44 Kč
Na létu nás může zradit to, co na něm nejvíce milujeme, tedy slunce a teplo. Jak se říká, všeho moc škodí, takže pokud se vystavujeme horku a slunečním paprskům dlouho a bez dostatečné ochrany, koledujeme si o úpal či úžeh. A tyhle zdravotní problémy nám prázdninovou idylku mohou dost pokazit. Pro malé děti, seniory či chronicky nemocné může takový stav představovat i vážné nebezpečí. Proto je důležité dodržovat pár zásad, abychom se úpalu či úžehu vyhnuli.
Úpal a úžeh jsou si sice v mnoha ohledech podobné, ale jde o dva různé stavy způsobené přehřátím organismu. Kvůli léčbě a rizikům je důležité je umět rozeznat a také správně léčit.
K úpalu vlastně nepotřebujete sluneční paprsky. Za jeho vznikem totiž stojí selhání tělesné termoregulace, k čemuž v podstatě stačí „jen“ vysoké teploty a dusno. Lehce vás tedy může potkat například při fyzické práci nebo sportu v horku, při pobytu v rozpáleném autě či bytě. Projevuje se typicky vysokou teplotou, která obvykle převyšuje i 40 °C, suchou kůží, celkovou tělesnou slabostí, bolestí hlavy či dokonce poruchami vědomí. Při těžkém úpalu hrozí i selhávání orgánů jako jsou ledviny, mozek či srdce. Úpal se někdy projeví okamžitě, jindy až večer, po horkém dni.
Naopak úžeh je úzce spojen se slunečním zářením. Je důsledkem vystavení se paprskům zejména v oblasti hlavy a šíje, kdy dochází k přehřátí mozku. Pro úžeh jsou typické symptomy jako jsou bolesti hlavy, závratě, nevolnost či přecitlivělost na světlo. Rozlišit oba stavy je důležité, protože to pomáhá cílit terapii a odhadovat riziko komplikací, zejména postižení centrální nervové soustavy.
Ptáte se, za jak dlouho úpal či úžeh vznikne, respektive jak dlouho musí být vaše tělo vystaveno horku či slunečním paprskům? Podle praktického lékaře MUDr. Dušana Zhoře se může doba potřebná k rozvoji úpalu či úžehu může pohybovat v rozmezí několika minut až několika hodin, v závislosti na řadě vnitřních i vnějších faktorů. Nejčastěji však dochází k manifestaci příznaků během 30–90 minut intenzivní zátěže nebo pobytu na přímém slunci či v horku.
První pomoc je podobná, ať už jde o úžeh či úpal. Zklidněte se a zamezte dalšímu přehřívání organismu. „Přemístěte se do chladnějšího prostředí, ideálně do místnosti s proudícím vzduchem. Podávejte chlazené tekutiny a udělejte si studený obklad, zejména v případě úžehu přikládejte obklady na hlavu, ale i šíji a třísla – to pomůže snížit teplotu. Vyhněte se ledové vodě i nárazovému chladu – tělo potřebuje ochladit pozvolna,“ radí Ivana Lánová, lékárnice a odborná konzultantka lékáren Benu. Záchranku (155) volejte ihned, pokud postižený kolabuje, nereaguje, má vysokou horečku (nad 40 °C) nebo opakovaně zvrací. U dětí, seniorů a chronicky nemocných je lepší poradit se s lékařem i při menších potížích.
Abyste předešli úpalu či úžehu, je potřeba dodržovat základní preventivní opatření. Jedná se o dostatečný přísun tekutin, omezení pobytu na přímém slunci, střídavém ochlazování, nošení pokrývky hlavy a zvlhčování vlasů.
tiskové materiál BENU lékárny, www.healthline.com
