Foto: Wikimedia Commons, volné dílo, Léon Cogniet
Začátek devatenáctého století ženám v byznysu zrovna nepřál. Když vám v té době zemřel manžel, společnost očekávala v zásadě jen dvě věci. Buď se co nejrychleji znovu vdáte, nebo se spořádaně stáhnete na zbytek života do ústraní. Sedmadvacetiletá svobodná matka Barbe-Nicole Clicquot ale udělala přesný opak. Místo toho, aby se přizpůsobila, využila právní kličky, postavila se vlastnímu tchánovi, přežila obchodní blokády během napoleonských válek a mimochodem vymyslela technologický postup, bez kterého by dnešní luxusní šampaňské vypadalo spíš jako zkalený jablečný mošt.
Barbe-Nicole Ponsardin se narodila v prosinci 1777 v Remeši do rodiny mimořádně bohatého obchodníka s textilem. Její otec to uměl s aristokracií, věděl, jak mluvit s mocnými lidmi, a hlavně dokázal rodinný majetek udržet i během Francouzské revoluce. Ve dvaceti letech rodina Barbe-Nicole provdala za čtyřiadvacetiletého Françoise Clicquota, kluka odvedle, jehož rodina podnikala ve stejném oboru. Mladí manželé si docela sedli. Zjistili totiž, že je textilní průmysl vlastně vůbec nezajímá, a rozhodli se raději naplno vrhnout do vedlejšího byznysu Françoisovy rodiny – vinařství Clicquot-Murion. Jenže jejich pokusy stát se úspěšnými v oblasti vinařství připomínaly spíš sérii katastrof. Nedařilo se jim, topili se v problémech a do toho všeho François, který se už delší dobu potýkal s psychickými problémy, v roce 1805 zemřel na tyfus.
Barbe-Nicole Clicquot zachránila krachující vinařství
Barbe-Nicole zůstala sama s šestiletou dcerou Clementine. Její tchán okamžitě rozeslal zákazníkům i dodavatelům dopisy s tím, že vinařství s konečnou platností zavírá. Podle tehdejších zákonů totiž Barbe-Nicole zdědila jen čtvrtinu manželova majetku a zbytek připadl zpět jeho rodině. Vdané ženy ve Francii navíc nesměly vlastnit firmy ani spravovat finance. Zní to jako absolutní konec, jenže mladá vdova narazila na jednu drobnou výjimku v Napoleonově občanském zákoníku – vdovy totiž měly právo převzít a vést podniky svých zesnulých manželů.
Ultimátum od tchána
Nikdy předtím sice firmu nevedla, ale byla pevně rozhodnutá, že vinařství padnout nenechá. A tak začala s tchánem vyjednávat. Ten nakonec kapituloval a souhlasil, že chod podniku zafinancuje, ale dal jí jednu podmínku. Musela si k sobě vzít mužského obchodního partnera. Protože stále probíhaly napoleonské války, prodat luxusní víno do zahraničí bylo prakticky nemožné. V roce 1810 to její tehdejší společník vzdal, partnerství ukončil a nechal ji v tom samotnou. Tchán znovu tlačil na likvidaci firmy. Barbe-Nicole se ale nedala. Firmu přejmenovala na Veuve Clicquot-Ponsardin (Vdova Clicquot-Ponsardin), čímž jasně deklarovala, kdo tu teď vládne.
Jak děrovaný stůl navždy změnil výrobu šampaňského
Následující roky byly náročné. Napoleon rozjel další válečná tažení ve Španělsku a Rakousku. Prodeje vinařství se propadly ze 130 tisíc lahví na pouhých 10 tisíc. Barbe-Nicole se topila v dluzích, ale omezení provozu využila k něčemu mnohem důležitějšímu – k výzkumu. Šampaňské na začátku 19. století totiž vůbec nechutnalo jako to dnešní. Bylo to přeslazené pití, občas bylo úplně bez bublinek, jindy v něm plavaly shluky odumřelých kvasinek, které připomínaly hady, nebo se na hladině tvořila takzvaná žabí oka – obrovské a nevkusné bubliny. Vína byla zkrátka zakalená a nevzhledná, protože v nich zůstávaly zbytky po druhotném kvašení.
Barbe-Nicole si usmyslela, že tento problém vyřeší. Do dřevěného stolu nechala vyvrtat díry a lahve do nich zasunula hrdlem dolů. Poté nařídila, aby se s lahvemi v pravidelných intervalech lehce pootáčelo. Tento postup, známý jako setřásání kalů, způsobil, že veškeré odumřelé kvasinky postupně sklouzly přímo k zátce. Jakmile se kal usadil, stačilo lahev otevřít, tlak usazeninu vystřelil ven, chybějící víno se dolilo a lahev s čistým vínem se zazátkovala.Tento přesný postup se ve výrobě šampaňského používá dodnes a značka Veuve Clicquot díky němu získala obrovský technologický náskok. Stejně tak se jí připisuje prvenství ve vytvoření prvního šampaňského typu rosé.
