„Vnučka mi řekla, že jsem stará a nerozumím dnešnímu světu. Od té doby se bojím jí vůbec něco říct,“ svěřuje se Jindřiška (67)

Jindřiška (67) vždy věřila, že se svou vnučkou má krásný vztah. Byla u jejího narození, hlídala ji, pomáhala dceři a těšila se, že jejich blízkost vydrží i v době, kdy dívka dospěje. Poslední roky ale začala mít pocit, že mezi nimi vyrůstá neviditelná zeď.

Vnučka mi řekla, že jsem stará a nerozumím dnešnímu světu

Dcera měla první dítě a já si užívala každou chvíli, kdy jsem mohla být součástí jejich života. Vozila jsem kočárek, pekla jsem jí její oblíbené koláče a později s ní dělala domácí úkoly. Vždycky mi říkala, že jsem její nejlepší babička.

Ještě před několika lety jsme spolu trávily hodně času. Často jsme si povídaly u kávy v kuchyni a já měla pocit, že mi důvěřuje. Nikdy jsem nechtěla být babička, která bude jen rozdávat rady. Kláře je dnes dvaadvacet a žije úplně jiným způsobem než já v jejím věku. Pracuje přes internet, většinu času tráví na telefonu a mnoho věcí řeší způsobem, kterému někdy nerozumím.

Mohlo by se vám líbit

„Mám pocit, že mi sociální sítě vzaly tátu, už se s ním skoro nedá normálně mluvit,“ svěřuje se Irena

Jednou jsme seděly u mě doma a bavily se o tom, že se mi nelíbí, jak jsou dnes lidé často hrubí v komunikaci. Řekla jsem svůj názor a čekala jsem, že se o tom budeme normálně bavit. Klára se ale usmála a řekla: „Babi, ty tomu prostě nerozumíš. Jsi z jiné doby.“ Pak dodala, že některé moje názory jsou staromódní a že bych se měla víc otevřít dnešnímu světu. Pro mě to ale bylo, jako by mi někdo zavřel dveře, které mezi námi vždycky byly otevřené. Najednou jsem měla pocit, že už nejsem člověk, kterého chce poslouchat, ale někdo, koho musí trpělivě snášet.

Jsem podle ní staromódní

Od té doby si dávám větší pozor na to, co říkám. Když mi vypráví o něčem novém, raději se neptám, abych nevypadala, že zase něco nechápu. Když se bavíme o výchově, vztazích nebo životě, často raději mlčím. Přitom jsem celý život byla člověk, který měl potřebu pomáhat a sdílet své zkušenosti. Nejvíc mě mrzí, že nejde jen o rozdílné názory. To bych přijala.

Bolí mě ale pocit, že moje zkušenosti nemají žádnou hodnotu jen proto, že jsem starší. Nechci, aby se mnou vnučka ve všem souhlasila. Jen bych chtěla, aby věděla, že i když jsem vyrůstala v jiné době, stále jí mám co nabídnout. Nechci ze sebe dělat někoho, kdo má vždy pravdu jen proto, že má více let. Zároveň ale nechci přijmout, že věk znamená, že můj názor už nikoho nezajímá. Nevím ale, jak najít správnou hranici. Mám se více přizpůsobit jejímu světu, nebo mám zůstat sama sebou a doufat, že časem pochopí, že i starší lidé mohou mít co říct? Co byste na mém místě udělali vy?

Mohlo by se vám líbit

„Vnučka říká své mamince křestním jménem. Tvrdí, že je to normální, ale já mám pocit, že se z rodin vytrácí úcta,“ svěřuje se Květa

Ke komentáři na situaci paní Jindřišky nás inspiruje poradkyně Suzanne Degges-White

Děkuji, paní Jindřiško,

že jste se podělila o svůj příběh. Z vašich slov je cítit, že vztah s vaší vnučkou pro vás nebyl jen rolí babičky, ale hlubokým poutem, do kterého jste vložila spoustu lásky, času a péče. To, co vás zranilo, pravděpodobně nebyla samotná věta o tom, že jste „z jiné doby“, ale pocit, že člověk, kterému jste celý život dávala podporu, najednou odmítl vidět vaši hodnotu a zkušenosti.

Rozdílné názory mezi generacemi jsou přirozené a samy o sobě nemusí vztah poškodit. Problém nastává ve chvíli, kdy se z rozdílnosti stane pocit nadřazenosti jedné strany. Klára má právo vidět svět jinak než vy, ale vy máte stejně tak právo mít vlastní zkušenosti a pohled na život. Zkuste s ní mluvit ne jako někdo, kdo chce dokazovat svou pravdu, ale jako babička, které záleží na blízkosti. Můžete jí například říct, že nepotřebujete, aby se vším souhlasila, jen byste chtěla, aby vaše názory nebyly automaticky odmítané kvůli vašemu věku.

Mohlo by se vám líbit

„Když se mi narodila vnučka, neucítila jsem vůbec nic. Roli babičky nenávidím a stydím se za to,“ svěřuje se Ivana. Radí psycholožka

Zároveň může být užitečné dát jí prostor ukázat vám její svět. Mladší generace často lépe přijímají rady od lidí, kteří se nejdříve snaží pochopit je. Zajímejte se o její život, ptejte se a hledejte místa, kde se můžete potkat, ne kde se rozdělujete. Vaše zkušenosti neztratily hodnotu jen proto, že svět kolem vás se změnil. Přeji vám, paní Jindřiško, abyste si uchovala svou laskavost i sebeúctu a aby vaše vnučka časem znovu uviděla nejen svou babičku z jiné generace, ale především člověka, který ji vždy miloval a stál při ní.

Jak má paní Jindřiška reagovat na situaci, že její vnučka má pocit, že ničemu nerozumí? Je to opravdu střet generací nebo ne? Přečtěte si příběh Daniely, která má z nového domova smíšené pocity.

Zdroj: psychologytoday.com, příběh poslala Jindřiška S.