Foto: Bundesarchiv, B 145 Bild-P049482 / CC-BY-SA 3.0, CC BY-SA 3.0 DE <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/de/deed.en>, via Wikimedia Commons
Malí chlapci oblečení v uniformách s hákovým křížem a malé dívky s vlasy vzorně zapletenými do copů svorně zdvihající pravici vstříc Vůdci. Malé árijské vzory morálky a disciplíny, které měly být budoucností nacistického Německa. Tak vypadala organizace Hitlerjugend, která vychovávala německou mládež k nacistickým ideálům. Co se v ní ale doopravdy dělo?
Organizace Hitlerjugend má své kořeny už v roce 1922, kdy vznikla pod jiným názvem a postupně pod sebou sdružovala další mládežnické spolky. Od roku 1936 byla účast v organizaci povinná pro veškerou německou mládež. Hitlerjugend sloužila jako nástroj k propagaci nacistických hodnot a přípravě nové generace, která by byla zcela oddaná Hitlerově ideologii. Členové byli vychováváni k disciplíně, poslušnosti a oddanosti vůči režimu, a proto se organizace zaměřovala nejen na fyzickou kondici, ale také na silný antisemitismus, rasovou nadřazenost a další nacistickou propagandu. Každý, kdo do organizace vstoupil, musel složit slavnostní přísahu Hitlerovi.
Cílem celého programu bylo „vypěstovat“ árijskou rasu, která ve Třetí říši převládne. Snem Adolfa Hitlera bylo mít svoji zemi plnou fyzicky zdatných a zdravých jedinců s blond vlasy a modrýma očima, což byl podle jeho názoru dokonalý vzhled. Nordická rasa zkrátka byla v jeho očích nadřazená všem ostatním.
Hitlerjugend slučovala chlapce ve věku od deseti do osmnácti let, stejně jako dívky stejného věku, které spadaly pod organizaci Bund Deutscher Mädel (BDM, Liga německý dívek). Zatímco chlapci nosili uniformy s viditelným hákovým křížem, dívky měly přísná pravidla, do nichž spadal povinný účes v podobě dvou copů i zákaz make-upu. Chlapci byli vychováváni v rámci nacistické ideologie ke zdatným a neohroženým bojovníkům, zatímco z dívek se měly stát poslušné strážkyně rodinného krbu, které budou rodit jednoho árijce za druhým.
Organizace Hitlerjugend fungovala jako „kroužek po škole“, v němž se mládež vzdělávala ve zvrácených ideologiích i v nenávisti k Židům. Děti se také účastnily řady fyzických aktivit, jako byly různé sportovní soutěže, cvičení, vojenský výcvik a dokonce i používání zbraní, což jim mělo usnadnit budoucí přijetí do armády. Často také probíhaly pochody, tábory a různé slavnostní akce, kde se členové setkávali a upevňovali svou oddanost k režimu.
Jak válka sílila, mládež z Hitlerjugend se do dění stále více zapojovala. Děvčata působila jako pomocnice ošetřovatelek nebo rozdělovala ve vybombardovaných městech jídlo hladovějícím lidem, chlapci zase pomáhali chránit majetek lidí před rabováním, nebo fungovali jako kurýři, někteří dokonce vyprošťovali mrtvé zpod trosek domů. Do bojů se členové Hitlerjugend nepouštěli, ostatně o jejich účast ani neměl nikdo zájem.
Mládež z Hitlerjugend totiž neměla na veřejnosti moc dobrou pověst. Byla známá tím, že uznávala jen a pouze autority v jejich organizaci, všichni ostatní stojící stranou pro ně byli pod úroveň. Chovali se tak často neuctivě a sprostě i například k učitelům nebo k vlastním rodičům. Armáda proto členy Hitlerjugend opovrhovala a měla je za nevychované výrostky. Až v roce 1943 se chlapci ve věku od šestnácti let začali rekrutovat do bojů jako zálohy a postupem času se ukázali být velmi bojeschopnými.
Pravda o Hitlerjugend ostatně velmi pokulhávala za jejich pověstí. Navenek se jednalo o poslušnou a Hitlerovi zcela oddanou dětskou armádu, která ctí nacistické cíle a jedná v jejich zájmu, realita za zavřenými dveřmi ale často vypadala jinak. Velký poprask nastal především v roce 1936 po Norimberském shromáždění. To se konalo v rámci prohlubování vzájemných vztahů mezi chlapci z Hitlerjugend a dívkami z BDM. Toto sbližování se ale poněkud zvrtlo a výsledkem toho bylo na 900 těhotných dívek.
Hitlerjugend tím utrpěl velký šrám na pověsti, protože věk dívek byl mezi patnácti a osmnácti lety a ačkoliv to není nikde uvedeno, většina z nich byla pravděpodobně obětí znásilnění. Samozřejmě o mladistvé matky nacistická společnost nestála, a tak byly všechny mladé dívky bez milosti poslány na potrat. Spolu BDM se nicméně po této události začalo přezdívat Svaz německých matrací. I přes tyto eskapády fungoval Hitlerjugend až do samého konce války, poté byla organizace oficiálně rozpuštěna.
