Hitlerova továrna na děti: Program Lebensborn měl zajistit nástupce dokonalé a čisté rasy

Drsný a šílený program, který ve výsledku nařizoval vhodným dívkám otěhotnět i přesto, že netoužily být matkami, měl pod palcem Heinrich Himmler. Pod jeho velením tak nacistická líheň dětí nebyla rozhodně procházkou růžovým sadem, o čemž vypovídají mnoha svědectví. 

Matkou proti své vůli

V překladu Lebensborn znamená Pramen života. Nadějeplný název ale neměl nic společného s tím, co se dělo například za zdmi Veltruského zámku, kde se také jedna z šílených Hitlerových ‚‚množíren” nacházela. „Jednou jsem viděla, jak stály německé holky na nádvoří - před křídlem, kde spaly služky - s těmi svými vedoucími. Jedna z vedoucích měla malý košíček, ze kterého tahala čísla. Vojáci stáli naproti v řadě a ten, který měl vytažené číslo, šel k holce, co měla stejné číslo, a ta holka s ním šla dovnitř,” citoval web novinky.cz paní Marii Škodovou, jež žila za války v bývalém zámeckém špejcharu. ‚‚Jedna z těch holek nechtěla jít, křičela a upadla a dva vojáci ji vzali za ruce a za nohy a odnesli ji do chodby směrem ke kuchyni. Ona celou dobu ječela,“ svěřila Marie, jak to celé probíhalo nejspíš i v dalších zařízeních.

Výchova čisté rasy podle pravidel Třetí říše 

Jakmile se zjistilo, že je vhodná dívka těhotná, odjela do domů Lebensborn, kde se jí dostalo skvělého servisu. Parádní pokoje, čisté porodní sály a především výborné jídlo, kterého byl v době války nedostatek. Po porodu a konci kojení se matka mohla rozhodnout, co se stane s jejím miminkem. Měla na výběr ze dvou možností. Buď své dítě vychová v ideologiích Třetí říše, což musela odpřisáhnout pod Hitlerovým portrétem, nebo se ho vzdá a miminko adoptuje politicky uvědomělá rodina. Podle některých zdrojů se takto mělo narodilo až 40 000 miminek čisté árijské rasy. To ovšem nestačilo na zacelení ztrát během války, a tak se Hitler uchýlil k dalšímu řešení, jak zalidnit svůj národ.

Nacisté odtrhávali děti z náručí rodičů

Němci začali unášet děti z územích, které během války ovládli. Zaměřili se na východ, především na Polsko. Zadání znělo jasně, najít dítě, jehož tvář odpovídala čisté árijské rase - modré oči a blond vlasy. Ukradnout ho, vymýt mozek a pak umístit do německé rodiny na převýchovu. Mnohokrát takto příslušníci SS odtrhávali plačící děti z náručí rodičů, kteří je pak ve většině případů už nikdy neviděli. Poněmčení neunikly ani děti z vypálených Lidic. Jednou z nich byla Marie Šupíková-Doležalová. Tatínka jí popravili u zdi v Lidicích, maminka byla odvezena do koncentračního tábora a bratra dodatečně popravili v Kobylisích. Malá Marie se Němcům zamlouvala, a tak po několika pobytech v domech Lebensborn si ji adoptovali němečtí manželé. Nakonec se ale po konci války a výzvě v novinách mohla vrátit do vlasti.

Přesné počty unesených dětí, stejně jako odhady narozených miminek v Lebensborn se různí. Veškeré dokumenty samozřejmě nacisté ke konci války zničili. Také adopce obcházela zákon a matriky. Mnoho poněmčených dětí tak nemá nebo nemělo ani zdání o svém původu.