Zakázané zóny: Jan Révai otevírá dveře tam, kam se běžní lidé nikdy nepodívají, zatímco pro další jsou zvláštnost i nebezpečí denním chlebem

Světu ženy se podařilo navštívit jeden natáčecí den ve Školním a výcvikovém zařízení HZS ČR ve Zbirohu na Rokycansku, kde jsme měli možnost sledovat nejen hasiče, ale i herce Jana Révaie přímo v akci. Herec je znám svou dobrodružnou povahou a touhou vyzkoušet si i nemožné a právě to se mu splnilo, a to hned několikrát. Podíval se skutečně na zakázaná místa, kam se běžný smrtelník nepodívá.

Za oponou všedních profesí

„Byl to zážitek, který se vymyká všemu, co jsem kdy dělal,“ říká Jan Révai Světu ženy o natáčení. Zakázané zóny nejsou jen dokumentem, ale jsou expedicí do světů, které běžně zůstávají uzavřené. Projekt, který připravila stanice TV Spektrum z portfolia AMC Networks International, nabídne deset dílů a více než dvacet lokalit z České republiky a Slovenska. Každá z nich má svůj vlastní příběh, od technologického zázraku po skrytý kus historie.

Diváci se podívají do jaderné elektrárny Dukovany, za ošetřovateli exotických zvířat v Safari Parku Dvůr Králové, i do uhelného dolu, jehož hloubky běžný návštěvník nikdy nespatří. Chybět nebude ani zastávka v brněnských katakombách a podzemních vodních nádržích, tedy na místech, která dosud znají jen archeologové a technici. A nutno říci, že to není vždycky legrace. Nám se podařilo vidět na vlastní oči zásah hasičů u dopravní nehody, kde si i Jan Révai sám vyzkoušet vystříhat zraněného člověka z auta. Do smíchu nebylo ani jemu, ani nám. Akce byla skutečně nesmírně věrohodná.

Oheň, pot a disciplína: hasičský výcvik ve Zbirohu

Jedna z nejintenzivnějších epizod Zakázaných zón se natáčela v hasičském výcvikovém středisku ve Zbirohu. Právě tady Jan Révai poprvé oblékl těžkou výstroj, vstoupil do zakouřeného prostoru a zažil, co znamená pohybovat se v žáru, kde není vidět na krok. „Zkoušel jsem si práci hasičů s plnou výbavou. Nejen tu fyzickou část, ale i to, jak musí být každý krok naprosto sehraný. Když jste v té tmě a slyšíte jen dýchání kolegů, pochopíte, že tam není prostor pro chybu,“ popsal herec při natáčení. Scéna, která ve výsledku trvá jen několik minut, se točila celé hodiny. Cvičný polygon ve Zbirohu se proměnil v labyrint kouře, plamenů a výkřiků instruktorů. „Nešlo o show. Šlo o to, abychom ukázali, že za tou uniformou nejsou hrdinové z plakátů, ale lidé, kteří mají absolutní disciplínu a respekt k životu,“ doplnil Révai.

Oheň jako symbol

Epizoda z výcvikového střediska ve Zbirohu tak není jen jednou z mnoha, ale je metaforou celého projektu. Ukazuje, že „zakázané zóny“ nejsou jen místa obehnaná plotem. Jsou to i profese, světy a situace, do kterých většina z nás nikdy nevkročí. A právě tam, mezi ohněm, potem a tichem po zásahu, se ukazuje, co znamená odvaha. Ne ta filmová, ale ta skutečná, každodenní, tišší a opravdová. Ostatně, mezi hasičkami najdeme i několik žen. A právě jednu takovou jsme pozvali k rozhovoru.

Rozhovor s Michaelou Plškovou, hasičkou z hasičské stanice v Praze - Holešovicích

Jaký je to pocit vstoupit poprvé do hořícího domu, když víte, že uvnitř může být někdo, komu jde o život?
Upřímně – adrenalin je obrovský, ale zároveň se soustředíte jen na úkol. Strach tam samozřejmě je, ale ustupuje do pozadí. V hlavě máte jasný cíl: dostat se dovnitř, najít člověka a dostat ho ven. Emoce přichází až zpětně, když zásah skončí.

