Gene Kelly: Miláček Hollywoodu se na place choval jako sebestředný diktátor

Ačkoliv toužil po kariéře profesionálního sportovce, matka z něj chtěla mít tanečníka. Právě ona Gena Kellyho (1912-1996) nasměrovala k tanci. Studoval rozličné taneční styly, ale zejména znalost baletu se mu v jeho pozdější herecké a muzikálové kariéře vyplatila ze všeho nejvíce. Talent koneckonců koloval v rodině, s bratrem Fredem, který se později stal divadelním a televizním režisérem, dokonce Gene Kelly absolvoval turné po varieté. Tanec se stal hnacím motorem jeho života, a než se Gene Kelly stal hollywoodskou hvězdou, několik let provozoval úspěšnou taneční školu v Pittsburghu.

Spolupracovat s Kellym bylo utrpení

Gene Kelly byl hvězda zlatého věku Hollywoodu. Stal se průkopníkem filmového muzikálu a v umělecké branži se cítil jako ryba ve vodě. Patrně nejznámější jsou jeho role ve snímcích Američan v Paříži (An American in Paris) a Zpívání v dešti (Singin' in the Rain), kde publiku prokázal své herecké, taneční i pěvecké kvality. Tyto nestárnoucí a ikonické muzikály jsou již zarytou klasikou, avšak málokdo ví, co se skutečně odehrávalo na place v době natáčení.

Muzikál Zpívání v dešti měl hned dva režiséry. Prvním z nich byl Stanley Donen, funkce druhého režiséra se ujal sám Gene Kelly, který se zhostil také hlavní mužské role. Právě tento snímek je protkán historkami o tom, jak moc bylo s Kellym užívajícím si své dominantní pozice těžké spolupracovat. Rozhodně to nebyla procházka růžovou zahradou, ba naopak. Byla to hotová cesta do pekel.

Ikonický muzikál Zpívání v dešti se stal pro Debby Reynolds spíše noční můrou

Muzikál Zpívání v dešti pocházející z roku 1952 by se dal popsat jako příjemná, optimistická a humorná parodie na Hollywood 20. letech 20. století. V první polovině 20. století se totiž experimentovalo se zvukovým filmem a herci ve snímku tak nějak „omylem“ vynaleznou dabing. Kromě zábavných pěveckých a tanečních čísel není nouze ani o komediální prvky či pořádnou dávku romantiky. Snímek je dnes považován za nejlepší filmový muzikál, jaký byl kdy natočen, avšak právě jeho natáčení se stalo pro hlavní ženskou herečku Debby Reynolds hotovým utrpením.

Gene Kelly se na place choval jako diktátor

O Kellym se vědělo, že musí mít poslední slovo. Ke svým kolegům a spolupracovníkům se choval jako diktátor a vždycky muselo být po jeho. Při práci byl krutý a snažil se o co největší preciznost. Herečka Debbie Reynolds své traumatizující zkušenosti popsala dokonce v memoáru s názvem Unsinkable: „Přišel na zkoušky, kritizoval všechno, co jsem udělala, a nikdy mi neřekl ani slovo povzbuzení. Měla jsem tři měsíce na to, abych se naučila to, co Gene Kelly a Donald O’Connor dělali už léta.“ Zatímco mladinké herečce bylo v době natáčení pouhých 19 let, Kelly měl na krku čtyřicítku. Debbie Reynolds hrála ve filmu jeho budoucí partnerku, a právě při té příležitostí začal Gene Kelly herečce dávat nemístné intimní návrhy.

Nechtěný francouzský polibek mladinké herečce způsobil celoživotní trauma

Debbie Reynolds se ve své knize vyjadřuje také k nechtěnému fyzickému kontaktu: „Kamera se přiblížila. Gene mě pevně objal... a vrazil mi jazyk do krku,“ popisuje velmi podrobně zkušenost, která v ní zůstala ještě dlouhá léta. Ačkoliv se z Kellyho objetí vymanila a se zoufalstvím utekla z natáčení, trauma z nevyžádaného fyzického kontaktu v ní zůstalo: „Byla jsem nevinné dítě, které nikdy nezažilo francouzský polibek. Připadalo mi to jako napadení. Byla jsem šokována, že mi to udělal 39letý muž,“ uzavírá herečka jednu kapitolu svého života.

Aby toho náhodou nebylo málo, Gene Kelly začínající herečku také urážel. Když se na něj obracela s prosbou o radu, neustále ji ignoroval. Došlo to tak daleko, že se jednou nechal slyšet, jak moc by na place raději pracoval s jinou herečkou. Debbie Reynolds přitom talentu měla na rozdávání. Kelly zřejmě chtěl jen světu ukázat svou dominantní pozici.

Natáčení trvalo až 19 hodin denně

Nejtemnějším příběhem z celého natáčení je nepochybně zkolabování Debbie Reynolds, ke kterému došlo po úmorném fyzickém vypětí hned u prvního tanečního čísla k písni Good Morning. Gene Kelly byl perfekcionista každým coulem a herečku nutil tančit pořád dokola, dokud natočený materiál nebyl ideální. Nebral ohled na dívčin zdravotní stav, natož aby jí dal nějaký čas na to zvyknout si na jeho způsob práce. Už jenom nacvičit toto číslo trvalo 15 hodin, a ačkoliv se ve filmu jedná o jednu z posledních scén trvající pouhé 4 minuty, Kelly se ji rozhodl natáčet jako první.

Jeho krutost byla znát, choreografie musela být opakována pořád dokola, dokud to údajně nebylo dost. Debbie Reynolds po dokončení scény fyzicky zkolabovala, asistenti ji odnesli do šatny a doktoři hned poté mladinké herečce nařídili klid na lůžku po dobu dvou dní, a to kvůli vyčerpání organismu. Debbie Reynolds vlivem neustálého tancování začaly krvácet nohy a sotva se mohla hýbat. Jednou se dokonce vyjádřila, že za nejhorší zážitky ve svém životě považuje porod dítěte a natáčení muzikálu Zpívání v dešti.

Gene Kelly nešetřil ani mužské kolegy

O tom, jaký byl Gene Kelly pracant a pedant, věděl své také jeho herecký kolega Donald O’Connor. Ačkoliv se na práci zpočátku těšil, hned během prvních natáčecích týdnů si vyčítal, že smlouvu vůbec podepsal. S filmem se pojí ještě jedna kontroverzní událost. Některé z písní nenazpívala Debbie Reynolds, jak diváci předpokládali. Místo toho se pěvecké role ujala Betty Noyes. Přestože by to normálně nebylo nic špatného, Betty Noyes nakonec nebyla uvedena v závěrečných titulcích a lidé tak nemohli zjistit, že krásný hlas Debbie Reynolds není tak úplně její. Realita svým způsobem kopírovala celou filmovou zápletku.

Konec velikána zlatého Hollywoodu

Na konci 80. let a na začátku 90. let se Kellyho zdravotní stav postupně zhoršoval. V červenci roku 1994 utrpěl mozkovou mrtvici, kterou hned na začátku roku 1995 následovala mrtvice druhá. Cévní mozková příhoda mu zanechala nejen šrámy na duši, ale také na těle. Od té doby byl těžce postižený. Zemřel jen o rok později, a to 2. února 1996. Ačkoliv filmový průmysl posunul vpřed a jeho díla se stala kultovní klasikou, Kellyho autoritářské sklony z historie už nikdo jen tak nevymaže.

Zajímají vás počátky Hollywoodu? Přečtěte si o tom, proč filmaři utíkali před Edisonem do Los Angeles.