Harry Houdini: Krále pout a neskutečných útěků nakonec dostihla smrt, kterou nikdo nečekal

Narodil se 24. března 1874  jako Erich Weisz v Budapešti, do chudé, početné židovské rodiny, která se záhy vydala hledat štěstí v americkém Wisconsinu. Později už jako Houdini s oblibou tvrdil, že pochází právě odtud. Navzdory očekávání lepšího života rodinu čekaly spíše těžkosti, vydělat peníze na živobytí bylo složité. Ve třinácti letech odešel chlapec s otcem do New Yorku, kde je čekaly spíš příležitostné práce, nuzné bydlení a tvrdá škola života. Právě tady ale objevil Erich Weisz svět cirkusů, akrobacie a létání na hrazdě. A také pochopil, že jeho tělo může být nástrojem, který mu jednou vydělá víc než jakákoli běžná práce.

Laťku přitom neustále zvyšoval. Brzy mu nestačila pouta ani svěrací kazajky. Přibývaly zamčené bedny, vodní nádrže, visení hlavou dolů. Vrcholem byla slavná „čínská vodní mučírna“, představená v roce 1912. Houdini byl spuštěn hlavou dolů do skleněné nádrže plné vody, zamčené a přikryté a musel se dostat ven. Zadržet dech bylo nutné na více než tři minuty. Diváci sledovali každou vteřinu s bušícím srdcem a s úlevou pak vydechli, když se Houdini najednou objevil živý, zdravý a úplně mokrý na jevišti vedle nádrže na vodu. Právě tento trik se stal symbolem jeho kariéry a zůstal součástí jeho vystoupení až do konce života.

Sláva a peníze

Houdiny byl na začátku 20. století na vrcholu kariéry. Byl slavný a vydělával spousty peněz. Na druhou stranu ale tvrdě dřel a neustále se snažil zdokonalovat, jako by chtěl všem dokázat, že i chudý židovský chlapec z Evropy může být úspěšný. Miloval, když si mohl plnit sny. Koupil si letadlo, psal knihy, byl také u začátků němého filmu v USA. 

Smrt přišla nečekaně brzy

Harry Houdini měl pověst nesmrtelného chlapíka, který si může dovolit všechno. A podle toho se také bohužel začal chovat. Rád hecoval lidi k tomu, aby mu různě ubližovali a bouchali do něj. Tvrdil, že se mu nemůže nic stát a že ho nic nebolí. Zlomový den byl 22. října 1926, kdy za ním Jednou za ním do šatny před představením přišel boxer Jocelyn Gordon Whitehead. „Věříš v Boha? Je pravda, že tě rány nebolí?“ zeptal se ho silák. Houdini mu dle přítomných blazeovaně odvětil: „Můj žaludek toho vydrží hodně. Jen si bouchni!“ Whitehead si tedy bouchl. Zasadil mu několik velice silných ran do oblasti pasu, břicha i podbřišku, píše National Geographic. Kvůli jedné z těchto ran nakonec Houdini o pár dní později pravděpodobně zemřel, i když s jistotou se to říci nedá. 

Houdinimu začalo být špatně a ten večer už nedokončil své vystoupení. Druhý den měl vysoké horečky a bolesti břicha, ale k lékaři jít odmítal. Chtěl vystupovat, ale zhroutil se. Teprve pak lékaři usoudili, že má pravděpodobně zánět slepého střeva, protože příznaky tomu nasvědčovaly. Operovat se ale nedal, a tak po pár dnech velkých bolestí nakonec zemřel. "Závěrečný verdikt soudní a pojišťovací komise je, že Harry Houdini zemřel na komplikace spojenými se zánětem pobřišnice, který s největší pravděpodobností vyvolaly ony rány,“ popisuje National Geographic. Houdiniho pohřeb se konal 4. listopadu 1926 v New Yorku za účasti více než 2 000 truchlících. Byl pohřben na hřbitově Machpelah v Glendale v Queensu.

Čtěte také: Nostradamova předpověď pro rok 2026, rok zralosti. Dvojkám zamíchá v citech, osmičky získají bohatství