Sloni patří mezi nejinteligentnější suchozemské savce a žijí ve složitých společenských skupinách. Ještě před několika desítkami let žily v Africe a Asii početné populace slonů, dnes však čelí pytláctví, úbytku přirozeného prostředí a konfliktům s lidmi. Jejich neuvěřitelnou inteligenci, emoce i náročný boj o přežití ve volné přírodě si připomínáme 12. srpna. Významnou roli v jejich záchraně a výzkumu přitom hrají i čeští odborníci.
Slon není jen největší suchozemský živočich. Je to tvor s komplexním společenským životem, u kterého vědci pozorovali i silné reakce na smrt příslušníků stáda. Dnes se záchranné projekty po celém světě snaží zastavit pokles jejich populací – a Česká republika v této snaze nezůstává pozadu.
České zoologické zahrady se dlouhodobě zapojují do evropských záchranných programů. Chov slonů je odborně i finančně náročný, přesto se tuzemským zahradám daří dosahovat významných chovatelských výsledků.
Pražské Údolí slonů: Zoo Praha vybudovala moderní komplex pro chov slonů indických. Místním chovatelům se podařilo odchovat několik mláďat a dlouhodobě uplatňují metody pozitivního tréninku, díky kterým mohou sloni spolupracovat při veterinárních úkonech a zvládat je s menším stresem.
.
Zlín a sloni afričtí: Zoo Zlín (Lešná) se zapsala do historie. Zyqarri bylo prvním mládětem slona afrického narozeným v České republice. Chov tohoto druhu je v zajetí mimořádně složitý, protože afričtí sloni mají odlišné nároky i temperament než jejich asijští příbuzní.
Sloni v Ostravě: Zoo Ostrava se dlouhodobě věnuje chovu slonů indických a je zapojena do evropského programu EEP. V roce 2026 například vyměnila samce se Zoo Praha, aby podpořila další rozvoj chovu.
Čeští ochranáři slonů v terénu: Boj s pytláctvím i řešení konfliktů
Pomoc českých odborníků nekončí na branách zoologických zahrad. Čeští ochranáři a vědci působí přímo v Africe a Asii, kde se podílejí na ochraně slonů v jejich přirozeném prostředí.
Známým příkladem je projekt Save Elephants, který založil český biolog Arthur F. Sniegon, rodák z Třince. V oblastech střední Afriky pomáhá se zakládáním protipytláckých hlídek, instalací fotopastí a využitím detekčních psů, kteří odhalují pašovanou slonovinu na hranicích a letištích.
V Asii se pak čeští výzkumníci zapojují do projektů zaměřených na mírnění konfliktů mezi lidmi a sloni. Pomáhají budovat takzvané „včelí ploty“ z úlů, kterým se sloni přirozeně vyhýbají. Ty mohou chránit úrodu místních zemědělců a zároveň snižovat riziko konfliktů mezi lidmi a slony.
Unikátní anatomie: Co jste o slonech možná nevěděli?
Sloní anatomie i smysly nabízejí řadu fascinujících prvků, které jim pomáhají přežít v náročných podmínkách:
Všestranný chobot:Sloní chobot obsahuje přes 40 000 svalů. Slon jím dokáže vyvrátit strom, ale také jemně sebrat ze země stéblo trávy.
Sloní paměť: Stádo se spoléhá na zkušenosti nejstarší samice. Ta si dokáže i po letech zapamatovat cestu k napajedlům a přivést k nim stádo v období sucha.
Foto: Wikimedia Commons/Giles Laurent, CC BY-SA 4.0
Komunikace nohama: Sloni mezi sebou komunikují také velmi nízkými frekvencemi, které se mohou šířit na velké vzdálenosti. Některé jejich zvuky zároveň vyvolávají vibrace v půdě, které zachycují citlivými receptory v chodidlech a chobotu.
Zvířecí emoce: U slonů bylo zdokumentováno chování připomínající truchlení nad zemřelými členy stáda. Ke zvířatům se například vracejí, dotýkají se jejich ostatků a věnují jim pozornost i po smrti.
Slony a jim věnovaný 12. srpen si můžete připomenout například rodinným výletem do zoo v Praze, Zlíně nebo Ostravě. Některé české zoologické zahrady navíc podporují ochranářské projekty přímo v Africe. Zoo Zlín například přispívá na záchranný projekt Reteti Elephant Sanctuary v Keni.
Podpořit lze také přímo české ochranářské organizace působící v terénu. Světový den slonů je dobrou příležitostí uvědomit si, že i takto velcí tvorové potřebují naši ohleduplnost a ochranu.
