"Chodil jsem se dvěma ženami současně." Přiznání mužů, kteří vysvětlují důvody promiskuity

Mít dva paralelní vztahy, znamená žít permanentně s tajemstvím a ve lžích. A taková lež může kdykoli prasknout, protože, jak víme, na všechno se nakonec přijde. "Jít proti společenským normám vždy něco stojí,” říká klinická psycholožka a manželská poradkyně Randi Gunther, Ph.D. pro psychologytoday.com. Přinášíme tři příběhy mužů, kteří mají s chozením se dvěma ženami své zkušenosti.

Tomáš: "Tíží mě neuvěřitelná vina."

“Našel jsem si dvě ženy. Jedna o druhé nevěděla a mě to v tu chvíli vyhovovalo. Každá mi dávala něco nového a jiného. Navíc i to vzrušení z toho, že dělám něco zakázaného bylo lákavé. Chvíli to bylo super, bavilo mě, že mi jedna žena dovoluje v posteli to, co druhá ne. Dostatečně jsem si intimních hrátek užíval. Takhle to probíhalo asi tři měsíce. Bylo to zakázané ovoce a já ho nabíral plnými hrstmi. Jenže se to později zajídalo. Obě ženy chtěly vztah, seznámit mě s rodiči, kamarády. Nechtěly se mnou jen spát, ale taky něco budovat. A tlačily obě ve stejnou chvíli. Navíc, později se mi už i začínalo plést, co jsem s kterou prožil. Až to jednou prasklo. Až tehdy jsem si naplno uvědomil, jak to bylo sobecké a jak moc jsem je obě zranil a ublížil jim. Dost mě to sebralo a nemůžu na to zapomenout,” popisuje svůj příběh Tomáš.

Daniel: "Byl to vzrušující dvojí život."

O chození se dvěma ženami ví své i Daniel. “Žil jsem dvojí život šest let. Manželka a paralelně k tomu milenka, se kterou jsme měli společnou domácnost. Obě věděly, že jezdím často na služební cesty. Ty byly jen zástěrkou pro to, aby byl s tou druhou. Čas jsem mezi ně rozděloval, myslím spravedlivě. Dvě dovolené, dvoje Vánoce, výročí. Složitost toho celého mě fascinovala a musím uznat, že jsem byl na sebe pyšný, jak to vše umím skloubit. Pamatoval jsem si, co jsem které řekl, nestávalo se mi, že bych jednu oslovil jménem té druhé. Po šesti letech to prasklo. Měl jsem dvě ženy, které mě milovaly, nebyl jsem nikdy sám. A teď? Jsem sám, obě se ke mě otočily zády a já se jim ani nedivím. Ublížil jsem jim, ublížil jsem sobě a zůstal jsem sám” uzavírá svůj příběh Daniel.

Filip: "Miluju ten adrenalin."

Filip je nejmladší z oslovených mužů, není mu ještě ani třicet. Na svém chování nevidí nic špatného. “Proč bych se měl cítit špatně? Žiju jen jednou a chci si užívat všeho, čeho můžu! V mém životě vždycky musí figurovat minimálně dvě ženy, někdy i tři. Každá má něco jedinečného, každá je jiná. Jedna umí skvěle vařit, druhá je v posteli pěkná dračice, třetí mě má jako milence na zavolání, sama je vdaná. Zvládám všechno zkombinovat, vracím se domů, kde po mě nikdo nechce celou výplatu nebo navrtat poličky. Neměnil bych ani náhodou. Možná tak za pět nebo deset let, kdoví..” uzavírá svérázně svůj pohled na věc.