
Křečové žíly trápí obrovskou část populace a právě konec zimy nebo brzké jaro je obdobím, kdy se zdravotní problémy s dolními končetinami hlásí o slovo zdaleka nejhlasitěji. Řešení přitom nemusí nutně znamenat okamžitou cestu na operační sál. Často dokáže výrazně pomoci překvapivě málo, třeba se jen správně postavit na špičky nebo si obout ty správné boty do terénu.
Varixy, jak se křečovým žilám odborně říká, rozhodně nejsou jen estetická vada, kvůli které byste měli schovávat nohy pod dlouhé kalhoty. Jde o regulérní zdravotní komplikaci. Týká se zhruba čtyřiceti procent žen a dvaceti procent mužů. Krev se v dolních končetinách začne hromadit, tlak v cévách neúměrně roste a žilní chlopně, které mají fungovat jako spolehlivé jednosměrné ventily ženoucí krev zpět k srdci, postupně selhávají. Následně přichází bolest, objevují se nepříjemné noční křeče a na nohou nevzhledné vystouplé pletence.
Roli hraje rodina i to, jak trávíte den
Z devadesáti procent si za křečové žíly bohužel sami úplně nemůžeme, jednoduše je dědíme po předcích. K tomu se ale nabalují další faktory. „Velký vliv na vznik křečových žil má genetika. Pokud měli křečové žíly rodiče nebo prarodiče, je vyšší pravděpodobnost, že se objeví i u dalších generací. Problémy s křečovými žilami mívají velmi často lidé trpící obezitou, nadváha totiž zvyšuje tlak na žíly a zhoršuje cirkulaci krve. Mezi rizikové skupiny patří i lidé s nízkou fyzickou aktivitou, nedostatek pohybu oslabuje svalovou pumpu nohou, která pomáhá žilám posouvat krev zpět k srdci,“ nám sdělil Anton Karalko, cévní chirurg a vedoucí lékař kliniky Venova.
Kromě nadváhy a nedostatku pohybu mají velký vliv i hormonální výkyvy. Ty nastávají typicky během těhotenství, menopauzy nebo při užívání hormonální antikoncepce. Svou daň si vybírá i věk, protože po padesátce žilní stěny a chlopně přirozeně slábnou. Rizikové jsou navíc profese vyžadující dlouhé stání na jednom místě. A právě během zimy, kdy se přirozeně hýbeme mnohem méně a raději trávíme večery v teple domova, žilní systém trpí naprosto nejvíc.
Kdy už vyrazit k lékaři
Celé to často začíná jen drobnými metličkami. Jsou to takové ty malé fialové pavučinky těsně pod kůží. Člověk si jich kolikrát ani nevšimne. Jenže chronické žilní onemocnění má bohužel tendenci plíživě postupovat. Časem se přidají otoky kotníků, pocity pálení, svědění kůže kolem žil nebo citlivost na dotek. V pokročilejších stadiích se pak objevují tmavší kožní změny nebo dokonce velmi nebezpečné bércové vředy.
S návštěvou odborníka nemá smysl otálet. „Když se objeví otoky, bolest, křeče nebo změny na kůži, je to signál, že je na místě vyšetření,“ nám vysvětlil chirurg Martin Páral z brněnské SurGal Clinic. V ordinaci vás čeká ultrazvuk. Vyšetření vůbec nebolí a lékař díky němu přesně vidí, jakým směrem krev teče a kde přesně dochází k jejímu městnání. Podle toho, v jakém stavu chlopně a žilní stěny jsou, se pak navrhuje další postup.
Žilní gymnastika jako nenápadný trénink s velkým efektem
Než přijde na řadu lékařský zákrok, existuje obrovský prostor pro prevenci. „Existují jednoduché a účinné cviky, které napomáhají správnému žilnímu oběhu. Cviky lze provádět snadno doma, v práci i při cestování a jsou vhodné jako prevence i podpora léčby. Žilní gymnastika je účinná metoda prevence křečových žil, která spočívá v aktivaci lýtkového svalstva. Lýtkové svaly hrají klíčovou roli v žilním oběhu – při jejich pohybu dochází ke stlačování žil a podpoře návratu krve zpět k srdci, což pomáhá předcházet její stagnaci v dolních končetinách,“ uzavřel lékař Karalko.
Pár minut pozornosti vašim nohám
