44 Kč
Hodinky vám hlásí, že máte splnit denní cíl kroků, a vy se nutíte do dalšího tréninku? Zadržte. Co kdybyste se projednou vykašlali na kalorie a rekordy a raději se soustředili na to, jak se u toho pohybu reálně cítíte? Fenomén zvaný somatika teď doslova bourá sítě. A to nejlepší? Nepotřebujete k němu vůbec nic.
Samotný termín vychází z řeckého „soma“, což zjednodušeně znamená tělo vnímané zevnitř. V moderním pojetí s ním přišel už v sedmdesátých letech minulého století profesor Thomas Hanna. Všiml si tehdy naprosto zásadní věci. Spousta našich zdravotních problémů, ať už jde o nevysvětlitelnou únavu nebo chronickou ztuhlost, pramení z postupné ztráty vědomé kontroly nad vlastními svaly.
V tomto případě se nebudete učit žádnou přesně danou sestavu. Metoda založená na všímavosti přenesenou do pohybu zahrnuje mimořádně pomalé a kontrolované provedení s jediným cílem: znovu nalézt ztracené spojení mezi myslí a nervovou soustavou. Každodenní shon nás totiž vede k tomu, že dýcháme mělce, ramena máme vytažená k uším a jsme neustále ve střehu. Pokud v tomto nastavení setrváváme příliš dlouho, organismus si na tenzi zvykne. A právě jemnou prací a soustředěním na drobná svalová smrštění dokážeme tento zlozvyk rozbít a uvolnit letitý stres.
Obyčejný sport sice spolehlivě vyplaví endorfiny a srazí hladinu kortizolu, ale když k zátěži přidáte plnou pozornost, celkový dopad se výrazně násobí. Výsledkem je mnohem jasnější hlava a vyšší odolnost vůči běžným stresorům. K tomu se postupně nabalují další pozitiva, ať už jde o lepší držení těla, větší flexibilitu kloubů nebo ústup vleklých bolestí zad. Zásadní roli hraje tento přístup také při zpracování hlubších traumat. Zraněná psychika nás totiž často od fyzického prožívání odstřihne, protože cítit je najednou příliš nebezpečné. Právě nenásilný návrat k vlastním vjemům představuje cestu, jak tohle poškozené pouto bezpečně obnovit. "Somatické prožívání fyziologicky snižuje stres a úzkost, mění autonomní nervový systém a uvolňuje trauma. Stejně jako existuje více modalit kognitivní terapie, existuje také mnoho přístupů k somatickým terapiím. Somatické prožívání je přístup „zdola nahoru“; jeho hlavním cílem není pomoci zkoumat vzpomínky nebo emoce spojené s traumatizující událostí, ale odhalit tělesné pocity spojené s těmito pocity," upřesňuje na webu lecenitraumatu.cz terapeutka Lenka Lorien.
Právě nenásilný návrat k vlastním vjemům představuje cestu, jak tohle poškozené pouto bezpečně obnovit. "Somatické prožívání fyziologicky snižuje stres a úzkost, mění autonomní nervový systém a uvolňuje trauma. Stejně jako existuje více modalit kognitivní terapie, existuje také mnoho přístupů k somatickým terapiím. Somatické prožívání je přístup „zdola nahoru“; jeho hlavním cílem není pomoci zkoumat vzpomínky nebo emoce spojené s traumatizující událostí, ale odhalit tělesné pocity spojené s těmito pocity," upřesňuje na webu lecenitraumatu.cz terapeutka Lenka Lorien.
Principy vědomého vnímání v sobě ukrývá celá řada tradičních disciplín. Skvělým příkladem jsou východní umění jako Tai Chi nebo Qigong, postavená na plynulém přecházení z jedné pozice do druhé. Své místo tu má i jóga nebo Pilates, pokud vyměníte dokonalé provedení za prosté sledování vlastních pocitů. Postačí vám ale i ranní cesta do práce na kole nebo chůze na tramvaj. Zkuste se někdy nesoustředit přímo na cílovou rovinku a jen sledujte, jak se chodidla dotýkají chodníku a jak vzduch plní plíce.
K rychlému pokroku poslouží i cílené brániční dýchání nebo takzvané katarzní třesení. Při něm ze sebe vestoje doslova vyklepete nahromaděnou energii. "Představte si antilopu, které se podaří uprchnout svému pronásledovateli. V momentě, kdy se dostane do bezpečí, začne se třást a ten stres ze svého těla vytřese. My vlastně žádné takové techniky nevyužíváme a to máme pravidelného stresu tolik, že už si ho někdy ani neuvědomujeme. Tuto techniku můžeme tedy využít jednorázově po nějaké stresující události. Dostat se do bezpečí a soukromí a nepříjemnou zkušenost ze sebe vytřást. Je to dobrá prevence úzkostí," popisuje na webu sport-lav.cz kondiční, atletická a fyziofitness trenérka Lucie Kainová. Zlaté pravidlo však zní: nikam nespěchat a nikdy nejít přes bolest.
Pojďme si ukázat základní uvolňovací cvik, který funguje jako balzám na spodní část zad. Najděte si místo na zemi, pokrčte kolena a chodidla položte naplocho na podložku. Ruce nechte ležet podél boků. S hlubokým nádechem pak velmi zlehka prohněte bedra. Břicho se mírně zvedne a pánev se překlopí tak, že do podlahy zatlačíte kostrčí. Všimněte si, jak se svaly podél páteře zapojily. Chvíli vydržte a s táhlým výdechem celou akci pomalu otočte – bederní páteř teď jemně vtlačte do země. Rychlost je v tomto případě nepřítel, takže čím pomaleji, tím lépe. Užijte si ten slastný okamžik, kdy křeč povolí. Netlačte na pilu, klidně ať je rozsah pohybu okem sotva znatelný. Stačí si zkrátka jen dovolit vypnout a sledovat to, co se děje uvnitř.
health.harvard.edu, anytimefitness.com, healthline.com, everydayhealth.com, today.com, prevention.com
