Jack Parsons: Raketový inženýr vyvolával démony. U sebe doma vyznával netradiční kult

Kolegové o něm říkali, že je roztomilý blázen. Své sklony k okultismu dával náležitě najevo, uctíval Aleistera Crowleyho, samozvaného nejhříšnějšího muže světa, a zcela propadl Crowleyho náboženství Theléma. Do historie se ale Jack Parsons zapsal především jako nejvýznamnější raketový vědec v historii charakteristický svými potrhlými nápady. Bezpečnost ho nezajímala, psychologové by o něm řekli, že byl skoro až nesnesitelný flegmatik. Dost možná trpěl dyslexií i kázeňskými problémy, v patnácti letech ho vyhodili z vojenské školy, protože tam vyhodil do vzduchu toaletu. Do vínku mu byl dán talent i inteligence, chemii se naučil sám, aniž by ji vystudoval na vysoké škole.

Od dětství experimentoval s výbušninami všeho druhu

Krátce na to, co přišel Jack Parsons (1914-1952) na svět, se jeho rodičům rozpadlo manželství. Otec si platil za styk s jinou ženou a Jackova matka se rozhodla spolu se synem manžela opustit a přestěhovat se ke svým bohatým rodičům. Všichni společně žili na velkém panství v Millionaires' Row v Pasadeně ve státě Kalifornie. Jackovo dětství bylo bezstarostné, k dispozici měl celý pozemek, kterého se rozhodl se svým kamarádem Edwardem Formanem náležitě využít. Oba byli zarytými milovníky žánru sci-fi a jejich vášní bylo na zahradě odpalovat amatérské rakety. Palivo si vyráběli sami, stačil jim k tomu výbušný prach z ohňostrojů. Ačkoliv po většinu času jen dělali díry v zahradě, o zábavu měli postaráno.

Okultismus byl jeho druhém jménem, ve dvanácti letech poprvé vyvolal démona

Jack Parsons nebyl jen fanoušek sci-fi příběhů. Hluboce se zajímal také o spirituální tematiku, díky čemuž se postupem času dostal i k okultismu. Když mu bylo 12 let, rozhodl se ve svém pokoji poprvé vyvolat démona. Skutečnost, že to dle jeho slov fungovalo a démona opravdu přivedl na svět, ho nenechala chladným. Ze svých nadpřirozených schopností byl k smrti vyděšený. Přestože si slíbil, že situaci už nikdy nezopakuje, okultismu se nikdy nedokázal plně vzdát. Táhl se s ním až do jeho smrti.

Z okultismu se postupně stala obsese, která ovládla celý jeho život

Svými sklony k satanismu i okultismu se nikdy příliš netajil ani v práci před svými kolegy v JPL (Jet Propulsion Laboratory, česky Laboratoř proudového pohonu spadající pod NASA), kde rád předčítal Crowleyho básně. Oblíbil si zejména Hymnus pro Pana (Hymn to Pan), o němž věřil, že přináší jemu i jeho vynálezům štěstí. Přeříkával ho během testů raket a ostatním byl vyloženě pro smích. Jemu to tak ale nepřišlo, raketovou techniku a okultismus vnímal jako dvě strany jedné mince nabízející možnost vymanit se z pout Země a volně se pohybovat.

Rituály i magie se odehrávaly za dveřmi luxusního sídla

Klíčovým se pro Jacka Parsonse stal rok 1939. Tehdy se spolu se svou manželkou Helen zúčastnil gnostické mše, obřadu pocházejícího z Crowleyho náboženství Theléma. Jednalo se o kombinaci rozličných náboženských nauk, od starověkého Egypta přes pohanské obřady až po svobodné zednářství. Během gnostických mší se konzumovaly „světelné koláče“, jejichž recept sestával z mouky, oleje, medu, popela a často také tělních tekutin jako sperma či menstruační krev.

Jack Parsons začal zvát ostatní lidi, aby se do Thelémy přidali. Do skupiny přibral Heleninu nevlastní sestru Betty a všichni se spolu s několika dalšími vyznavači Thelémy přestěhovali do velkého třípatrového sídla, kde vytvořili vlastní komunitu. Ačkoliv se v domě často pořádaly bujaré večírky, policie při vyšetřování nikdy na nic nepřišla. Jack Parsons byl všemi vnímán jako uznávaný vědec a slušný člověk, proti kterému nelze nic namítat.

