Jak vypaday poslední dny Třetí říše: Zkáza, sebevraždy, pád jedné ideologie i konec utrpení

V této bezvýchodné situaci se Adolf Hitler stáhl do podzemního bunkru pod říšskou kanceláří v Berlíně, který se stal jeho posledním útočištěm. Zde, ve společnosti partnerky Evy Braunové a obklopen nejvěrnějšími spolupracovníky, trávil poslední týdny svého života v izolaci od reality. Věřil, že Německo může ještě zvrátit svůj osud, a odmítal přiznat porážku, i když kolem něj už panoval naprostý rozklad.

Diktátor skrývající se v bunkru

Hitlerův zdravotní stav se už v té době dramaticky zhoršoval. Trpěl třesem rukou, byl zesláblý a psychicky labilní. Přesto dál vydával rozkazy, které byly zcela nereálné, chtěl například, aby neexistující armády zadržely Rudou armádu, nebo aby se civilisté bránili do posledního dechu. 20. dubna 1945 oslavil Hitler v bunkru své šestapadesáté narozeniny. Venku duněla děla a bombardéry, město bylo v troskách, přesto odmítl opustit Berlín. O deset dní později už byla sovětská vojska pár ulic od říšské kanceláře. Adolf Hitler si uvědomoval, že je konec, a rozhodl se, že nedopustí, aby padl do rukou nepřátel.

21. dubna se Vůdce oženil se svou dlouholetou společnicí Evou Braunovou. O den později sepsal svůj politický a osobní testament. V něm jmenoval admirála Karla Dönitze svým nástupcem a prezidentem Říše, zatímco ministra propagandy Josepha Goebbelse určil novým kancléřem. Zároveň definitivně zavrhl své dřívější nejbližší muže Hermanna Göringa a Heinricha Himmlera, které považoval za zrádce.

20. dubna 1945 Hitler spáchal sebevraždu. Podle většiny svědectví se otrávil kyanidem a zároveň si prostřelil hlavu. Eva Braunová zemřela s ním. Jejich těla byla následně spálena, aby se nestala trofejí vítězné armády, nebyla ponižujícím způsobem vystavena nebo použita k propagačním či vědeckým účelům.

Dönitzův pokus o vládu

Po Hitlerově smrti převzal moc admirál Karl Dönitz, kterého do funkce jmenoval sám Vůdce ve své závěti. Jeho „vláda“ sídlila v severoněmeckém Flensburgu a měla jen symbolický význam. Dönitz se snažil zachovat alespoň částečný pořádek, především vyjednat kapitulaci s cílem ochránit civilní obyvatelstvo a umožnit, aby se co nejvíce Němců dostalo do zajetí Američanů, nikoli Sovětů. Zároveň se ale snažil stále zachovat chod Třetí říše a dohlížel, aby i nadále fungovala SS.

V praxi však už neovládal téměř nic. Komunikace mezi armádními skupinami se rozpadla, většina vyšších důstojníků byla mrtvá, na útěku nebo v zajetí. Dönitzova vláda vydržela jen necelý měsíc. 8. května 1945 Německo podepsalo bezpodmínečnou kapitulaci a 23. května byli Dönitz i jeho ministři zatčeni. Dönitz stanul před Norimberským soudem a byl mu navrhován trest smrti, nakonec ale vyvázl pouze s deseti lety vězení.

Osudy Hitlerových nejbližších

Konec Třetí říše byl i koncem jejích hlavních představitelů, kteří podporovali Hitlerovu zvrácenou ideologii. Joseph Goebbels, který se stal Hitlerovým nástupcem v Berlíně, žil po Vůdcově smrti ještě jeden den. 1. května 1945 spáchal spolu se svou manželkou Magdou sebevraždu. Předtím otrávili všech šest svých dětí, protože aby žily ve světě bez nacismu, a také si uvědomovali, jaké následky by je mohly postihnout.

Hermann Göring, bývalý maršál a druhý muž Říše, se v posledních dnech války pokusil převzít vedení státu. Hitler to považoval za zradu a nechal ho zatknout. Po válce se Göring vzdal Američanům, byl souzen v Norimberském procesu a odsouzen k trestu smrti. Na popravu však nečekal a den před jejím výkonem spáchal sebevraždu.

Heinrich Himmler, šéf SS a architekt holokaustu, se na konci války pokoušel vyjednat samostatnou kapitulaci se západními Spojenci. Když byl zajat Brity, spáchal sebevraždu jedem ukrytým v ústech. Albert Speer, ministr zbrojení, se naopak pokusil distancovat od zločinů režimu a byl po válce odsouzen k vězení.

Koncentrační tábory v posledních dnech války

Zatímco se nacistický stát hroutil, v koncentračních táborech se odehrávalo další dějství tragédie. Jak se fronta blížila, nacisté se snažili tábory evakuovat, aby zatajili důkazy o genocidě. Tisíce vězňů bylo nuceno na takzvané pochody smrti, což nekonečné přesuny pěšky v zimě, v nelidských podmínkách, bez jídla, bez vody, pod dohledem ozbrojených stráží. Kdo zaostával, byl na místě zastřelen, mnozí zemřeli vyčerpáním.

V koncentračních táborech, které Spojenci osvobodili, panovaly otřesné podmínky. Nacisté, kteří neutekli, se na poslední chvíli snažili spálit všechny důkazy o hrůzách, které se za zdmi táborů odehrávaly. Hromady mrtvých těl, nemocní vězni na pokraji smrti, nedostatek léků i potravin, takové byly první obrazy, které spojenečtí vojáci uviděli po otevření Dachau, Bergen-Belsenu či Buchenwaldu. I když přišla svoboda, mnoho zachráněných ji nepřežilo, jelikož byli příliš zesláblí a nemocní.

Život obyčejných Němců

Pro běžné obyvatele Německa se konec války rovnal naprostému zoufalství. Města byla v troskách, zásoby potravin se vyčerpaly, doprava a zásobování přestaly fungovat. Lidé prchali z bombardovaných oblastí, snažili se ukrýt před frontou, nebo se zoufale pokoušeli dostat na západ, kde doufali v mírnější zacházení od Američanů. V Berlíně a dalších městech panoval chaos. Někteří obyvatelé stále věřili v zázračné vítězství, které nikdy nepřišlo, jiní už rezignovali. Propaganda ještě krátce před koncem tvrdila, že Adolf Hitler zůstává v hlavním městě a povede Německo k vítězství. Realita ale byla jiná, tisíce lidí umíraly, mnozí z nich zcela zbytečně.

Bitva o Berlín skončila 2. května 1945, když německé jednotky ve městě složily zbraně před Rudou armádou. O několik dní později se vzdaly i zbylé části Wehrmachtu. 8. května Německo oficiálně podepsalo bezpodmínečnou kapitulaci a válka v Evropě skončila. Osvobození se mohli radovat, ale z kdysi hrdé a mocné říše zůstaly jen ruiny. Miliony lidí byly mrtvé, města rozbořená, ekonomika v troskách a národ stál tváří v tvář hrůzám, které během druhé světové války sám způsobil. Poslední dny Třetí říše tak nebyly jen pádem režimu, ale i morálním zhroucením celého národa, který uvěřil fanatické ideologii.

Zajímají vás osudy předních nacistů? Přečtěte si, jak dopadl obávaný doktor Josef Mengele přezdívaný Anděl smrti.