Nacisté jí ukradli životní sen, doktorát si obhájila až ve 102 letech. Neuvěřitelný osud lékařky Ingeborg Rapoportové

Když drobná bělovlasá dáma pomalým krokem vystupovala na pódium berlínského kina Babylon, sál praskal ve švech. Neměla na sobě tradiční talár, přesto se právě stala akademickou legendou. Psal se rok 2015 a tehdy 102letá Ingeborg Rapoport, rozená Syllm, si po 78 letech konečně převzala doktorát. Titul, který měla dostat už v roce 1938, ale kvůli svému židovskému původu na něj tehdy neměla nárok.

Ingeborg Rapoport si doktorát obhájila až ve 102 letech

Vraťme se na chvíli do Německa třicátých let. Ingeborg úspěšně dokončila svá medicínská studia v Hamburku a odevzdala disertační práci. Věnovala se v ní záškrtu, který byl v té době obrovský zdravotní problém s tragickými dopady na dětskou populaci. Jenže nacistické rasové zákony nic takového neznávaly. Matka Ingeborg byla židovská klavíristka. Podle tehdejších měřítek to znamenalo jediné, Ingeborg nemohla svůj výzkum ústně obhájit.

Ředitel univerzitní dětské kliniky profesor Degkwitz jí tehdy vystavil zvláštní dokument. Sám už v té době postupně ztrácel iluze o nacistickém režimu a na hlavičkový papír univerzity napsal, že by její disertační práci bez váhání přijal. Zabránily mu v tom pouze platné zákony o původu rodiny. Tenhle kus papíru si Ingeborg pečlivě schovala. Tehdy ale ještě nemohla tušit, že se stane důkazem v případu, který se znovu otevře až na prahu 21. století.

Mohlo by se vám líbit

Karel Čurda: Za pět milionů se prodal a odhalil parašutisty Anthropoidu. Za zradu národa tvrdě zaplatil

Útěk s prázdnou kapsou za oceán

Ingeborg se rozhodla emigrovat do Spojených států, a povedlo se to doslova za pět minut dvanáct. Jen pár měsíců po jejím odjezdu rektor hamburské univerzity oficiálně zakázal židovským studentům byť jen vkročit do budovy, natož se účastnit přednášek. Papír od profesora Degkwitze jí ale v Americe diplom nezajistil.
Rozeslala celkem 48 žádostí na různé lékařské fakulty napříč Státy.

Odpověděly jí všehovšudy dvě. Když se dostavila na pohovor na prestižní Kolumbijskou univerzitu, děkan se jí narovinu zeptal na její finanční zázemí. Když odpověděla, že peníze nemá, schůzka skončila. Nakonec ji přijali na ženskou lékařskou fakultu v Pensylvánii. Po dvou letech studia mohla nastoupit jako lékařka do dětské nemocnice v Cincinnati. Tehdy šlo o jedno z nejlepších pediatrických pracovišť v zemi.

Mohlo by se vám líbit

Alice Ball: Ve 23 letech objevila lék na lepru. Pak záhadně zemřela a její úspěch si přivlastnil nadřízený

Osudové setkání a druhá vlna perzekuce

Právě v Cincinnati narazila na muže, který ovlivnil zbytek jejího života. Vídeňský biochemik Samuel Mitja Rapoport měl za sebou podobný příběh, i on za oceán utíkal před fašismem. Patřil ke špičce ve svém oboru, jeho výzkum konzervace krve zachránil životy mnoha vojákům během druhé světové války a vysloužil si za něj dokonce ocenění od prezidenta Trumana. Vzali se a založili rodinu. Mitja měl v Americe vynikající reputaci, dokonce si ho pozvali do Japonska, aby tam pomohl vyřešit záhadnou epidemii postihující malé děti. Epidemii se mu vyřešit podařilo, jenže doma v USA se už stahovala mračna.

Manželé Rapoportovi se totiž netajili svými levicovými názory. Oba patřili k přesvědčeným komunistům a velmi otevřeně vystupovali například proti rasismu. V Americe 50. let se z nich stali nepřátelé státu. Tlak médií byl silný a tak zatímco on zůstal po konferenci v Evropě, Ingeborg, v té době počtvrté těhotná, musela rychle sbalit tři děti a podruhé v životě narychlo prchat přes hranice.

Mohlo by se vám líbit

Rosalind Franklinová: Práce této vědkyně byla klíčová pro objev struktury DNA, ale slávu sklidili jiní

Zpátky v Německu

Jejich další kroky vedly do východního Berlína. Z dnešního pohledu možná těžko pochopitelný krok, tehdy ale pragmatická volba po složitém roce, kdy jim americký politický tlak znemožnil získat normální práci ve Francii i Británii. Zatímco Mitja budoval chemický institut, Ingeborg nastoupila do slavné nemocnice Charité. Tady se z ní stala opravdová kapacita. Vypracovala se na profesorku a vůbec jako první v Evropě získala profesorské křeslo v novém oboru neonatologie. Soustředila se na speciální péči o matky a plody se zvýšeným rizikem komplikací. Byla u zrodu postupů, které snížily dětskou úmrtnost. Do důchodu odešla v roce 1973, ale laboratoř a vědu neopustila až do svých 80 let.

Pád Berlínské zdi ji zastihl na vědeckém kongresu v Americe. Změnu režimu ale na rozdíl od mnoha jiných nevítala s nadšením. Těžce nesla následné plošné propouštění špičkových východoněmeckých odborníků a ve svých textech kritizovala, jak se odkaz socialismu a úspěchy v péči začaly paušálně odsuzovat.

Mohlo by se vám líbit

Kvíz: Významné ženy Evropy, které změnily svět. Kdo vymyslel malé černé a komu se říkalo Vrabčák?

Obhajoba v obývacím pokoji po téměř osmdesáti letech

Zlom přišel po vydání její autobiografie. Tu si totiž o několik let později přečetl tehdejší děkan dětské kliniky na Hamburské univerzitě. Pasáž o zmařeném doktorátu a onom schovaném dopise od profesora Degkwitze ho ho inspirovala k tomu, že univerzita musí jednat. A tak se jednoho dne tři profesoři z lékařské fakulty vydali do východního Berlína, přímo do bytu Ingeborg Rapoport. V té době už měla velmi slabý zrak a nemohla sama číst odborné texty. Vypomohli jí však bývalí kolegové a přátelé. Ti prohledávali aktuální databáze a předčítali jí vše podstatné o vývoji léčby záškrtu za uplynulých 80 let. Diplom obhájila. Následná ceremonie v Hamburku sice nemohla napravit historii, ale uzavřela jeden neuvěřitelný kruh. Ingeborg zemřela v březnu roku 2017.

Potraty ve středověku: Prováděly se tajně amatéry, ženy pily odvar z olova a nechávaly se bít do břicha

Zdroje: wikipedia.org, bbc.com, dw.com, wsj.com

Galerie: Nacisté jí ukradli životní sen, doktorát si obhájila až ve 102 letech. Neuvěřitelný osud lékařky Ingeborg Rapoportové

2 fotky 3 fotky