Výstřední génius miloval kontroverzi i ženy

Není pochyb o tom, že byl Jack Parsons komplikovaná osobnost. Byl charakteristickými svými výstřednostmi, hosty vítal s velkým hadem omotaným okolo krku, vyvolával démony a svým kolegům rád dělám naschvály, při nichž žertoval s různými výbušninami. Jeho velkým přáním bylo vyslat astronauty ke hvězdám, což v té době všem přišlo jako čiré bláznovství. Z tohoto důvodu se soustředil ryze na vojenské cíle jako konstrukce raketových motorů pomáhajících letadlům rychleji vzlétnout.

Ani o ženy neměl ve svém životě nouzi. Když byl ještě dítě, mnozí se domnívali, že je příliš zženštilý a z tohoto důvodu se v dospělosti choval jako macho. Jednou se dokonce vyjádřil, že prožil chvíli latentní homosexuality. Po celý život byl zarytým sukničkářem, často se ženami flirtoval a udržoval intimní vztahy se zaměstnankyněmi JPL a Aerojetu.

Sklony k psychickým problémům zdědil po otci

Parsonsova křehká psychika si ale přesto postupem času vybrala svou daň. Dostávalo se mu intenzivních výbuchů kreativity, ale u nich to ani zdaleka nekončilo. Sám popisoval, že trpí „manickou hysterií a depresivní melancholií“. Ostatně se nebylo čemu divit, jeho otec zemřel roku 1947 jako psychiatrický pacient s diagnózou těžké klinické deprese. Situaci nepomáhal ani fakt, že si Jack Parsons rád dopřál skleničku alkoholu či nějaké omamné látky. V posledních letech svého života byl přesvědčen, že ho špehuje FBI.

Záhadné úmrtí raketového génia

Zatímco někteří naznačovali, že byla Parsonsova smrt jasná sebevražda, protože již delší dobu trpěl depresemi, ne všichni s tímto tvrzením souhlasili. Zemřel mlád ve věku 37 let, a to za velmi záhadných okolností. Existovala teorie, že byl zavražděn, o čemž byla přesvědčena Parsonsova druhá manželka, americká okultistka, umělkyně, básnířka a herečka Marjorie Cameron Parsons Kimmel, veřejností známa jako Cameron. Domnívala se, že byl její muž zabit policisty, kteří se mstili za jeho roli v odsouzení Earla Kynetta, popřípadě antisionisty bojujícími proti jeho práci pro Izrael.

Někoho také napadlo, že se jednalo o atentát, který naplánoval Howard Hughes, miliardář ovládající letecký průmysl i Hollywood. Měla to být reakce na Parsonsovo podezření z krádeže dokumentů společnosti Hughes Aircraft Company. Nezodpovězených otázek bylo ale příliš mnoho.

Dodnes nevysvětlitelné úmrtí vzbuzuje plno otázek

Oficiální vyšetřování vedlo k závěru, že počáteční explozi způsobil Jack Parsons vlastní vinou, když míchal rtuťový fulminát v plechovce od kávy. Podle kriminalistů plechovku upustil na zem, kvůli čemuž došlo k většímu výbuchu mezi ostatními chemikáliemi v místnosti. Styl skladování chemikálií byl popsán jako „trestně nedbalý“. Situaci nepomohlo ani to, že byl Parsons policií již dříve vyšetřován za nelegální skladování chemikálií. Poslední kapkou byla injekční stříkačka naplněná morfinem nalezená na místě činu. Vyšetřovatelé se přiklonili k závěru, že byl Jack Parsons v době úmrtí pod vlivem omamných látek. Jeho smrt přesto nebyla nikdy definitivně vysvětlena, policejní složky případ uzavřely jako náhodu.

Zajímají vás magické a okultní rituály? Přečtěte si o samozvaném nejhříšnějším muži světa, jehož vlastní matka ho označila za Antikrista.