O příbězích s tchyněmi by se daly napsat ságy na pokračování. Jednu z nich by mohla napsat i paní Alena. Původně měla s tchyní žít pod jednou střechou pouze rok, aby s manželem našetřili peníze na vlastní bydlení. Jenže z roku sešlo, dnes je to už sedm let. Rodina se zatím rozrostla a tchyně dělá paní Aleně ze života peklo, dělá si z ní služku a uklízečku. Alenina snaha přimět manžela, aby se konečně odstěhovali, je zcela zbytečná. Ten má doma mama hotel a od maminky pryč nechce. Alena už je tak zoufalá, že dokonce uvažuje o rozvodu. Jakou radu pro ní má speciální pedagožka a terapeutka Mgr. Charlotte Benátská?
Paní Alena (36 let) už skutečně neví, jak dál. Je naprosto zoufalá a neví, co dělat. Dokonce před ní na stole leží rozvodové papíry, stačí je už jen poslat. S manželem jsou spolu 10 let, seznámili se už na škole. Měli plány, jenže se pak všechno zamotalo. Museli se vzít, protože Alena otěhotněla. Nyní mají s manželem už dvě dcery. A tchyni. Po svatbě se k ní nastěhovali údajně jen na rok, než si našetří základ na hypotéku. Jenže jsou u ní v domě už sedm let. A tchyně je hotová furie. Alespoň podle slov paní Aleny.
Nemáme soukromí, tchyně je všude s námi
Tchyně nevnímá a naprosto nerespektuje naše soukromí, jsme přece v jejím domě. Všechno nám prohledává, o každém našem kroku i pohybu má přehled. „Když se sprchuji, bez obalu mi vleze do koupelny a pozoruje mě. U společného oběda, který mimochodem vařím já, podle jejího jídelníčku, podotkne, že bych si tři knedlíky dávat neměla a významně na mě pohlédne,“ zachází do detailů paní Alena. S manželem platí takřka vše, vozí tchyni nákupy. Paní Alena jí dokonce i v těhotenstcí obstarávala domácnost a uklízela nejen společné prostory, ale i tchynin byt. Než si udělala řidičák, tahala z města těžké tašky, protože „madam potřebovala minerálky ve skle, ne v plastu“.
Nejhorší je, že manžel je k Aleniným nářkům a stížnostem hluchý, za těch sedm let již zcela otupěl a zvykl si na to, že se o něj starají dvě ženy. Manželka a maminka. „Řekne mi, že je to jeho matka, tak by mě snad nezabilo trochu jí pomoct. Jenže to není moje matka! Když jsem mu vyhrožovala rozvodem, postěžoval si matince, která se mě povýšeně zeptala, kam bych asi tak šla,“ stěžuje si Alena. Nemá daleko k nervovému zhroucení a rozvod vidí jako jediné východisko.
Poradíte, paní Aleně jak z toho ven? Psycholožka má tuto radu.
rozvod je vždy krajním řešením a s ohledem na děti byste měli s mužem probrat reálné možnosti, jak situaci řešit. Dost možná by nastolil další napětí a dětem chaos kvůli neustálému přesouvání se. Rozumím tomu, že jste zoufalá, nemáte soukromí a nemůžete vést domácnost a v podstatě ani žít podle svého. Otázkou je, proč jste vlastně v tomto domě tak dlouho, zda jsou překážkou finanční limity, anebo zda už přestěhování reálné je, nicméně manžel se z nějakého důvodu nechce pohnout. Má tam pomyslnou „jistotu?“ Je matce něčím zavázán? Má z matky strach?
S povahou tchyně nic nezmůžete, jste v jejím teritoriu, chová se tak, jak umí a chce. S čím něco zmůžete, je váš vlastní postoj k situaci. Přestaňte být obětí - posluhovačkou a kuchařkou, pokud to není ze zdravotních či jiných důvodů nutné. Mluvte s mužem o tom, že je nejvyšší čas na změnu, nevyhrožujte, spíš motivujte v tom smyslu, že to spolu jinde zvládnete, budete mít více času na sebe, a celá rodina bude v klidu. Manžel může za svou matkou dojíždět a pomáhat jí, v tom mu nebraňte, vytvořte si ale svůj domov, oázu klidu a bezpečí.
Často je to pouze v tom, že člověk potřebuje překonat nejistotu, obavy, domněnky, pak pomůže rozhovor s někým nezaujatým, kdo má nad situací nadhled a pomůže druhému jeho obavy rozptýlit a dovést ho k vlastním rozhodnutí.
Mgr. Charlotte Benátská
Foto: se svolením Charlotte Benátské
Mgr. Charlotte Benátská je speciální pedagožka a terapeutka zaměřená na zlepšení dialogu v partnerském vztahu a uzdravení rodinných vazeb. Věnuje se párové terapii, individuálnímu koučinku dospělých a mladistvých, kteří potřebují odvahu ke změnám ve svém životě. Je činná na webu vztahy-komunikace.cz.
