Diagnóza lepry znamenala po celá staletí společenské stigma a doživotní izolaci. Průlom v léčbě této obávané nemoci přinesla až na počátku 20. století mladá afroamerická vědkyně Alice Augusta Ball. Její inovativní metoda dokázala přeměnit do té doby těžko využitelný přírodní olej ze stromu chaulmoogra na spásnou injekci, která tisícům pacientů zachránila život. Sama se však uznání nedožila.
Z pohledu dnešní medicíny je lepra, odborně nazývaná Hansenova choroba, poměrně dobře léčitelnou bakteriální infekcí. V minulosti ovšem představovala jeden z největších postrachů lidstva. Nemoc napadala kůži a periferní nervy, způsobovala těžké fyzické deformace a v krajních případech vedla až k amputaci. Strach z nákazy byl tak obrovský, že úřady na mnoha místech světa přistupovaly k radikální segregaci nemocných. Na odlehlém havajském ostrově Molokai byl k tomuto účelu roku 1865 zřízen internační tábor.
Alice Ball ve 23 letech objevila lék na lepru
Alice Ball se narodila 24. července 1892. Vyrůstala v dobře situované rodině střední třídy, pro kterou bylo vzdělání absolutní prioritou. Její otec pracoval jako právník a novinový redaktor, matka se věnovala fotografii. Zásadní vliv na formování jejího zájmu o vědu měl ovšem její dědeček James Presley Ball. Jako jeden z prvních Afroameričanů ovládl daguerrotypii, proces vyvolávání fotografie, a ve své temné komoře trávil hodiny mícháním chemikálií. Právě toto prostředí plné chemických reakcí Alici zajímalo už od útlého dětství.
Měla mimořádný talent pro přírodní vědy. Na Washingtonské univerzitě v roce 1912 úspěšně zakončila studium farmaceutické chemie a o dva roky později přidala titul z farmacie. Už během vysokoškolských let se podílela na výzkumech. Následně jí bylo nabídnuto stipendium na College of Hawaii, na které se stala se vůbec první ženou a zároveň prvním zástupcem černé pleti, komu se na této instituci podařilo získat magisterský titul.
Tajemství nepoddajného oleje z chaulmoogry
Tématem její magisterské práce byla chemická analýza kořene pepřovníku opojného, známého pod názvem kava. Její práce oslovila doktora Harryho T. Hollmanna, který v Honolulu pracoval ve výzkumné stanici zabývající se leprou. Lékaři v té době bojovali s naprostým nedostatkem účinných léčebných postupů. Experimentovalo se s mnoha látkami, přičemž jedinou substancí vykazující alespoň malé výsledky byl olej ze semen stromu chaulmoogra.
Problém byl ale v tom, že olej byl extrémně hustý a lepkavý. Nemohl tak dostatečně proniknout kůží do tkání a perorální podávání bylo pro pacienty nezvladatelné kvůli odporné chuti a následným těžkým žaludečním křečím či zvracení. Pokud se lékaři pokusili vpravit olej do těla nemocného injekcí, vytvořily se pod kůží vysoce bolestivé puchýře a abscesy. Doktor Hollmann proto potřeboval chemika, který by dokázal složení oleje upravit tak, aby jej lidský organismus dokázal přijmout bez těchto vedlejších účinků.
Zrození revoluční metody v rukou mladé vědkyně
Úkol to byl na tehdejší dobu a dostupné laboratorní vybavení složitý, přesto Alice výzvu přijala. Zhruba ve věku třiadvaceti let se jí podařilo to, o co se kapacity v oboru marně snažily roky. Dokázala izolovat klíčové mastné kyseliny z oleje. Znamenalo to naprostý převrat. Už roku 1920 bylo pomocí tohoto postupu úspěšně léčeno 78 pacientů v Honolulu a v následujícím roce jich přibylo dalších 94. Z leprosárií začali být propouštěni první lidé, kteří se po letech nucené izolace mohli vrátit ke svým rodinám.
Předčasná smrt a akademická krádež
Místo celosvětového uznání a budování další kariéry však přišla tragédie. Na podzim roku 1916 mladá vědkyně v laboratoři vážně onemocněla. Její zdravotní stav se natolik zhoršil, že musela přerušit veškerou práci a vrátit se k rodině na pevninu. Poslední den v roce zemřela. Příčina její smrti nebyla nikdy zcela objasněna. Ačkoliv byl v jejím úmrtním listu jako příčina smrti původně zapsán tyfus či tuberkulóza, údaj někdo později přepsal řadou písmen ‚x‘. Odborníci se dnes spíše přiklánějí k teorii, že se Alice otrávila plynným chlorem.
Vzhledem k náhlému zhoršení zdravotního stavu nestihla Alice své přelomové poznatky publikovat v odborném tisku. Toho využil Arthur L. Dean, vysoce postavený chemik a tehdejší děkan univerzity. Převzal její laboratorní deníky, metodu nepatrně upravil a začal léčivo vyrábět sám a publikoval sérii akademických textů pod svým jménem. Získal tak mnoho uznání a později se stal prezidentem celé instituce. Skutečný původ léku se sice snažil obhájit doktor Hollmann, ale trvalo to téměř devadesát let, než se díky systematickému bádání historiků podařilo zrekonstruovat skutečný vývoj událostí a v roce 2000 oficiálně prokázat neoprávněné přivlastnění výzkumu.
Zdroje: medium.com, theconversation.com, womenshistory.org, acs.org
Galerie: Alice Ball: Ve 23 letech objevila lék na lepru. Pak záhadně zemřela a její úspěch si přivlastnil nadřízený
Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře
Nejčtenější články
Doporučujeme

27letá Barbe-Nicole Clicquot zachránila krachující vinařství a navždy změnila výrobu šampaňského

Barbora Markéta Eliášová: Z chudého sirotka první Češkou, která sama procestovala svět a přežila ničivé zemětřesení v Tokiu

Tajemství Kateřiny Veliké: Jak se chudá princezna zbavila manžela a ovládla největší říši světa

Zvrácená hraběnka prolila tisíce panenských rudých kapek nejen v temném sklepení Čachtického hradu, než zažila děsivý pád

Tajemství hmyzu odhaleno: Jak odvážná malířka Maria Sibylla Merian v 17. století utekla od manžela do pralesa a navždy změnila vědu

Sophie Blanchard: Bála se kočárů, v oblacích ale odpalovala ohňostroje. Šílený osud první aeronautky světa, které fandil i Napoleon

Ada Blackjack: Neuvěřitelný příběh inuitské švadleny, která přelstila smrt v Arktidě

Děsivější než Havran: Poslední dny Edgara Allana Poea jsou dodnes záhadou

Khutulun, prapravnučka Čingischána a nejobávanější bojovnice 13. století se odmítala vdát, dokud ji muž neporazí v zápase











