Znáte termín „Inflammaging“? Nenápadný zánět v těle urychluje podle vědců stárnutí

Stárnutí je zkrátka fakt, se kterým nic nenaděláme. Ráno se podíváte do zrcadla a objevíte novou vrásku, povadlou kůži nebo řidší vlasy. To je ale jen vnější slupka. Pod povrchem se odehrává jiný příběh, o kterém většina z nás nemá ani tušení. Vědci nedávno přišli se zjištěním, že proces stárnutí je úzce spjatý s něčím, co dostalo anglický název „inflammaging“, tedy šikovná složenina slov inflammation (zánět) a aging (stárnutí). Nepředstavujte si to ale jako zánět, kdy si odřete koleno a ono zčervená. Tento zánět nenápadně vyčerpává náš organismus, urychluje chátrání těla a otevírá dveře závažným chorobám. 

Co je to inflammaging

Běžný akutní zánět všichni známe a po pravdě ho nutně potřebujeme k přežití. Když vás píchne vosa, říznete se do prstu nebo chytíte virózu, imunita zavelí do zbraně. Místo oteče, zčervená, tělo se brání a hojí se. Jakmile je hotovo, zánět přirozeně zmizí. Jenže u inflammagingu je to jinak. Zpočátku se neprojevuje prakticky vůbec. Nepociťujete horečky ani akutní bolest. První známky jsou spíše zaměnitelné s běžnou únavou. Patří sem třeba to, že jste častěji vyčerpaní bez zjevného důvodu, rány se vám hojí podezřele dlouho nebo vás začnou pobolívat klouby. Děje se to převážně kolem padesátky, přičemž po šedesátce se stav ještě zhoršuje.

Jak reaguje naše tělo

Kromě toho se inflammaging dost nevybíravě podepisuje na našem vzhledu. Oslabený imunitní systém kůže vede k tomu, že se rozpadá kolagen a pleť ztrácí hydrataci. Kůže je najednou znatelně sušší, křehčí, náchylnější k podráždění a vrásky se tvoří mnohem rychleji než dřív. Zevnitř je situace bohužel ještě o poznání vážnější. Chronický zánět totiž často stojí za řadou obávaných civilizačních chorob. Zvyšuje riziko rakoviny, srdečních chorob a diabetu druhého typu. Vědci se dokonce domnívají, že zánět přispívá také k rozvoji Alzheimerovy choroby.

Účinná prevence a boj proti zánětlivému stárnutí

Ačkoliv čas nezastavíme a stárnutí nevymažeme, můžeme zánětu v těle pořádně zatopit a minimalizovat jeho dopady. Základním kamenem je to, co si každodenně nakládáme na talíř. Podstatná je v tomto ohledu protizánětlivá dieta, která se hodně podobá té středomořské. Pravidelně jezte štědré porce čerstvého ovoce, jako jsou borůvky či třešně, přidejte listovou zeleninu, tučné ryby plné omega-3 mastných kyselin, ořechy, celozrnné produkty a kvalitní olivový olej. Naopak dejte sbohem průmyslově zpracovaným potravinám, smaženým jídlům, rafinovaným sacharidům, vysokotučnému nezakysanému mléku a nadbytku červeného masa. 

Pohyb a zvládání stresu

Hned v závěsu za stravou stojí pohyb. Funguje totiž jako naprosto přirozený a bezplatný protizánětlivý lék. Choďte pravidelně na svižné procházky třeba s kamarádkou, jezděte na kole nebo si dejte pár temp v bazénu. Hýbejte se alespoň dvě a půl hodiny týdně, a pokud je to na vás moc, i pouhých patnáct minut denně je o tisíc procent lepší než prosezené odpoledne na gauči. K tomu přidejte párkrát do týdne aktivity na posílení svalů a protažení ztuhlých kloubů.

Obrovskou roli v celém procesu stárnutí hraje také naše psychika. Chronický stres vyplavuje další prozánětlivé proteiny do krevního oběhu. Proto je naprostou nutností umět občas vypnout. Zkuste cvičit hluboké dýchání, třeba populární relaxační metodu 4-7-8, kdy se čtyři vteřiny nadechujete nosem, sedm vteřin držíte dech a osm vteřin zhluboka vydechujete. Nebo si prostě jen zajděte na kávu s dobrými přáteli. Pevné sociální vazby totiž prokazatelně snižují stres a dokonce prodlužují život. Samozřejmostí by pak mělo být definitivně skončit s kouřením a hlídat si tělesnou hmotnost.

Těžké nohy, bolest i křeče: S prevencí křečových žil pomůže i speciální gymnastika