Polibek na rty mezi dvěma muži v někdejším Sovětském svazu znamenal oficiální výraz přátelství, tedy alespoň mezi soudruhy. A nikdo tuto kuriózní tradici neproslavil více než Leonid Iljič Brežněv. Sovětský vůdce s bujným obočím a slabostí pro vodku proměnil „bratrský polibek“ v ikonický rituál, který zanechal nesmazatelnou stopu nejen v historii, ale i na rtech tehdejších politiků.
Leonid Iljič Brežněv, někdejší vůdce Sovětského svazu, proslul nejen svým mohutným obočím a zálibou v luxusních vozech a alkoholu, ale také netradičním způsobem, jakým vítal své politické spojence – vášnivým polibkem na rty. Takzvaný „bratrský polibek“ se stal symbolem jeho vlády, ale zároveň i předmětem posměchu, odporu i ikonických fotografií. Proč to vlastně dělal? A jak si je užívali politici jako Gustáv Husák, Miloš Jakeš nebo Alexander Dubček?
Vřelý pozdrav z Kremlu
Polibek mezi muži na rty rozhodně nebyl výmyslem jen samotného Brežněva, vyžívali se v nich například i Nikita Chruščov nebo Michail Gorbačov. V Sovětském svazu šlo o součást ceremoniální diplomatické etikety, která navazovala na tradici tzv. „socialistického bratrského objetí“, jež mělo symbolizovat hluboké přátelství, solidaritu a jednotu mezi komunistickými státy. V dobách studené války nebylo politické přátelství projevováno jen podpisy smluv a proslovy, ale i fyzickými gesty. Polibek mezi stranickými vůdci – obvykle na tváře, v některých případech však i přímo na rty – měl ukázat nerozborné pouto mezi národy. Brežněv tuto praxi nejen převzal, ale vytvořil z ní vlastní, téměř rituální gesto.
Leonid Brežněv, který vedl Sovětský svaz od roku 1964 do své smrti v roce 1982, byl známý svým důrazem na tradice a formality. S postupujícími lety se z jeho „bratrského polibku“ stal výrazný osobní styl diplomatického chování. Nešlo ale jen o formalitu – Brežněv polibek často doprovázel pevným objetím a jakousi nadšenou vášní, která někdy působila až bizarně. Dokonce se hovořilo i o „trojitém Brežněvovi“, neboli dvou polibcích na tváře a třetím přímo na rty. Fotografie, na kterých Brežněv vášnivě líbá Ericha Honeckera, vůdce východního Německa, nebo Gustáva Husáka, prezidenta ČSSR, obletěly svět. Obzvlášť až milostný polibek s Honeckerem vešel do dějin a dodnes je předmětem nejrůznějších vtipů. Pro některé šlo o groteskní divadlo, pro jiné o hluboce symbolické vyjádření politické blízkosti.
Historie polibků
Polibky na přivítanou nebyly výsadou jen sovětských vůdců, jako byli Brežněv, Nikita Chruščov nebo Michail Gorbačov. Podle historiků sahá zvyk ceremoniálního líbání v ruském prostředí až do dávných časů. Už za panování Ivana Hrozného měl panovnický polibek stejnou právní i symbolickou váhu jako jeho podpis.
Čtyřicet dní po Velikonocích se carové tradičně zdravili polibkem se všemi šlechtici, které potkali. V 19. století tuto praxi upravil car Mikuláš I., který zavedl, že polibku se nově dočkají i obyčejní poddaní. Jeho pravnuk Mikuláš II. pak tuto tradici dovedl k vrcholu, když si vysloužil rekord v největším počtu udělených polibků během jediného dne.
V Berlíně navěky
Komunisté v Asii však byli přece jen zdrženlivější. Sice obdivovali bratrské pouto, s nímž se sovětští státníci dokázali líbat, přece jen ale byli zdrženlivější. Vyvinuli si ale proto vlastní pozdrav, kterým dávali najevo vzájemnou náklonnost, obdiv i hluboké komunistické přátelství. Asiati si pro jistotu zvolili sice jen objetí, ale zato rovnou tři po sobě. Z úcty k lídrům socialistického bloku se ale od nich přece jen nechali alespoň políbit na tvář.
Posledním líbajícím se politikem byl Michail Gorbačov, během jehož vlády se Sovětský svaz začal hroutit. Konec tradice líbání evropských státníků je spojen s pádem Berlínské zdi. O to víc paradoxní je, že právě tady je nezapomenutelný výjev zvěčněn a je jedním z nejfotografovanějších míst v berlínské East Side Gallery. V roce 1990 zde namaloval ruský malíř Dmitrij Vrubel polibek Brežněva s Honeckerem a pojmenoval ho „Bože, dej mi přežít tuto smrtící lásku“. V roce 2009 se pak po zásahu vandalů i po opotřebování vlivem počasí dočkal přemalování, motiv ale zůstal stejný.
Zajímá vás život za socialismu? Přečtěte si, jak to tehdy fungovalo v kadeřnictvích.
Galerie: Brežněv byl milovník polibků na rty s ostatními politiky:
Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře
Nejčtenější články
Doporučujeme

Druhá první dáma Československa: Hana Benešová se po válce stala miláčkem národa, komunisty byla tiše trpěna

Hlas Rádia Svobodná Evropa: Lída Rakušanová čelila v Mnichově atentátu, přehlušovaná rušičkami informovala o světě za železnou oponou

Buclatá Mařenka z Arabely byla hvězdou: Herečka Veronika Týblová pak ale odmítla podporovat tehdejší režim, a nakonec se vydala zcela jinou cestou

Novinář Milan Weiner: Zažil 3 koncentrační tábory i pochod smrti, bojoval proti socialistické cenzuře

Rebel Sagvan Tofi: Uličníkem byl už ve školních lavicích. První líbačku prožil se známou zpěvačkou

Upřímná a svá Klára Melíšková: Chtěla být slavná a líbat se s krásnýma klukama. To se jí splnilo, možná až moc

Legendární Iva Janžurová: Herečka má energie na rozdávání. Svého osudového muže si nikdy nevzala, stav manželský jí znechutili komunisté












