Foto: Wikimedia Commons, volné dílo, Reino Loppinen / Lehtikuva
Většina lidí si její jméno hned spojí s roztomilými bílými postavičkami, které připomínají hrochy. Tove Jansson ale byla mnohem víc než jen „maminkou Muminků“. Tato finsko-švédská umělkyně byla mimořádně všestranně tvůrčí. Byla respektovanou malířkou, neústupnou antifašistickou karikaturistkou a ženou, která se rozhodla žít naprosto svobodně.
Život Tove Jansson formovaly války, touha po nezávislosti a neustálá potřeba tvořit. Přestože ji svět zná především díky knížkám pro děti, ona sama se považovala také za malířku a autorku knih pro dospělé. Dokázala veřejně zesměšnit Hitlera i Stalina a o pár let později vytvořit fiktivní údolí plné tolerance a pochopení.
Stvořitelka Muminků Tove Jansson: Dětství mezi sochami a ilustracemi
Narodila se v srpnu 1914 v Helsinkách do rodiny, která patřila ke švédsky mluvící menšině ve Finsku. Umělecké prostředí pro ni bylo naprostou samozřejmostí. Otec Viktor Jansson byl sochař a matka Signe Hammarsten-Jansson ilustrátorka a designérka finských poštovních známek. Rodina žila bohémským životem, dům byl často plný hostů, večírků a diskuzních večerů. Tove se naučila kreslit snad dřív, než uměla pořádně chodit. Otec o ní už ve třech letech prohlásil, že z ní vyroste velká umělkyně, a matka, silná feministka, ji učila, že jako žena nemá v kariéře žádná omezení.
Vzdělání získávala postupně ve Stockholmu, Helsinkách a nakonec v Paříži na uměleckých akademiích. Už od patnácti let si přivydělávala jako ilustrátorka pro různé časopisy. Zajímavé je, že rodinná pohoda plná tolerance, neustálého tvoření a otevřenost se později stala přímým předobrazem pro život rodiny Muminků.
Odvážná karikaturistka, která se vysmála diktátorům
Ještě předtím, než se proslavila dětskými knihami, byla Jansson velmi aktivní v politické satiře. Ve třicátých a čtyřicátých letech pracovala jako ilustrátorka pro švédsky psaný satirický magazín Garm. V době, kdy Finsko procházelo složitým obdobím zimní a pokračovací války a částečně kooperovalo s nacistickým Německem proti Sovětskému svazu, Tove se vyjadřovala protifašistickými kresbami.
Nebála se zesměšnit ty nejobávanější muže planety. Na jedné z obálek nakreslila Hitlera jako vztekající se batole v plenkách, kterému se evropští lídři snaží vnutit kousky koláče v podobě Rakouska nebo Polska. Jindy zase vyobrazila Stalina s absurdně krátkým mečem. Pro mladou ženu to byl v tehdejší napjaté době projev obrovské vzdorovitosti. Později sama vzpomínala, jak osvobozující pro ni bylo moci být na papíře na oba diktátory takhle zlá. Právě v těchto kresbách se navíc vůbec poprvé, objevila hubená, nosatá a tehdy ještě dost ošklivá postavička – předchůdce budoucího Muminka.
Muminci byli její únik před válečnou realitou
K samotnému vzniku jména a podoby Muminků se vážou dvě rodinné historky. Podobu prý Tove vymyslela po hádce s bratrem o filozofu Immanuelu Kantovi, kdy na stěnu venkovní latríny nakreslila tu nejošklivější bytost, jakou svedla, a připsala pod ni Kantovo jméno. Jméno „Muminek“ zase pochází od jejího strýce Einara, u kterého bydlela ve Stockholmu. Aby jí zabránil v nočním vyjídání spíže, strašil ji, že za kamny žijí „Moomintrollové“, kteří jí budou dýchat studený vzduch na krk.
Když přišla druhá světová válka, na Tove padla těžká deprese. Bratr narukoval a rodina žila ve strachu. Aby z této temnoty unikla, začala psát příběh o útěku a hledání bezpečí. Tak vznikla v roce 1945 první kniha Cesta za tatínkem (v originále The Moomins and the Great Flood). Kniha sice zprvu prošla bez většího zájmu, ale už třetí díl, Čarodějův klobouk z roku 1948, spustil doslova šílenství.
