Novinář Milan Weiner: Zažil 3 koncentrační tábory i pochod smrti, bojoval proti socialistické cenzuře

Milan Weiner se narodil 29. března 1924 v Praze. Již od mládí byl ovlivněn kulturním prostředím a intelektuální atmosférou své rodiny, která podporovala vzdělání a otevřenost vůči světu. Milan byl nadaný student, který se zajímal o literaturu, historii a politiku. Ze studií na gymnáziu byl ale bohužel v roce 1940 vyloučen kvůli svému židovskému původu. Poté chvíli pracoval jako prodavač v obchodě s gramofonovými deskami, později jako poslíček.

V roce 1942 však přišel krutý ortel a Wiener byl poslán do koncentračního tábora. Prošel koncentračními tábory Terezín, Buchenwald a Osvětim, v nichž byl vystaven těžké práci, nedostatku jídla a neustálému strachu o život. Navzdory těmto nesmírným obtížím se nevzdal a snažil se přežít ve jménu naděje na svobodu a spravedlnost. Na této cestě ho doprovázel i jeho později blízký přítel, významný český spisovatel Arnošt Lustig.

Právě ten podal později svědectví o tom, že Weinera nacističtí dozorci často bezdůvodně týrali. Důvodem podle něj byla jejich nenávist k vysokým Židům, kterým Weiner byl. „Jak se vžil do toho fackování, tak jsem viděl, že má v kapse tý uniformy sáček karamelových bonbonů. A jak on ho nepřestával fackovat, tak jsem mu je vytáhl a rozhodl jsem se, že toho Milana odměním, že ho odměním a že mu ty bonbony dám. A ukradl jsem je. A po válce, kdykoliv mě Milan viděl, tak mě pozval na husu. Za ty bonbony, to mi nemohl zapomenout. A objednával mně automaticky dvě porce,“ vzpomínal podle webu Deník.cz Lustig na to, když byl svědkem Weinerova bití.

Když se válka blížila ke konci, byl Weiner spolu s dalšími vězni donucen podstoupit tzv. pochod smrti – dlouhé a vyčerpávající putování v mrazivých podmínkách, kdy mnoho lidí vyčerpáním zahynulo. Weiner však přežil, ačkoli mu tato zkušenost zanechala hluboké fyzické i psychické jizvy. Weiner se dokonce během pochodu smrti pokusil utéct, byl však udán a jako zázrakem ho nacisté nepopravili, věznili ho ale až do konce války. Ta ho navíc připravila i o otce, bratra, nejlepšího kamaráda a přítelkyni.

Mohlo by se vám líbit

Polský hrdina Witold Pilecki se nechal dobrovolně transportovat do Osvětimi, aby mohl podat svědectví. Zabili ho komunisti

Kariéra v rozhlase

Po válce Weiner absolvoval novinářský kurz zprostředkovaný ministerstvem informací, a také několik semestrů na Vysoké škole politické. Jako novinář odstartoval svoji kariéru v Rudém právu a jako jeho dopisovatel a zároveň redaktor České tiskové kanceláře odjel na rok do Pekingu. Zde vyvolal pozdvižení zejména tehdy, když na Československé ambasádě vyzval k rozhovoru Mao Ce-tunga.

Později prošel jako tiskový referent několika institucemi, až nakonec zakotvil jako vedoucí redaktor v Československém rozhlase. V období Pražského jara před nastolením tvrdého komunistického režimu se zasadil o řadu změn, například o zavedení zavedení přímého odběru zpráv ze zahraničních zdrojů namísto dosavadní praxe, kdy rozhlas tyto zprávy dostával až v cenzurované podobě od ČTK. Bojoval také za to, aby jeho redaktoři, mezi nimiž tehdy byla taková jména jako Jiří Dienstbier, Věra Šťovíčková či Ondřej Neff, mohli podávat zprávy přímo ze zahraničí.

Mohlo by se vám líbit

Legendární Kamila Moučková: Před namířenými samopaly hlásila národu zprávu o okupaci. Komunisté ji chtěli odstranit, ale na statečnou ženu byli krátcí

Boj proti socialistické cenzuře

Poválečná Československá republika byla pod vlivem komunistického režimu, který systematicky potlačoval svobodu slova a cenzuroval obsah médií. Milan Weiner byl v této době jedním z těch, kteří se nevzdali své novinářské integrity a snažili se zveřejňovat pravdivé informace, i když se tím vystavovali velkému riziku.

Jeho kritický pohled na politiku a odhodlání bojovat proti lžím a propagandě mu přineslo značné problémy. Socialistický režim sledoval každý jeho krok, a přestože se snažil umlčet novináře s kritickým postojem, Weiner se nenechal zastrašit. Jeho odvážná práce představovala inspiraci pro mnoho mladých novinářů a intelektuálů, kteří chtěli psát a tvořit bez cenzurního zásahu.

Mohlo by se vám líbit

Zpěvačka Marta Kubišová: Komunisté nevěděli, jak ji zničit, nakonec ji zdiskreditovali. Velkou zradu pocítila také od milovaného muže

Pocta in memoriam

S blížící se sovětskou okupací v srpnu roku 1968 se nebál režimu ani hrozby zatčení a odvysílal řadu velmi odvážných komentářů k současné politické situaci v zemi. Bohužel v té době se Weiner musel zaměřit na boj se smrtelnou nemocí. V létě roku 1968 mu byl diagnostikován nádor na mozku, na jehož následky v únoru 1969 zemřel.

Po jeho smrti byla zahraniční redakce Československého rozhlasu označena za centrum kontrarevoluce v rozhlasu a problémy pronásledovaly i jeho rodinu. Manželka i děti měly v dobách komunismu problémy s uplatněním. Až v roce 2009 se mu dostalo pocty in memoriam – tehdy obdržel Novinářskou cenu Karla Kyncla. Příběh Milana Weinera se prolíná také novým filmem režiséra Jiřího Mádla Vlny, který je nominovaný na ceny Filmové akademie a bude bojovat o sošku Oscara.

Baví vás kvízy zaměřené na historii? Vyzkoušejte si, jak obstojíte v kvízu týkajícím se druhé světové války.

Mohlo by se vám líbit

Jak za socialismu vypadaly výslechy u StB: Probíhalo mučení jako ve středověku, fyzické tresty, psychické týrání i drogy

Galerie: Milan Weiner bojoval proti socialistické cenzuře:

10 fotek 11 fotek