Legendární Věra Čáslavská: Nezlomná sportovkyně se nenechala zastrašit režimem, nesouhlas dala najevo před miliony diváků

Sportovní gymnastika byla pro Čáslavskou život. Vynikala snad ve všech jejích odvětvích. Přesto, že těsně před olympiádou nemohla pravidelně trénovat, dokázala Věra nemožné. Z Mexika přivezla čtyři zlaté a dvě stříbrné medaile. A během říjnových oslav sportu v roce 1968 toho stihla mnohem více…

Celá země žila olympiádou v Mexiku

Vzhledem k situaci, ve které se naše země ocitla v srpnu roku 1968, byla účast našich olympioniků v Mexiku nejistá. Nakonec se zadařilo a všichni s napětím sledovali, jak si naši sportovci povedou, zejména v bojích proti těm sovětským. ‚‚Celá republika žila olympiádou, byli jsme jako národ strašně zraněni a všichni k nám vzhlíželi,” popsala Věra pro Pametnaroda.cz velký tlak, se kterým nejen ona odlétala za oceán. Všichni se snažili ze sebe dostat maximum a ukázat světu, že i maličká země dokáže vychovat nejlepší sportovce na světě. 

Během hraní hymny dala Věra najevo nesouhlas s okupací

Sovětské ‚‚dlouhé prsty” ovšem zasáhly i olympiádu. V prostných byla Věra neskutečná a předvedla výkon, za který byla katapultována na stupeň nejvyšší. Nestanula tam ale sama. O první místo se podělila se sovětskou gymnastkou Larisou Petrikovou, které rozhodčí dodatečně přidali body, když ji Čáslavská přeskočila. Po slavnostním předání zlatých medailí nejprve zahrála naše hymna, poté soupeřky. V tu chvíli Věra sklopila hlavu a dala tak před celým světem najevo nesouhlas se srpnovou okupací. Totéž předvedla i při předchozím ceremoniálu, kdy rozhodčí velmi sporně přiřkli vítězství soupeřce ze země srpu a kladiva.

Čáslavská ignorovala vlajku Sovětského svazu

Emoce, které v tu chvíli cloumaly s naší legendární sportovkyní, si Věra pamatovala celý život. ‚‚Když zazněly první akordy sovětské hymny, naskočila mi husí kůže. Viděla jsem všechny ty tanky a jak jsme museli stát v pozoru Prostě když zazněly ty první tóny, tak jsem úplně ostentativně odvrátila od tý vlajky hlavu a ještě jsem se dívala do země, jako že tu vlajku úplně ignoruji,” popsala Věra okamžik, který jí obrátil život vzhůru nohama. Takovou potupu Sovětského svazu nedokázal tehdejší režim vydýchat a Čáslavská se ocitla na černé listině.  
 

Dobový záznam Věřina tichého protestu během hraní sovětské hymny

Mexická svatba se známým běžcem

Pro svět se však stala hvězdou. Zlatá olympionička se stala sportovkyní roku 1968 a byla zvolena druhou nejpopulárnější ženou planety. Předběhla ji jen Jacqueline Kennedyová. K velké popularitě také přispěla pohádková svatba s běžcem Josefem Odložilem, jež se uskutečnila poslední den olympiády v mexické katedrále a štěstí jim přál sto tisícový dav fanoušků. „Mám nejcennější medaile, muže svých snů a splnilo se mi přání mít svatbu v této krásné zemi. Ale největším štěstím mého života bylo získat zlaté medaile pro svou zemi,” uvedla tehdy novomanželka pro mexická média. 

Čáslavská byla od drobnohledem soudruhů

Návrat do vlasti byl nejprve zalitý sluncem a všichni, včetně prezidenta Ludvíka Svobody oslavovali nepřekonatelnou gymnastku. O pár měsíců později bylo vše jinak. „Ze začátku to byla velká sláva, přivezli jsme medaile, a pak to začalo a já byla pět let bez práce,“ vzpomínala Věra, kterou se snažili komunisté donutit odvolat podpis v prohlášení Dva tisíce slov. To samozřejmě Čáslavská odmítla a doba temna se začala prohlubovat. Neustále měla domovní prohlídky a o práci nezavadila. Nátlak na odvolání podpisu stále trval a soudruzi za sportovní posílali také její kamarády, aby jí domluvili. Říkali mi: Věro, když to odvoláš, budeš mít klid, budeš moc jezdit po světě, budeš moct dělat trenérku mládeže, budeš si žít báječně,” přiznala Věra, kterou ale nikdo k odvolání nezlomil a zpětně neměla přátelům toto naléhání za zlé, věděla, že mají z režimu strach. 

Po sametové revoluci se Věra vrátila zpět na výsluní

Na konci sedmdesátých let odjela i s rodinou do Mexika, kde byla přivítána s obrovským nadšením. Dva roky tam pak trénovala mladé dívky, a dokonce měla vlastní pořad v mexické televizi s názvem ‚‚Cvičíme s Věrou”. Česko však bylo jejím domovem a nakonec se jí podařilo vrátit na výsluní. „Byla to jediná sportovkyně, která se postavila režimu,” uvedl Václav Havel v dokumentu Věra 68. V době, kdy se stal po sametové revoluci prezidentem, byla Čáslavská jeho poradkyně pro sociální otázky a sport. Naskočila také do funkce předsedkyně Československého olympijského výboru. 

Po všech peripetiích spojených s její statečností začalo svítat na lepší období. Bohužel sluníčkové časy ukončila rodinná tragédie. Během potyčky syna Martina se svým otcem došlo k úmrtí Věřina bývalého manžela. To byla pro Čáslavskou velká rána, ze které se už nedokázala vzpamatovat. Naší nejúspěšnější olympioničku a silnou ženu provázely těžké deprese a před veřejností se uzavřela. Její nezlomné srdce dotlouklo v roce 2016.