Past jménem Muminek
V padesátých letech dostala nabídku, aby denně příspívala do londýnského deníku The Evening News formou komiksu. Jansson souhlasila a brzy její komiksy četlo 20 milionů lidí ve 40 zemích světa. O práva se dokonce zajímal i Walt Disney, ale Tove ho odmítla. Přestože se díky komiksům stala finančně nezávislá, brzy se práce pro ní stala noční můrou. Nezbýval jí čas na malování obrazů ani volnou tvorbu. Ve svých poznámkách si tehdy zoufala, že by z Muminků nejraději zvracela. Nakonec kreslení komiksu přenechala svému bratrovi Larsovi.
Utajované vztahy a životní láska Tuulikki
Tove Jansson měla několik mužských partnerů, byla dokonce krátce zasnoubená s politikem a filozofem Atosem Wirtanenem, který jí posloužil jako předloha pro postavu Šňupálka. Nakonec ale její osobní život nabral jiný směr. Prožila utajovaný a vášnivý románek s vdanou divadelní režisérkou Vivicou Bandler. V tehdejším Finsku byla homosexualita trestná, dekriminalizace proběhla až v roce 1971. Své city k Vivice tak Tove musela šifrovat přímo do knih, ztělesnily je postavy Tofslana a Vifslana, kteří s sebou nosí zamčený kufr s obřím rubínem, symbolizujícím jejich tajnou lásku. Zlomový byl rok 1956, kdy na večírku potkala grafičku Tuulikki Pietilä, které se říkalo Tooti. Tuulikki, jež v knihách vystupuje jako praktická a klidná Tiki (Too-Ticky), se stala její celoživotní partnerkou. Přestože v Helsinkách bydlely odděleně, aby nevyvolávaly pozornost, jejich vztah byl pevný a inspirativní.
Cesta kolem světa a ostrovní azyl Klovharu
Moře bylo pro obě ženy vším. V roce 1964 si společně postavily malou chatrč na opuštěném, drsném ostrově Klovharu ve Finském zálivu. Strávily tu celkem osmadvacet letních sezon bez elektřiny a tekoucí vody. Právě sem se uchylovaly před novináři, požadavky nakladatelů i zástupy fanoušků. Zde Tove v klidu psala, malovala a Tuulikki dokumentovala jejich život na kameru.
Když v roce 1970 zemřela Tovina matka Signe, se kterou měla velmi silné pouto, autorka to nesla mimořádně těžce. Smutek se propsal do její poslední muminkovské knihy Pozdě v listopadu, ve které se samotná rodina Muminků už vůbec neobjeví. Krátce poté se Tove rozhodla dětskou literaturu opustit úplně. Aby překonala ztrátu, vyrazily s Tuulikki na cestu kolem světa. Tove Jansson zemřela v červnu 2001 ve věku 86 let. Její partnerka Tuulikki ji přežila o osm let.
Zdroje: theconversation.com, talesfortadpoles.ie, en.wikipedia.org, bbc.com
Galerie: Stvořitelka Muminků Tove Jansson: Úspěšná finská malířka a spisovatelka utekla se svou partnerkou na malý ostrov
Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře
Nejčtenější články
Doporučujeme
Tajemství nejslavnějšího dortu a hotelu Sacher: Jak dcera řezníka s doutníkem v ruce a smečkou buldočků ovládla vídeňskou smetánku
Alice Ball: Ve 23 letech objevila lék na lepru. Pak záhadně zemřela a její úspěch si přivlastnil nadřízený
Margarete Steiff vybudovala na invalidním vozíku hračkářské impérium a stvořila legendárního plyšového medvídka
27letá Barbe-Nicole Clicquot zachránila krachující vinařství a navždy změnila výrobu šampaňského
Tajemství Kateřiny Veliké: Jak se chudá princezna zbavila manžela a ovládla největší říši světa
Zvrácená hraběnka prolila tisíce panenských rudých kapek nejen v temném sklepení Čachtického hradu, než zažila děsivý pád
Jeanne de Clisson: Z milující matky a vážené šlechtičny se stala nejděsivější pirátka La Manche
Tajemství hmyzu odhaleno: Jak odvážná malířka Maria Sibylla Merian v 17. století utekla od manžela do pralesa a navždy změnila vědu
Sophie Blanchard: Bála se kočárů, v oblacích ale odpalovala ohňostroje. Šílený osud první aeronautky světa, které fandil i Napoleon