Sedíte u počítače a cítíte tíhu v lýtkách? Jednoduše zvedejte střídavě paty a špičky. Můžete propínat a krčit prsty, kroužit kotníky na obě strany, případně doma u televize vleže na zádech simulovat nohama jízdu na kole. V Žilní poradně se také doporučuje projít se občas po špičkách a následně po patách. Nebo si pod chodidlo dejte obyčejný masážní míček a válejte ho pod ploskou nohy sem a tam. Každý cvik stačí zopakovat zhruba desetkrát. Důležité je provádět to hlavně pravidelně, ideálně kdykoli jsou nohy déle ve statické poloze.
Procházky s holemi a čeho se vyvarovat
Samotné kroužení kotníkem ale nespasí všechno. Žíly potřebují dynamiku. Běh po asfaltu nebo tvrdé poskoky na aerobiku sice spalují kalorie, ale kloubům ani oslabeným žilám nedělají dobře. Zato nordic walking, tedy svižná chůze s holemi, to je pro cévní systém naprostý balzám. Zapojíte horní polovinu těla, zlepšíte celkový oběh a nevznikají tvrdé nárazy. Ze stejného důvodu je pro zdraví žil v zimě naprosto fantastické běžkování.
Na druhou stranu žilám nedělají dobře uzké džíny, pevně utažené pásky, zařezávající se lemy ponožek, vysoké podpatky nebo elegantní sezení s překříženýma nohama. To všechno krevní proud v nohou lokálně přiškrcuje. Ani dlouhé horké vany a časté návštěvy sauny nejsou pro roztahující se cévy to pravé, protože teplo žíly rozšiřuje a zhoršuje pocit tíhy. Když už si teplo dopřejete, nezapomeňte nohy na závěr pořádně zchladit studenou vodou. A pokud si večer můžete natáhnout nohy na gauč tak, aby byly kotníky o zhruba deset centimetrů výš než kyčle, udělejte to.
Když změna životního stylu nestačí
Když už je chronické žilní onemocnění rozběhnuté, pomoci mohou i léky. „Díky dlouhodobému nepřetržitému užívání venofarmak předepsaných lékařem mohou lidé progresi žilního onemocnění výrazně zpomalit a nedostat se do vyšších stadií, která se projevují výraznými otoky, kožními změnami nebo dokonce bércovým vředem,“ vysvětlila v Žilní poradně dermatoveneroložka MUDr. Júlie Černohorská, PhD. Tyto léky spolu s nošením kompresních punčoch tvoří základ dlouhodobé konzervativní péče. „Při koupi kompresních punčoch je ale nutné dbát na to, aby splňovaly parametry předepsané lékařem. V některých specializovaných obchodech se zdravotnickými potřebami umožňují i objednání kompresních punčoch na míru,“ upřesňuje Národní zdravotnický informační portál.
Když přijde čas na operaci
Někdy situace dospěje do bodu, kdy zhoršující se křečové žíly vyžadují jejich odstranění. „Jde o zákrok, který nejenže dlouhodobě uleví, ale taky snižuje riziko komplikací, jako je třeba vznik bércových vředů,“ popsal chirurg Páral z brněnské SurGal Clinic, ve které ročně odoperují až dvě stě pacientů. Klasická operace se stále provádí a je vhodná pro rozsáhlejší či specifické nálezy. Mnohem větší zájem je dnes ale o metody miniinvazivní. Výkon trvá obvykle do třiceti minut a riziko rozsáhlých modřin či jizev je minimální.
Zajímá vás zdraví? Co každodenní konzumace ovesných vloček dělá s vaším tělem, vysvětluje dietoložka Milena Nosek
Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře
Nejčtenější články
Doporučujeme

Fenomén pohybových svačinek: Proč jsou 3 minuty cvičení denně účinnější než hodina v posilovně týdně a jak s nimi začít

Jak se zbavit vdovského hrbu a narovnat záda? Matsjásana je zbraň proti špatnému držení těla, kterou zvládnete i v obýváku

Bolí vás záda a běžná léčba nezabírá? Skutečnou příčinou může být sval s divným jménem, o kterém většina z nás nemá ani tušení

Trpíte bolestí zad, se kterou si nevíte rady? Skrytá příčina je možná ve vašich chodidlech

Zastavte digitální stárnutí páteře. Co je syndrom textového krku a jak se zbavit bolesti za krkem

Jak se vyhnout zraněním a prodloužit si život: Průvodce cvičením rovnováhy pro každý den

Nemusíte hned uběhnout maraton. Jak začít běhat po padesátce, nezničit si tělo a u běhu konečně vydržet

Odhalte příznaky tenisového lokte včas a naučte se cviky, které vám pomohou od bolesti

Zapomeňte na fitko, tancujte v kuchyni! Proč 10 minut spontánního tance omlazuje mozek i tělo