Co je podle vás v zásahu nejdůležitější, fyzická síla, psychická odolnost nebo týmová souhra?
Jedno bez druhého nefunguje, ale kdybych měla vybrat, tak týmová souhra. Všechno stojí na tom, že se na kolegu stoprocentně spolehnete a on na vás. Fyzická kondice a psychická odolnost jsou základ, ale v zásahu rozhoduje sehranost celého týmu.

Zažila jste někdy moment, kdy vám opravdu běželo hlavou, že tohle může být váš poslední výjezd?
Takový moment jsem zatím nezažila. Ale člověk ví, že to může přijít kdykoli – riziko je součástí naší práce. Proto se snažím být vždy maximálně připravená a soustředit se na to, co mám udělat. 

Je těžší zachraňovat lidi, nebo se vypořádat s emocemi, když to nedopadne dobře?
Každý zásah má jiný průběh a výsledek. Důležité je přijmout, že i když uděláme maximum, ne vždy to skončí dobře. Patří to k životu i k naší profesi – a my to musíme brát s pokorou a být na to připraveni. 

Můžete popsat váš nejintenzivnější zásah, na který nikdy nezapomenete?
Řekla bych, že nejde ukázat prstem na jeden jediný nejintenzivnější zásah. Spíš jsou určité události, které člověku utkví v paměti déle, třeba dopravní nehody nebo požáry bytů. Takové momenty se do vás zapíšou.

Co si myslíte o tom, že v očích veřejnosti jsou hasiči často vnímáni jako hrdinové, přijímáte to, nebo vás to spíš zavazuje?
Vnímám to spíš jako závazek než jako nálepku. My sami se hrdiny necítíme, děláme prostě svou práci. Ale chápu, že pro lidi zvenčí to tak působí. A pokud to přináší respekt k naší profesi, pak je to dobře.

Jak zvládáte vy osobně návrat domů po těžkém zásahu – existuje nějaký rituál, který vám pomáhá vypnout?
Je důležité trávit čas s manželem, rodinou – sportujeme, chodíme ven nebo jen odpočíváme. Tyhle chvíle mi pomáhají uvolnit se po směně a načerpat novou energii. Zároveň vím, že dělám práci, která mě opravdu baví a naplňuje, a právě to mi dává sílu se i po těch náročnějších situacích těšit na další směnu. 

Slovensko pod povrchem

Pořád Zakázané zóny má i slovenskou "verzi". V ní je kolegou Jana Révaie Števo Martinovič, který se zase vydal na opačnou stranu hranice, do srdce vodní elektrárny Gabčíkovo, do zákulisí legendárního tatranského hotelu i mezi pracovníky festivalu Pohoda, kde se stará o bezpečnostní zázemí stovek tisíc návštěvníků. „Bylo fascinující vidět, kolik techniky a lidské koordinace stojí za něčím, co považujeme za samozřejmé,“ popsal Martinovič. „Ten seriál ukazuje, že svět kolem nás má spoustu vrstev, které běžně nevidíme – a přitom jsou klíčové pro to, aby všechno fungovalo.“

Podívejte se i vy na zakázaná místa

Seriál Zakázané zóny je součástí podzimního programu AMC Networks International – Central and Northern Europe, který cílí na originální obsah s lokálním přesahem. „Podzim je na našich stanicích opravdu nabitý,“ říká Irena Novotná, country manažerka a vedoucí marketingu AMC Networks International.  Zakázané zóny jsou právě domácím pořadem a jeho název není náhodný. Každý díl přináší jinou formu „zakázané zóny“ – někde fyzickou, jinde psychologickou. A právě proto se Zakázané zóny neomezují na adrenalin. „Není to reality show, je to cesta za poznáním,“ dodává Révai. „Když stojíte u nosorožce, kterého dělí od vás jen mříž, nebo držíte v ruce hydraulické nůžky v žáru požáru, najednou máte obrovský respekt k těm lidem, kteří to dělají každý den. Změní vám to pohled na svět.“

Naši herci musejí mnohdy ve svých rolích zkusit leccos. Mnozí ale zariskovali i v životě. Podívejte, které české hvězdy si poseděly ve vězení: Opletačky se zákonem měl Jan Révai, Jiří Schmitzer nebo Hana Hegerová