Léto jako zdroj psychické nepohody? Proč nám někdy slunečné dny dávají zabrat, vysvětlí psychoterapeuti

Letní měsíce nabourávají zaběhlý denní řád, na který jsme v průběhu roku zvyklí. Najednou chybí pravidelný režim práce, školy, tréninků nebo jiných aktivit. Pro některé je to úleva, ale spousta lidí tím paradoxně ztrácí jistotu a orientaci v čase. Pociťujeme zmatek. „Problémy mohou nastat u lidí, kteří mají málo podpůrných vztahů. V létě se mohou cítit osamoceni – jako by měli být venku a užívat si, ale nemají s kým. Pro jiné může být těžká ztráta pravidelného režimu, bez něhož se hůře organizují,“ říká psychoterapeutka Dominika Čechová.

Do toho všeho přichází tlak z okolí, ať už na sítích nebo v běžné komunikaci, kdy všichni líčí zážitky z dovolených, cest a večírků. Očekává se, že léto musí být nabité zážitky, že se musíme bavit a vychutnávat každý paprsek. Jenže skutečnost je často jinde a když se nám to nedaří, roste frustrace i pocit selhání.

Léto pod drobnohledem odborníků: stres v čase volna

Na první pohled to vypadá zvláštně, ale léto přináší stresových faktorů víc než dost. „Plánování dovolené, balení, zajištění dopravy i návrat do práce – to všechno může být vyčerpávající. Obzvlášť u rodin, kde dvouměsíční prázdniny dětí nekorespondují s čtyřtýdenní dovolenou rodičů,“ připomíná psychoterapeut Martin Zikmund. Když se k tomu přidají organizační nároky, někdy i nedostatek prostoru pro odpočinek, není divu, že očekávané období klidu může být spíš zdrojem napětí.

Jak si udržet psychickou pohodu v létě

Uprostřed všeho toho letního shonu může být překvapivě důležité držet se základního režimu, nejen pokud jde o spánek nebo jídlo. Právě pravidelnost je podle odborníků jednoduchou, ale účinnou kotvou v období, kdy se všechno kolem mění. Zároveň je dobré omezit čas strávený na mobilu nebo počítači. „Jednoznačně doporučuji pobyt v přírodě, zajít si tam i o samotě. Vykoupat se ve studené vodě, plavat v dešti, jezdit na koni, koukat do ohně. Zkrátka jakoukoliv činnost, která vás dostane do kontaktu s vašimi pocity a živly. To vám umožní napojit se na sílu přírody a vnímat dar života, který nám byl dán,“ radí Dominika Čechová.

Dovolená – radost, nebo zdroj frustrace

Dovolená vypadá v katalogu i na Instagramu jako zaručený lék na únavu. Ve skutečnosti ale často zažíváme pravý opak. První dny volna se může tělo i psychika doslova sesypat, protože teprve teď se naplno projeví, jak moc jsme byli vyčerpaní. „Na dovolené se často projeví, jak člověk běžně žije. Mnozí si teprve tehdy uvědomí, jak moc byli vyčerpaní. Kdo bývá mimo dovolenou ve velkém stresu, jako kdyby běžel maraton, vypadá na dovolené, jako by ten maraton právě doběhl,“ vysvětluje Martin Zikmund.

Zajímavé je i to, že samotné plánování dovolené může způsobovat úzkosti. Mnozí pociťují stres už při přípravách na dovolenou. Nejčastěji kvůli přetlaku pracovních povinností před odjezdem, strachu z narušení zaběhlých rituálů, nebo z obav, že se něco pokazí. A to nemluvíme o možných neshodách během samotné dovolené.

Když na dovolené vznikají spory

Konflikty na dovolené nejsou výjimečné, ať už jde o rozdílné představy, unavené děti nebo partnerské třenice. Co s tím? „Komunikujte očekávání a potřeby předem, buďte ochotní ke kompromisům a naučte se oceňovat i neplánované aktivity,“ radí Dominika Čechová. Plánování do posledního detailu může selhat, a právě improvizace někdy přinese nejlepší zážitky. Pokud ale napětí během volna ukáže hlubší problém, není od věci obrátit se po návratu na odborníka, klidně i s celou rodinou. Pomáhá to, i když to může znít neobvykle. „Během léta mohou kvůli změně našeho tempa a režimu vyplout na povrch věci, které jsme celý rok potlačovali: stres, únava nebo napětí ve vztazích. Aby lidé nemuseli zůstávat na tyto pocity sami, přispíváme našim pojištěncům až 10 000 Kč na prezenční psychoterapii výměnou za kredity získané v klientské aplikaci VITAKARTA,“ vysvětluje MUDr. Jitka Vojtová, MBA, zdravotní ředitelka OZP.

Prevence napětí: mluvte spolu a respektujte se

Pokud už víte, že vám společné cestování může přinést komplikace, nebo plánujete první delší pobyt s partnerem či přáteli, je potřeba si o všem promluvit dřív, než vyrazíte. Ptejte se, co od dovolené čekají ostatní, řekněte, co potřebujete vy, a nechte všem prostor. Kompromis je základ a trénuje to trpělivost i otevřenost. „Snažte se předem komunikovat vlastní potřeby a zároveň se ptejte na potřeby ostatních. O společně stráveném čase vyjednávejte, aby každý z účastníků měl alespoň část programu, která je podle něj. Je to sice neustálý trénink v dosahování kompromisu a zároveň trénink otevřenosti k jiným myšlenkám, plánům a představám, ale může představovat konstruktivní řešení,“ doplňuje Dominika Čechová.

Návrat do práce: vydechněte si a netlačte na sebe

Po týdnech volna nás často čeká rychlý nástup zpět do reality, a to bývá drsné. Psychologové doporučují nenechat se semlít hned první den, ale dát si čas na rozkoukání, přehled úkolů a aklimatizaci. „Návrat zvládne lépe ten, kdo si řekne ‚to dám, už jsem to zvládl mnohokrát‘, než ten, kdo předem čeká pohromu. Zároveň nám pomůže okamžitý návrat k pravidelnému režimu s tím, že si dopřeji aspoň první den dopoledne na zmapování všech úkolů a jejich prioritizaci. A dovolím si, že všechny úkoly nebudu mít hotové hned,“ uzavírá Martin Zikmund.

Stále slyšíte, že musíte hodně pít, ale věřili byste, že i v konzumaci vody děláme chyby? Jaké a jak se jim vyhnout, radí odborník