
Vztah máma a dcera prochází různými fázemi. Někdy je to jednoduché, jindy jsou každá na jiné vlně. Jde o velmi důležitý vztah, který v životě obě ženy mají. Lze dosáhnout zdravého vztahu mezi matkou a dcerou?
Vztahy s mámou bývají složité. Jako děti jí věříme a v mnohém ji musíme poslouchat. Učíme se od ní, jak být ženami, jak se formovat. V teenagerovském věku máme na svět vlastní pohled, chceme svobodu a užít si života, jenže narážíme na mantinely v podobě zákazů a rozkazů mámy. Ženy, která se svou dceru snaží chránit od nebezpečí a špatných rozhodnutí. Když se odstěhuje dcera, máma prožívá pocit osamění a opět k sobě nacházejí cestu. Jakými vztahy si musí máma a dcera projít, aby dosáhly zdravého vztahu?

1. Symbióza
V této první fázi jsou úkoly jasně rozdané. Musí se utvořit pouto mezi matkou a dcerou a prožít šťastné dětství. Dcery jsou ve věku 0 - 7 let, potřebují mateřskou lásku a péči mámy. Na dětství by děti měly mít jen ty nejlepší a veselé vzpomínky, protože to je pro ně zásadní. Postavit své dětství na dobrých vztazích s rodiči může vést ke správnému vývoji a dobrému zdraví. Děti se v průběhu tohoto vývoje krůček po krůčku osamostatňují a mámy by jim tyto kroky měly dopřát a podpořit je.

2. Argumentační boje
V druhé fázi vývoje se formuje osobnost vaší dcery a to se neobejde bez občasných třecích ploch. Průběžně se v životech objevují hádky, vytváří se vlastní názory a snaha prosadit je za každou cenu. Ve věku 7 až 14 let si dívky neustále snaží dokázat, že ví všechno lépe, než jejich vlastní máma. Snaží se zkoušet život na vlastní kůži a zpochybňují všechny autority, které nad nimi jsou. Snaží se dělat svá vlastní rozhodnutí. Mámy by svým dětem, samozřejmě v rámci mezí, měly pomoci dcerám dělat svá rozhodnutí a následně za ně přebírat odpovědnost.

3. Stěhovací fáze
Nezávislý život dcer a vymanění se z moci mámy některé dcery berou s povděkem, zejména tehdy, když je druhá fáze složitá. Ve věku 14 - 21 přichází doba, kdy se dcery osamostatňují. Odjíždí na internát, koleje, stěhují se do vlastního bytu. Poznávají, jaký je život bez autority a zejména bez mámy. Ztratí se každodenní kontrola a potřeba být s mámou, oslabí se spojení a k tomu na vlastní kůži dcery ochutnávají nezávislý život. Máma by v této situaci měla nezávislost své dcery podpořit, ale ne vždycky tomu tak je. Máma získává pocit, že ji dcera opouští a ne vždycky je ochotná její vývoj podpořit.
4. Vděčnost a respekt
V této fázi se dosahuje skutečného porozumění s matkou a uvědomění si její hodnoty. Ženy ve věku 21 let a více se stávají blízkými přáteli se svou mámou. Dcery se mění, mnohé se stávají matkami a uvědomují si, jak je v životě přítomnost matky důležitá. Dochází ke změně vztahu, dcery si dochází pro radu, chtějí slyšet názor mámy a zároveň se mění vztahy dcery samy k sobě.
Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře
Nejčtenější články
Doporučujeme

“Moje dcera zjistila, že není biologickou dcerou svého otce. Chce znát toho pravého,” je smutná Margita

„Ať udělám na Den matek pro mámu cokoliv, nikdy to nebude dost,” je smutná Katka

“Máma protěžovala bratra, ten ji teď obírá o peníze a ona chce pomoc ode mě,” je znechucená Nela

“Můj manžel nesnáší mou mámu a já nevím, jak to řešit,” je nešťastná Katka. Řešení poradí psycholog Pavel Pařízek

“Bydlím s mámou a starám se o ni, ale brzo se zblázním,” je unavená Marta

“V mládí jsem dělala blbosti, moje dcera mě za to nenávidí,” je smutná Edita

“Moje matka tvrdí, že má právo na vnoučata, ale trápí je stejně jako kdysi mě. To nedovolím,” je rozhodnutá Sabina

“Moje máma je chronická stěžovatelka. Já už nemůžu dál,” píše smutně Edita

“Moje dcera na mě mluví pomalu, jako bych byla dítě,“ je smutná paní Anna








