Během klidných letních večerů máme možnost na zahradě, u lesa nebo u vody pozorovat jedinečný úkaz v podobě drobných světýlek, která se pohybují v prostoru. Tento výjev mnohdy působí až magicky. Světlušky patří k nejkouzelnějším tvorům, které můžeme v letních měsících v přírodě pozorovat. Víte ale, jakým způsobem světlo produkují a jaký má jejich počínání význam? Ponořte se na chvíli do kouzelného světa svatojánských broučků.
Schopnost vytvářet drobné světlo není pro světlušky žádná magie, ale naprostá přirozenost. Za zelenkavým či žlutavým zábleskem stojí pozoruhodná chemická reakce, která má v životě těchto brouků velmi konkrétní význam. A světlo navíc není jedinou zajímavostí, kterou světlušky ukrývají.
Ze světa svatojánských broučků
Svět hmyzu fascinuje vědce i běžné smrtelníky už desítky let. Jejich tvary, schopnosti i způsob života jsou mnohdy téměř neuvěřitelné. Jedním z takových jsou i světlušky, které řadíme do rodu světluškovitých (Lampyridae). Na světě je zatím popsáno více než dva tisíce druhů a jednotlivé druhy se mohou výrazně lišit způsobem života i tím, jakým způsobem své světlo používají.
U některých jsou světélkující především larvy, u jiných svítí dospělci a existují také druhy, jejichž dospělí jedinci jsou aktivní ve dne a místo světelných signálů využívají chemické pachové signály. Každý z nich je tak naprostý originál, jehož životní rytmus se od ostatních liší.
Světlo v těle tohoto drobného hmyzu vzniká díky procesu zvanému bioluminiscence. V takzvaném světelném orgánu reaguje látka luciferin s kyslíkem za přítomnosti enzymu luciferázy. Výsledkem chemické reakce je světlo, které však nevytváří téměř žádné teplo.
Další zajímavostí je, že světlušky umí tento jedinečný proces regulovat podle potřeby, mohou jej zapínat i vypínat. Říkáte si, k čemu tato jedinečná schopnost slouží? Asi není žádným překvapením, že jde především ozpůsob komunikace. Díky ní se například snadno pozná samec se samicí.
Foto: Shutterstock
Světélkují dokonce i některé larvy
Možná jste nevěděli, že světélkují nejen létaví brouci, ale i samotné larvy. V této fázi života však světlo nemusí sloužit k hledání partnera. Může naopak fungovat jako varovný signál pro predátory. Larvy světlušek jsou navíc poměrně dravé. Živí se slimáky nebo žížalami, které paralyzují pomocí toxických látek a jejich tkáň následně rozloží.
Většinu života prožije tento hmyz pod zemí, v hlíně nebo v listí, kde má dostatek bezpečí. Larvální stadium totiž trvá u některých druhů i celé dva roky, jakožto dospělí jedinci pak žijí obvykle jen několik týdnů.
Možná jste si všimli, že na místech, kde jste dříve mohli pozorovat světlušky ve velkém, se jich nyní rok od roku vyskytuje o poznání méně. Co může stát za jejich úbytkem? Populaci mohou ohrožovat ztráta vhodných stanovišť, používání pesticidů, změny prostředí, klimatické změny a také světelný smog. Právě umělé světlo je totiž u světlušek obzvlášť problematické. Pokud je okolí příliš osvětlené, jejich vlastní signály se mohou ztrácet v okolním světle a brouci se obtížněji hledají.
Pokud tedy chcete světluškám na vlastní zahradě pomoci, nemusíte dělat nic složitého. Pomoci může omezení zbytečného nočního osvětlení, zachování přirozenějších vlhkých míst a opatrnější používání chemických postřikovačů. Vhodné prostředí totiž ocení podstatně více než dokonale upravený trávník.
