Přejít k hlavnímu obsahu

Za vyzvednuté kolo poprava v Mauthausenu: Čtrnáctiletá Jindřiška byla nejmladší obětí heydrichiády

Druhá světová válka přinesla mnoho hrdinských činů. Někdy anonymních, jindy zaznamenaných. Patří mezi ně i příběh čtrnáctileté Jindřišky Novákové, která se stala nejmladší obětí takzvané druhé heydrichiády. Čím si u gestapa vysloužila rozsudek smrti a proč by její jméno nemělo být zapomenuto?

Na začátku byla operace Anthropoid, což bylo skryté označení pro parašutistickou misi, která byla vyslána během druhé světové války z Velké Británie do Protektorátu Čechy a Morava. Skupinu tvořili vojáci československé exilové armády, konkrétně Jozef Gabčík a Jan Kubiš. Jejím hlavním účelem bylo eliminovat zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

Druhá heydrichiáda

Útok proběhl v Praze dne 27. května 1942 a byl úspěšný - Heydrich zemřel 4. června 1942 na následky zranění. Oba parašutisté zaplatili svůj čin životem, když 18. června 1942 padli v boji s přesilou nacistických vojáků v kostele sv. Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici.

Nebyli však jediní, koho atentát na Heydricha připravil o život. Jako odvetu za atentát na Heydricha okupační správa nechala během trvání stanného práva popravit asi 1600 obyvatel protektorátu, kteří podle ní měli co do činění s atentátem, nebo s ním přinejmenším souhlasili. Této „čistce“ se říká druhá heydrichiáda, v rámci níž došlo k naprostému vyhlazení obcí Lidice a Ležáky. Dalších 294 spolupracovníků a rodinných příslušníků parašutistů bylo popraveno v Mauthausenu, včetně nejmladší oběti heydrichiády, teprve čtrnáctileté Jindřišky.

Koncentrační tábor Bergen-Belsen: Pro mnohé byl tím nejhorším peklem na zemi

Po vypuknutí druhé světové války sloužily budovy v Bergen-Belsenu pro ubytování válečných zajatců. Po roce 1943 se toto místo stalo doslova peklem na zemi. Koncentrační tábor sice neměl plynové komory, přesto zde zemřelo neskutečné množství lidí. Šílené podmínky, ve kterých Židé museli žít, byly neúnosné. Někteří se raději nechali dobrovolně zastřelit, aby nemuseli strávit další dny v nelidských podmínkách.
svetzeny.cz

Začátek příběhu Jindřišky Novákové

Jindřiška Nováková se narodila v Podmoklech u Děčína, později trávila své dětství v Praze. Byla nejmladší ze čtyř dcer Václava a Marie Novákových a kromě Jindřišky měli rodiče ještě dcery Annu a Miroslavu a syna Václava. V rodině byla také nejstarší dcera Marie, která se však provdala za sudetského Němce, což vedlo k odcizení od otce a přerušení kontaktů.

Před druhou světovou válkou žili Novákovi v Podmoklech, ale poté, co byla podepsána Mnichovská dohoda v roce 1938, se přestěhovali do pražské Libně. Tam se aktivně zapojili do domácího odboje proti nacismu, díky odbojáři Janu Zelenkovi, s nímž se Václav Novák poznal díky Sokolu, kam celá rodina s nadšením chodila.

Smrt ji hrozila i po osvobození z koncentračního tábora. Jak žila slovenská vězenkyně, která se zamilovala do brutálního nacisty? (2.díl)

Do redakce nám po vydání prvního článku o Heleně Citrónové přišlo několik dotazů na její osud po válce. A tak se k příběhu ještě jednou vraťme.
svetzeny.cz

Jindřiška Nováková jako nejmladší oběť heydrichiády

Jindřiška se stala svědkem událostí po atentátu na Reinharda Heydricha. Když se ve středu 27. května 1942 vracela domů ze školy, našla doma v kuchyni zraněného Jana Kubiše, kterého její matka právě ošetřovala. Kubiš ji požádal, aby vyzvedla jeho kolo u obchodu firmy Baťa. Ačkoliv Jindřiška splnila úkol podle plánu, netušila, že byla pozorována dvěma ženami žijícími v sousedství, které pak informovaly gestapo. Jindřiška později ženám řekla, že kolo patří zraněnému tatínkovi, kolaborantky si ale daly dohromady souvislosti a asistovaly při výslechu.

To vedlo k rozsáhlému zatýkání mladých žen v okolí, které byly odvedeny do Petschova paláce a podrobeny krutým výslechům. Byly také pozorovány svědkyněmi, které měly Jindřišku odhalit. Jelikož ji ale maminka mezitím stihla ostříhat, nebyla mladá dívka zprvu odhalena. Krutému osudu se ale rodina Novákova nevyhnula.

Jak nakonec Jindřišku Novákovou gestapo odhalilo, není dodnes zcela jasné, jisté ale je, že celá rodina Novákových byla zatčena v červenci 1942. Byli posláni do Terezína a poté do Mauthausenu, kde byli všichni Novákovi zavražděni. Z rodiny přežila pouze vyděděná dcera Marie. Jindřiška přišla o život 24. října 1942, jen jedenáct minut po jedenácté hodině. Byla nejmladší obětí zavražděnou v Mauthausenu. Její hrdinský čin dnes připomíná pamětní deska na Základní škole Bohumila Hrabala v Praze 8.

Milostný příběh tatéra z Osvětimi Ludwiga Eisenberga: Díky lásce překonal neuvěřitelné nástrahy nejen koncentračního tábora

Pokud by se velký příběh lásky nejdříve neodehrával za zdmi osvětimského koncentračního tábora, byl by jako z pera červené knihovny. Ludwig Eisenberg (†90) se na první pohled zamiloval do krásné Gity, když jí na paži tetoval číslo pro vězně a dělal vše, aby jí pobyt v Osvětimi alespoň trochu ulehčil.
svetzeny.cz
Zdroj článku