Malá, nenápadná a často přehlížená, byť dokáží napáchat pěkné nadělení. Klíšťata představují riziko, které nekončí s létem ani na okraji lesa. Lékaři, vědci i entomologové varují, že s postupující klimatickou změnou se jejich sezóna prodlužuje, výskyt narůstá a riziko setkání s nimi se posouvá i do míst, kde bychom je dřív nečekali. Co tedy dělat, nebo spíš nedělat, abychom se jim ubránili?
Klíště není jen sezonní nepříjemnost, ale reálná zdravotní hrozba. V Česku se každoročně vyskytují tisíce případů lymské boreliózy a stovky pacientů skončí s klíšťovou encefalitidou, která může zanechat trvalé následky. V posledních letech odborníci upozorňují, že kvůli teplejším zimám a vlhkým jarům je aktivita klíšťat patrná už od března a může trvat až do listopadu.
Nejen v lese, nejen v létě
Navíc, zatímco dřív jsme se chránili hlavně při výletech do lesa, dnes může být riziková i městská zeleň, zahrada nebo rodinný piknik u řeky. „Lidé mají falešný pocit bezpečí, když nejsou hluboko v přírodě. Ale klíšťata se dobře daří i v parcích, na zarostlých okrajích zahrad nebo v husté trávě kolem cyklostezek,“ varuje bioložka RNDr. Alena Smolková pro Svět ženy.
Co experti nikdy nedělají: 6 zásadních chyb, kterým se vyhýbají i sami vědci
Zkušenosti lékařů, epidemiologů i parazitologů ukazují, že nejde o jeden „zázračný trik“, ale o soubor návyků a opatření, které dohromady tvoří efektivní prevenci. Zde je šest věcí, které by odborníci sami nikdy nedělali a které by neměl dělat ani nikdo z nás tak, jak je shrnuje nejen Huffington post, ale i studie.
1. Neignorují zahradu, dvorek ani městský park
Myslet si, že klíšťata žijí jen v hlubokém lese, je zásadní omyl. Vědci upozorňují, že klíšťata běžně žijí na okrajích trávníků, v křovinách, v živých plotech nebo na vlhkých místech pod listím. Podle ECDC (Evropské centrum pro prevenci nemocí) je více než 50 % klíšťových nákaz zaznamenáno mimo lesní prostředí. Proto se i při sekání trávníku nebo vyvěšování prádla na zahradě vyplatí být ve střehu.
2. Neoblékejte si tmavé a krátké oblečení
Entomologové i lékaři doporučují při pobytu v přírodě, ale i při práci nebo pobytu na zahradě, nosit světlé a hladké oblečení s dlouhými rukávy a nohavicemi. Světlé látky totiž klíště odhalí dříve, než se přichytí. „Na bílé nohavici si klíště všimnete dřív, než stihne zalézt pod ponožku,“ vysvětluje prof. Thomas Mather, zakladatel amerického projektu TickEncounter. A ponožky přes kalhoty? I to má smysl.
3. Nepoužívejte pouze repelent, ale ošetřete i obuv
Kombinace repelentu na pokožku (ideálně s DEET nebo picaridinem) a ošetření obuvi permethrinem je podle studií nejefektivnější prevence. Permethrin působí na nervovou soustavu klíštěte a může ho usmrtit dříve, než vůbec stihne zalézt pod kalhotu. Ošetřená obuv výrazně snižuje riziko přichycení a většina klíšťat se totiž přichytí nejprve na boty a lýtka.
4. Nikdy neodkládají sprchu a kontrolu těla
Rychlost hraje roli. Podle CDC (americké Centrum pro kontrolu nemocí) snižuje sprcha do dvou hodin po pobytu venku riziko přenosu nákazy až o 60 %. Klíště se může pohybovat po těle i několik hodin, než se přichytí. Důkladná kontrola pokožky – zvlášť v záhybech, podpaží, pod koleny, na temeni a v tříslech – je nezbytná.
5. Nepoužívejte na klíště „babské rady“
Zapomeňte na olej, mýdlo, vosk nebo sirkovou hlavičku. Odborníci trvají na jediném bezpečném způsobu: klíště je třeba uchopit pinzetou co nejblíže kůži a vytáhnout kolmo nahoru bez kroucení. Poté desinfikovat. Mačkání nebo dušení může způsobit, že klíště vyprázdní obsah svých střev, a tím i infekční agens, přímo do krevního oběhu.
6. Nepodceňujte příznaky a očkujte se
Kruhová vyrážka, horečka, únava nebo bolesti kloubů, to jsou signály, které odborníci nikdy neignorují. Při podezření na přenos infekce je třeba kontaktovat lékaře. V případě klíšťové encefalitidy, která je v Česku stále běžná, se doporučuje očkování – zejména u lidí nad 50 let, kteří patří do rizikové skupiny. Očkování hradí zdravotní pojišťovny.
Klíšťata tu byla, jsou a budou. A ač jsme jim třeba za našeho dětství nevěnovali tolik pozornosti, dnes jsou poměrně vážnou hrozbou. Nemá ale rozhodně smysl kvůli nim zůstávat doma. Důležité je ale pochopit, že prevence začíná u nás, od oblečení přes chování až po kontrolu těla a správné vybavení. „Stačí trochu úsilí navíc a můžeme si přírodu užívat bez obav,“ říká bioložka Alena Smolková. A má pravdu. Vědět, co nikdy nedělat, může být stejně důležité jako vědět, co dělat správně.
Staráte se o zdraví? Zánět vám brání zhubnout: Endokrinoložka odhaluje, proč během menopauzy přibíráme
Galerie: Klíšťata jako velká nejen letní hrozba: Experti radí, jakých 6 věcí by oni sami nikdy nedělali
Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře
Nejčtenější články
Doporučujeme

Dehydratace zpomaluje mozek i metabolismus. Nezapomínejte v létě včas doplňovat tekutiny. Podle lékařů jsou neohroženější senioři

V létě narůstají podle odborníků problémy s očima. Syndrom suchého oka je jen jedním z nich. Jak si oči nejlépe chránit? Jen sluneční brýle nestačí

Záněty močových cest: Sundejte si mokré plavky, nezadržujte moč a dodržujte i další zásady

Úpal, nebo úžeh? Důležité je umět je rozpoznat a správně léčit. Základem je jeden důležitý krok

Klíště nemačkejte, ani neduste! Zjistěte, jak je vyndat, abyste nedostali boreliózu

Trpíte výpadky paměti a únavou? Stačí přidat do jídelníčku tyto potraviny a vaše hlava začne zase myslet naplno

Co přesně můžete udělat dnes, abyste odvrátili hrozbu Alzheimera ve stáří: Pohyb pomáhá, hluk škodí

Bolí vás krční páteř? Osvojte si pravidlo šuplíku a odblokujte ztuhlou šíji přímo v kanceláři

Výzkum ukazuje, že tento doplněk stravy může pomoci budovat svalovou hmotu u žen 50+ a zlepšit zdraví mozku. Asi jste o něm neslyšeli













