Slavný hlas hnutí hippies Allen Ginsberg: V roce 1965 byl zvolen králem pražského Majálesu, poté ho StB vyhnala ze země. Havel ho pozval znovu

Allen Ginsberg byl jedním z nejvýraznějších představitelů beatnické generace, básník, který se nebál bořit společenská tabu, kritizovat systém a otevřeně mluvit o své homosexualitě v době, kdy to bylo ještě stigmatizované. Jeho život byl plný cestování, protestů, básní, lásky i kontroverzí. Přesto, nebo právě proto, se stal symbolem svobody slova, umělecké autenticity a odporu vůči systému.

Ginsbergova cesta k beatnikům

Allen Ginsberg se narodil 3. června 1926 v Newarku ve státě New Jersey. Otec Louis byl učitel a básník, matka Naomi byla oddanou komunistkou židovského původu a trpěla vážnou duševní nemocí. Právě její psychická labilita a hospitalizace v psychiatrických léčebnách hluboce poznamenaly Ginsbergovo dětství a pozdější tvorbu. Ginsberg vyrůstal v Brooklynu a již od mládí se zajímal o poezii, sociální spravedlnost a politiku. Jeho první literární pokusy vznikaly už na střední škole.

V roce 1943 nastoupil Ginsberg na Kolumbijskou univerzitu v New Yorku, kde se seznámil s lidmi, kteří později tvořili jádro tzv. beat generation – Jackem Kerouacem, Williamem S. Burroughsem a Nealem Cassadym. Jejich přátelství bylo plné literárních diskuzí, divokých večírků, experimentování s drogami a hledání alternativního způsobu života. Právě drogy byly spolu s krádežemi důvodem Ginsbergova vyloučení z univerzity.

Na cestě

Po odchodu z univerzity Ginsberg hodně cestoval, po USA, Evropě, Indii, Tibetu i Jižní Americe. Jeho cesty nebyly jen turistické, šlo o hluboké duchovní poutě. V Indii se seznámil s buddhistickým učením a meditací, které ovlivnily jeho život i tvorbu. V 60. letech se Ginsberg stal známým nejen jako básník, ale také jako aktivista proti válce ve Vietnamu a propagátor psychedelické zkušenosti. Byl také jedním z prvních amerických intelektuálů, kteří veřejně přiznali svou homosexualitu a mluvili o ní s naprostou otevřeností. Jeho dlouholetým partnerem byl básník Peter Orlovsky, se kterým žil až do své smrti. V době, kdy byla homosexualita kriminalizovaná a stigmatizovaná, to byla obrovská odvaha.

V roce 1956 vydal Ginsberg svou slavnou báseň Howl (Kvílení), která okamžitě vyvolala skandál. Text byl natolik otevřený v popisu sexuálních praktik, drog, duševních nemocí i ostré kritiky americké společnosti, že vydavatel Lawrence Ferlinghetti byl obžalován z šíření pornografie. Soud nakonec rozhodl, že Howl má „významnou společenskou hodnotu“ a je chráněn svobodou projevu. Ginsberg se tak stal nejen básníkem, ale i symbolem boje za svobodu slova.

Ginsbergova Praha

Do Prahy se v roce 1965 dostal Allen Ginsberg v podstatě omylem. Když k tomu došlo v únoru poprvé, byl krátce předtím vyhnán z Kuby, údajně za pobuřování a veřejné odhalení své sexuální orientace. Do Prahy se dostal pouze v rámci mezipřistání na cestě do Londýna, odkud pak dále pokračoval do USA. Při druhé návštěvě už ale bylo všechno jinak.

Ta se konala v květnu téhož roku a vzhledem k politické situaci v Československu si Ginsberg brzy vyslechl stejný ortel jako na Kubě. Coby beatnik totiž komunistickým papalášům nešel příliš pod nos a nelíbila se jim ani jeho propagace hnutí hippies, kterou se snažil osvítit československé studenty. Ti však z amerického básníka byli nadšení natolik, že ho dokonce zvolili králem Majálesu a této ceremonii přihlíželo v Praze na 150 tisíc lidí. To už byla pro úřady příliš silná káva, a tak nebohého Ginsberga vyhostily. „Kazil mládež a naváděl ji k promiskuitě,“ uvedla StB ve spisech. K celé situaci pomohla také krádež jeho deníků v kavárně Viola, kde básník často trávil volné chvilky.

Že i tento krátký pobyt zanechal v básníkovi hluboký dojem, o tom svědčí i báseň Král Majálesu, kterou – poznamenán dramatickými událostmi jeho vyhoštění – napsal ještě v letadle. Odporem ke komunistickému režimu se v ní rozhodně netajil. „Komunisté nenabízí nic jiného než tlusté obrýlené tváře a policisty, kteří lžou,“ to jsou slova, jimiž báseň začíná. Na Československo přesto rád vzpomínal.

První květinové dítě

Allen Ginsberg se také považuje za jednoho ze zakladatelů hnutí hippies. Básník byl velmi ovlivněný východními kulturami a zvyky a byl to právě on, kdo zasáhl do studentských demonstrací. Když totiž studenti v Berkley demonstrovali proti válce ve Vietnamu, poradil jim právě Ginsberg, aby do první řady umístili co nejvíc květin. Tato akce se kvůli tomu často označuje za začátek hnutí hippies a jeho myšlenky „flower power“. Tímto svým přístupem se Ginsberg získal přízeň i u řady umělců z jiných odvětví, než byla próza. Spolupracoval například také s muzikanty jako Mick Jagger z Rolling Stones, nebo nositel Nobelovy ceny za literaturu Bob Dylan, s ním napsal píseň píseň Vomit Express. Dylan později Ginsberga označil za svůj životní vzor.

Jeho velkým obdivovatelem byl také náš první porevoluční prezident Václav Havel. Ginsberg ho zaujal už při návštěvě Československa v šedesátých letech a Havel několikrát přiznal, že slavný americký básník výrazně ovlivnil také jeho vlastní literární tvorbu. A byl to právě Havel, kdo Ginsberga pozval k jeho třetí a zároveň poslední návštěvě Československa. Stalo se tak v roce 1990 a o pouhých sedm let později slavný beatnik zemřel na selhání jater.

Zajímá vás život v komunismu? Přečtěte si, co prožívala zpěvačka Marta Kubišová.