Bára a Soňa Kodetovy exkluzivně: Život s Jiřím Kodetem byl ještě pestřejší než ve filmu Pelíšky, z okna křičel daleko hůř

Vzpomínky jsou něco, co nám nikdo nevezme. A Bára se Soňou jich samozřejmě mají mnoho. Nejen na našeho geniálního herce, ale například také na to, kterak paní Kodetová sháněla lyže, a nakonec je řezník vyndal z mrazáku. Moderátorce pořadu Retrohubky Míše Maurerové se povedl pořádný majstrštyk, protože dostat tyto dvě dámy do jednoho studia je téměř nadlidský výkon.  

Z Báry je totiž vynikající šansoniérka, která nedávno vydala své debutové album Hlas a většinu času tak tráví po koncertech. Naopak Soňa si na plné pecky vychutnává aktivní důchod. Převážnou část roku tráví ve Španělsku, kde také s přáteli cestuje. Maminka s dcerou mají hezký vztah a během rozhovoru zavzpomínaly na dobu dávno minulou a daly k dobru úsměvné historiky z jejich rodinného života.  

Tatínek polobůh a bratr „bábovka"

Báro, vzhledem k tatínkově práci jste trávila hodně času s maminkou, ale měla jste s tatínkem třeba nějaký otcovsko-dcerský rituál? 

To si po pravdě nepamatuju. Já si pamatuju od pěti let výš. Za prvé se mi jako dceři můj táta nesmírně líbil. Obdivovala jsem ho, měla jsem ho jako takového poloboha. On vždycky dělal na zahradě a byl obnažený, neměl košili, měl jenom nějaké kalhoty. Takže tam byl takový prostě statný, krásný a šlachovitý muž. A já myslím, že jsem k němu tak jako vzhlížela. 

Jiří Kodet byl velký fešák, to je známo. Soňo, jak se tvářil na to, když zjistil, že se nakonec narodí holčička, a ne pokračovatel rodu? 

My jsme to vůbec neřešili, absolutně ne. Bylo to pro mě první dítě, takže nová zkušenost a jaké pohlaví to bude, to mi bylo úplně jedno. Jediné, co jsme kdysi řešili, tak kdyby to byl kluk, tak jméno bylo jasně dané. V rodové linii byl Jan a hádali jsme se v podstatě s manželovým bratrem Kristiánem, protože jeho paní v té době také čekala dítě, takže kdo bude mít syna, tak to bude Jan. A to se nám podařilo až napodruhé. 

Pamatujete si Báro ten moment, kdy se z vás stala velká sestra? Těšila jste se na brášku?  

Úplně si to nepamatuju, ale myslím, že jsem se jako každá holčička těšila na miminko. Vím, že jsem se o Honzíka starala, ale byl úplně jiný než já, taková ta jemnější duše. Což mě, musím říci, trochu štvalo a říkala jsem si prčic, tak já mám bráchu a on se mnou nechce vůbec zlobit. 

Prvomájový průvod za trest, lyže z mrazáku a pašované filmy 

Tatínek Jiří si v názorech na tehdejší režim v ničím nezadal s postavou Krause z Pelíšků. Soňo, šli jste vůbec někdy mávat do průvodu?  

My do průvodu nechodili. Jednou si to ale děti prosadily, že s nimi táta půjde. V tu chvíli samozřejmě trpěl a po deseti minutách to vzdal. Prostě řekl, že ho bolí hlava a šel pryč. To samé třídní schůzky. Na ty také nikdy nechodil, protože si nedokážu představit ten střet se soudružkami.  

V dobách dávno minulých bylo velice těžké sehnat některé věci, které v obchodech nebyli dostupné. Soňo, vzpomínáte si na nějakou takovou „podpultovku”? 

Fungoval úžasný výměnný obchod a bylo skvělé mít uhlíře, který nám vozil koks, který nebyl. No, a nicméně to byl dodavatel výměnného obchodu. Takže my, když jsme potřebovali zavařeniny, jeho žena pracovala v nějakém skladu, tak na Vánoce byly zavařeniny. Pak jsem si jednoho dne nějak postěžovala, že dcera jede na lyžák v sedmé třídě a potřebujeme nutně lyže. A on říkal, že to se zařídí, takže jsme pak jeli do masny.  

Pro lyže jste jeli do masny?  

No, pozor, dole byla masna, kam jsme občas chodili pro maso a řezník byl jeho dobrý kamarád. Byla jsem tam bez táty a přímo tam byla zastávka autobusu, což pro mě bylo v tu chvíli naprosto skvělé. Takže jsme tam přišli, řezník otevřel mrazák a vyndal lyže. Já jsem zůstala úplně paf.  

Jméno Kodet zkrátka otevíralo dveře i mrazáky. Doma jste se asi nenudili i vzhledem na jasný politický názor vašeho tatínka, mám pravdu? 

Byla jsem brzy dost vzdělaná. Ve dvanácti letech mi začal táta promítat filmy o holokaustu. Pak jsme plynule přešli na poslouchání Bernsteina, abychom znali klasiku. A pak přišly všechny ty důležité filmy a samozřejmě se k nám také dostaly dokumenty o komunismu. Tenkrát se tajně pašovaly filmy ze zahraničí. U nás doma se pak scházely známé osobnosti a debatovalo se také o politice. Například Přelet nad kukaččím hnízdem jsem viděla asi sto padesátkrát.  

O čem dalším Bára se Soňou promluvily:  

• O propíchnuté noze 
• Jak Bára „zapíjela” s tatínkem narození bratra 
• O vztahu s nevlastní sestrou z hercova prvního manželství 
• Jak Bára trpěla s účesem na Kazisvěta 
• O vaření z květáku na pět způsobů 
• Jak byla Soňa příživnicí 
• O prvních láskách 

Moderátorka pořadu Retrohubky Míša Maurerová dokáže své hosty hezky rozmluvit. Například zpěvák Matěj Ruppert se bez ostychu rozmluvil o tom, že z něho byly soudružky úplně vyřízené a neustále ho posílaly k psychologům.