44 Kč
Bez slunečních paprsků by neexistoval život na Zemi, lidé by přišli o řadu zdravotních benefitů a psychická pohoda by byla ohrožena. Přesto se stále diskutuje o tom, jak dlouho je pobyt na slunci prospěšný, kdy už je škodlivý a proč se v této oblasti objevuje tolik protichůdných názorů. Zatímco jedni nabádají k úplnému vyhýbání se slunci, druzí varují před přílišným používáním ochranných krémů. Jak tedy využít sluneční záření ve svůj prospěch a snížit jeho rizika?
Léto láká k vodě, do hor i na dovolenou. Pobyt venku je pro mnoho lidí neodmyslitelnou součástí letních měsíců. S delším časem stráveným na slunci ale vyvstává otázka, kde leží hranice mezi tím, co je ještě zdravé, a kdy už vystavení slunečním paprskům může začít škodit. Pokud je tělo vystaveno UV záření příliš dlouho a bez ochrany, zvyšuje se riziko vzniku kožních nádorů. Naopak úplné vyhýbání se slunečnímu světlu může nepříznivě ovlivnit psychickou pohodu, oslabit imunitu a negativně zasáhnout do fungování metabolismu.
„Denní světlo má zásadní vliv na zdraví, včetně duševní pohody. Krátké vystavení slunečním paprskům, ideálně v ranních nebo pozdně odpoledních hodinách, je prospěšné. Problém nastává, pokud se opalujeme nechráněně a dlouhodobě, a to především kolem poledne,“ upozorňuje MUDr. Jana Ježková, vedoucí Asistenční služby zdravotní pojišťovny OZP.
Právě slunce umožňuje organismu syntetizovat vitamin D, což má významný dopad na imunitní systém, stav kostí i hormonální rovnováhu. Nedostatek přirozeného denního světla se může projevit nejen únavou a zhoršenou náladou, ale také narušeným cirkadiánním rytmem. Vědecké poznatky navíc ukazují, že přínos slunečního svitu není omezen pouze na produkci vitaminu D. Například výsledky švédské studie, která po dobu dvaceti let sledovala téměř 30 tisíc žen, potvrdily, že ženy vyhýbající se slunci měly dvojnásobnou úmrtnost oproti těm, které na slunci trávily více času, a to i přes vyšší výskyt melanomu ve skupině s vyšší expozicí slunečnímu záření.
Lékaři doporučují vystavovat se slunečnímu záření pravidelně, avšak jen na krátkou dobu, ideálně v dopoledních či pozdně odpoledních hodinách, kdy je UV index nižší. Venku byste měli pobýt přibližně 10 až 15 minut bez opalovacího krému, za tu dobu si tělo vytvoří potřebné množství vitaminu D, a zbytek času trávit venku s použitím ochranných přípravků s SPF 30 a vyšším. “Ať je léto, nebo zima, na doplňování vitaminu D skutečně dbejte. Jeho nedostatečná hladina v těle může mít řadu negativních dopadů na zdraví. Kromě oslabení imunitního systému, a tedy větší náchylnosti k sezónním onemocněním, způsobuje také únavu či poruchy nálady. V horších případech, kdy se hladina vitaminu D pohybuje pod normou dlouhodobě, může dojít k rozvoji diabetu, alergií, kardiovaskulárních nebo nádorových onemocnění či k řídnutí kostí neboli osteoporóze,“ upozorňuje MUDr. Marek Antoš z laboratoře SYNLAB na webu zdravinaroda.cz.
Krém aplikujte každé dvě hodiny, případně dříve po koupání nebo když se hodně zpotíte. Mnoho lidí věří, že SPF 50 poskytuje ochranu na celý den, což je rozšířený mýtus, který může vést k podcenění rizika. Stejně tak není pravda, že ve stínu nehrozí spálení, až 80 % UV záření se může odrazit od povrchů jako voda, písek nebo beton. Dermatologové rovněž doporučují pravidelnou kontrolu pigmentových znamének, a to alespoň jednou ročně u odborníka nebo dříve při jakékoli změně jejich vzhledu. “Preventivní vyšetření kůže by měl podstoupit každý člověk alespoň jedenkrát za 1–2 roky dle kožního fototypu. Našim pacientům doporučujeme kontrolu celého kožního povrchu jednou ročně. U pacientů, kteří mají větší množství pigmentových znamének i častěji,“ uvádí na webu Kožní ambulance Kutná Hora.
V oblasti prevence se čím dál častěji využívají nové technologie. Využít můžete například aplikaci SkinVision, která umožňuje pomocí snímku z mobilního telefonu orientačně posoudit riziko znamének. „Aplikace pomocí umělé inteligence analyzuje znaménko podle snímku z telefonu a během pár sekund poskytne orientační vyhodnocení rizika. Není to diagnóza, ale nástroj, který může být důležitým impulsem k návštěvě lékaře, zejména pro ty, kteří by ji jinak odkládali. Je to chytrý způsob, jak dostat péči o kůži blíž k lidem, pro pojištěnce OZP je aplikace zdarma,“ vysvětluje MUDr. Ježková. UV záření ale nepoškozuje pouze pokožku, může urychlovat i stárnutí očí, zvyšovat riziko vzniku šedého zákalu, ovlivňovat imunitní odpovědi a poškozovat DNA i v hlubších vrstvách kůže.
OZP, Healthline, Synlab, Healthline, Kožní ambulance Kutná Hora