Jak šampaňské Veuve Clicquot ovládlo Evropu
Zatímco Barbe-Nicole zdokonalovala výrobu, na obloze se roku 1811 objevila velká kometa, která byla viditelná přes dvě stě šedesát dní. Proroci tvrdili, že předznamenává Napoleonovu katastrofální invazi do Ruska, ale pro vinice v kraji Champagne znamenala něco úplně jiného. Přinesla dlouhé a teplé léto, po kterém následovala nejlepší úroda hroznů za posledních deset let.
Zatímco ostatní vinaři svá vína dál míchali z různých ročníků, jak bylo zvykem, Barbe-Nicole se rozhodla vytvořit víno výhradně z této jediné sklizně. Tak vzniklo Le Vin de la Comète, vůbec první ročníkové šampaňské v historii. Jenže vyrobit skvělé víno nestačí, musíte ho také prodat. Francie byla v krizi. Napoleon táhl s půlmilionovou armádou na Moskvu a vrátil se s pouhými deseti tisíci zuboženými vojáky. Remeš byla střídavě okupována pruskými a ruskými vojsky. Když pak na jaře 1814 Napoleon abdikoval, Barbe-Nicole věděla, že tohle je její šance.
Vdova Clicquot se odmítla znovu vdát
Tajně si pronajala holandskou loď, naložila na ni přes 10 500 lahví svého šampaňského a společně se svým zkušeným obchodním zástupcem Louisem Bohnem ji poslala přes Baltské moře přímo do Ruska. Ruská aristokracie lačnící po luxusním zboží celý náklad okamžitě vykoupila. Hned poté vypravila další loď s 12 500 lahvemi. Do podzimu měli objednávky na 70 tisíc lahví a hlavním problémem najednou bylo, že nestíhají vyrábět. Z krachujícího podniku se stal fenomén. Do roku 1821 vystřelily prodeje Veuve Clicquot na 280 tisíc lahví ročně.
Barbe-Nicole se už nikdy nevdala, protože jakýkoli nový sňatek by znamenal ztrátu kontroly nad firmou, kterou vlastníma rukama zachránila a vybudovala. Podnik řídila pevnou rukou až do své smrti v červenci 1866, kdy zemřela ve věku devětaosmdesáti let jako nezpochybnitelná Grande Dame of Champagne.
Zdroje: veuveclicquot.com, thehistorychicks.com, emalexperts.com, jathanandheather.com, womensinnovations.org
Galerie: 27letá Barbe-Nicole Clicquot zachránila krachující vinařství a navždy změnila výrobu šampaňského
Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře
Nejčtenější články
„Syn chce, abych za něj zaplatila dluhy. Manžel tvrdí, že ho tím jen rozmazlím,“ svěřuje se Lucie
Kvíz: Jak jste na tom s ruštinou, umíte číst azbuku a víte, co je „spasíbo"? Zopakujte si jazyk, který jste se možná museli učit ve škole
27letá Barbe-Nicole Clicquot zachránila krachující vinařství a navždy změnila výrobu šampaňského
Doporučujeme
Annie Londonderry: Jak matka tří dětí v roce 1894 popadla revolver s perletí a na kole objela svět
Tajemství Kateřiny Veliké: Jak se chudá princezna zbavila manžela a ovládla největší říši světa
Malý Kolja přesně před 30 lety okouzlil filmový svět: Andrej Chalimon už další velkou šanci nedostal, ale pořád věří, že se znovu prosadí
Sebevražda, nebo rekord? Inženýr Kašpar utratil jmění za proutěné křeslo s motorem a šokoval národ
Tajemství hmyzu odhaleno: Jak odvážná malířka Maria Sibylla Merian v 17. století utekla od manžela do pralesa a navždy změnila vědu
Sophie Blanchard: Bála se kočárů, v oblacích ale odpalovala ohňostroje. Šílený osud první aeronautky světa, které fandil i Napoleon
Ada Blackjack: Neuvěřitelný příběh inuitské švadleny, která přelstila smrt v Arktidě
Děsivější než Havran: Poslední dny Edgara Allana Poea jsou dodnes záhadou
Khutulun, prapravnučka Čingischána a nejobávanější bojovnice 13. století se odmítala vdát, dokud ji muž neporazí v zápase
Jeanne Barretová se převlékla za muže a jako první žena obeplula svět. Tajemství botaničky, která pro vědu riskovala život
Mohlo by se vám líbit
Koupací jezírko se stalo srdcem celého zahrady. Výsledkem je prostor s nádherným výhledem a minimem údržby
