Provázejí lidstvo od nepaměti jako symboly moudrosti, ale také strachu. Přestože si s sebou nesou nespravedlivé stigma, tito elegantní tvorové s jedinečně uspořádanými šupinami představují fascinující vrchol evoluce. U příležitosti Světového dne hadů, který připadá na 16. července, vás zveme do světa plazů, kde zjistíte, proč je naše zmije ve skutečnosti plachou dámou a jak čeští odborníci pomáhají při záchraně nejohroženějších druhů planety.
Už od dob biblického ráje provází hady pověst nebezpečných stvoření. Přitom v mnoha kulturách byli uctíváni jako symboly moudrosti, uzdravení a obnovy – ne nadarmo dodnes zdobí Aeskulapova hůl znaky lékařů a lékáren. Pojďte s námi poodhalit závoj mýtů a podívat se do očí nejen naší jediné jedovaté zmiji, ale i dalším fascinujícím druhům hadů.
Když se řekne had, většině Čechů naskočí jako první. Zmije obecná je opředena desítkami lidových pověr – od té, že dokáže skákat do výšky, až po mýty o její extrémní agresivitě. Skutečnost je však zcela jiná. Zmije je ve své podstatě mimořádně plachá dáma. Lidské přítomnosti se vyhýbá a k uštknutí se odhodlá pouze v situaci nejvyššího ohrožení, kdy na ni někdo omylem šlápne nebo se ji pokusí chytit.
Její jed je sice vysoce účinný, ale zmije s ním šetří jako s nejvzácnějším parfémem. Výroba jedu ji stojí obrovské množství energie, a proto při obranném kousnutí může dojít i k takzvanému „suchému uštknutí“, při kterém had nevstříkne jed. Pro zdravého dospělého člověka bývá uštknutí zmijí jen výjimečně život ohrožující, vždy ale vyžaduje lékařské ošetření.
Foto: Wikimedia Commons/Vladimír Dvořáček, CC BY-SA 4.0
Dnes tato královna našich pasek a horských strání z české krajiny tiše mizí. Kvůli intenzivnímu zemědělství a ztrátě přirozeného prostředí je zmije obecná v České republice zákonem chráněna jako kriticky ohrožený druh. Místo strachu by si tak zasloužila spíše naši ochranu a obdiv za to, jak dokonale dokáže splynout s českou přírodou.
Od Karpat po tropické pralesy: Čeští vědci zachraňují světový unikát
Zatímco doma chráníme zmije a užovky, čeští herpetologové a zoologické zahrady si získali obrovské uznání na mezinárodním poli. Podobně jako v případě koní Převalského, i ve světě plazů patří čeští odborníci dlouhodobě ke světové špičce.
Věděli jste například, že Zoo Praha patří mezi několik institucí na světě, kterým se podařilo úspěšně rozmnožit mimořádně vzácného chřestýšovce mangšanského? Tento had, který byl objeven teprve na sklonku 20. století v horských lesích Číny, fascinuje vědce svou smaragdově zelenou barvou a obrovskou velikostí. Čeští chovatelé dokázali jako jedni z mála na světě odhalit tajemství jejich rozmnožování v zajetí a dávají tak tomuto druhu reálnou šanci na přežití, pokud by v divočině zcela vyhynul.
Česká stopa však sahá ještě dál. Čeští zoologové a herpetologové se dlouhodobě podílejí na výzkumu plazů například v Indonésii i v Africe. Pomocí moderní genetiky a mravenčí práce v terénu pomáhají popisovat nové druhy dříve, než stačí vinou kácení pralesů definitivně zmizet z povrchu zemského.
Hadi jsou z evolučního hlediska mistrovským dílem. To, co my lidé vnímáme jako hendikep – tedy absence nohou –, proměnili hadi v absolutní dokonalost. Dokážou se pohybovat s neuvěřitelnou elegancí, šplhat po korunách stromů, plavat v hlubokých řekách a proklouznout i těmi nejužšími štěrbinami.
Jejich smysly jsou jako z vědeckofantastického filmu:
Termovize v obličeji: Někteří hroznýši a chřestýši mají mezi očima a nozdrami speciální jamky, kterými dokážou vnímat i to nejmenší infračervené záření. Vidí tak tepelný obraz kořisti i v té nejhlubší tmě.
Chuť vzduchu: Neustálé kmitání hadího jazyka není projevem hrozby. Had tímto způsobem doslova „ochutnává“ vzduch. Částice pachů pak přenáší na patro do takzvaného Jacobsonova orgánu, který mu poskytuje dokonalou 3D mapu okolního prostředí.
Jak oslavit Světový den hadů? Zahoďme předsudky, získejme respekt
Moderní zoologické zahrady už dávno nejsou místem s temnými terárii. Staly se z nich moderní oázy poznání. Pokud chcete 16. července oslavit tento svátek stylově, vyrazte za nimi. Pohled do očí užovky stromové nebo majestátní krajty vás možná překvapí – nenajdete v nich chlad ani zlomyslnost, ale klid tvora, který obývá Zemi už více než 100 milionů let.
Světový den hadů nám připomíná, že krása přírody nespočívá jen v huňatých kožíšcích a velkých očích savců. Skrývá se i v tichém syčení, dokonalé symetrii šupin a fascinujícím pohybu těl, která se bez končetin dokážou pohybovat s neuvěřitelnou elegancí. Hadi do naší přírody patří. Jsou strážci rovnováhy, kteří nás zbavují přemnožených hlodavců, a živoucí připomínkou toho, jak pestrá a tajemná dokáže planeta Země být.
