Když Ruth Handler koncem padesátých let představila svůj nápad, muži ve vedení se jí vysmáli. Žádná matka prý nekoupí dceři hračku s prsy. Ona se však nenechala odradit a vzniklo obrovské impérium, které provázely nejen astronomické zisky, ale i pády, finanční skandály a těžký boj s rakovinou.
V padesátých letech minulého století vypadal trh s dětskými hračkami dost nudně. Regály obchodních domů přetékaly plastovými pannami v podobě baculatých miminek a batolat. Jejich jediným smyslem bylo připravit malé majitelky na budoucí roli maminek a manželek. Ruth Handler ale pochopila, že dětská fantazie sahá mnohem dál než k pouhému přebalování a krmení z lahvičky.
Matka panenky Barbie změnila hračkářský průmysl
Ruth Marianna Mosko se narodila v roce 1916 v coloradském Denveru. Byla nejmladší z deseti dětí polsko-židovských imigrantů, kteří do Spojených států utekli před vlnou antisemitismu. Odmalička věděla, že nic nedostane zadarmo. Sama později v rozhovorech přiznávala, že od útlého věku cítila silnou touhu světu něco dokázat. Tahle vnitřní urputnost ji neopustila ani ve chvíli, kdy v devatenácti letech sekla s vysokou školou a ve 22 letech se provdala za svou středoškolskou lásku.
Elliot Handler byl zamlklý, introvertní muž s obrovským výtvarným nadáním. Její rodina ze svatby zrovna nejásala, ženich postrádal finanční zázemí i známosti, ale s Ruth si trvala na svém.
Mladý pár se brzy přestěhoval do Los Angeles. Zatímco Elliot rozvíjel svůj talent v oblasti designu, Ruth nastoupila jako stenografka do filmových studií Paramount. U zaměstnaneckého poměru ovšem nezůstali dlouho. Rychle se pustili do vlastního podnikání.
Z původní výroby fotorámečků a nábytku z plexiskla se postupně vyklubal nápad na vybavení pro domečky pro panenky. V roce 1945 navázali spolupráci s designérem Haroldem Matsonem a v garážové dílně založili společnost Mattel. Název firmy vznikl spojením jmen obou mužů.
Papírové sny a inspirace z německé trafiky
Myšlenka na vytvoření panenky s dospělými proporcemi nespadla z nebe. Formovala se v době, kdy Ruth trávila čas se svou dcerou. Holčičky si vydržely hodiny hrát s obyčejnými papírovými vystřihovánkami. Nepřehrávaly si s nimi ale scény od rodinného krbu, projektovaly do nich své budoucí profesní životy. Představovaly si, že jsou zdravotními sestrami, astronautkami či učitelkami. Právě v ten moment se v její hlavě zrodil nápad na panenku Barbie.
V Mattelu však tento nápad smetli ze stolu. Dokonce i samotný Elliot nad ním vyjádřil hluboké pochybnosti. Všichni svorně argumentovali tím, že žádná příčetná matka nekoupí své dceři hračku s vyvinutým poprsím. Zásadní zlom ale přinesla rodinná dovolená v Evropě roku 1956. Během pobytu ve Švýcarsku si Ruth v jedné z výloh všimla panenky jménem Bild Lilli. Její proporce do puntíku odpovídaly tomu, co dlouhé měsíce marně nabízela svým kolegům. Měla vosí pas, štíhlé nohy a tvary dospělé ženy.
Vtip byl ovšem v tom, že Lilli nevznikla pro děti. Vycházela z populárního německého komiksu a prodávala se v trafikách primárně jako lechtivý suvenýr pro dospělé muže. Tato souvislost americkou podnikatelku vůbec netrápila. Koupila panenku a po návratu domů ji položila na stůl vedoucímu vývoje Jacku Ryanovi s jasným zadáním. Musí hračku upravit tak, aby vyhovovala malým Američankám.
Risk za statisíce
Na newyorském veletrhu hraček v březnu 1959 se konečně objevila Barbie Millicent Roberts pojmenovaná po dceři Handlerových. Měla na sobě extravagantní černobílé pruhované plavky, výrazné večerní líčení a stála pouhé tři dolary. Prvotní reakce obchodníků byly rozpačité. Zájem nebyl velký a chvíli to vypadalo, že mužští skeptici ve firmě měli celou dobu pravdu. Ruth ale neváhala a zaplatila půl milionu dolarů za sponzoring zbrusu nového televizního pořadu Mickey Mouse Club. Reklamu na panenku tak mohla směřovat přímo na dětského spotřebitele.
A byl to dobrý tah. Během prvního roku prodala tři sta tisíc kusů a poptávka drtivě převýšila výrobní kapacity. Na přání zákaznic brzy přibyl i mužský protějšek Ken, taktéž pojmenovaný po synovi. Výroba běžela naplno a továrna Mattelu se proměnila na výrobnu, kde na tehdejší dobu nevídaně dostávali příležitost lidé bez ohledu na původ či sexuální orientaci.
Rakovina prsu a revoluce jménem Nearly Me
Jenže pohádka netrvala věčně. V sedmdesátých letech se život úspěšné vizionářky zvrtl. V roce 1970 lékaři Ruth diagnostikovali rakovinu prsu a musela podstoupit mastektomii. Během rekonvalescence s hrůzou zjistila, že trh s protetickými pomůckami je v žalostném stavu. Tehdejší neohrabané náhrady totiž běžně navrhovali muži, kteří neměli sebemenší tušení o ženské anatomii, natož o křehkém sebevědomí onkologických pacientek.
Rozhodla se proto založit vlastní společnost Nearly Me. Zaměřila se výhradně na výrobu silikonových náhrad. Při jejich propagaci pak prokázala stejnou drzost a odvahu jako kdysi u Barbie. Vystupovala v celostátní televizi, kde si neváhala rozepnout halenku a veřejně demonstrovat kvalitu svých výrobků. Její vynález vrátil důstojnost statisícům žen, které si prošly stejným traumatem, včetně tehdejší americké první dámy Betty Fordové.
Konec impéria a hořkosladký rodinný odkaz
Zatímco Ruth tvrdě bojovala o zdraví a pomáhala dalším pacientkám, situace ve vedení Mattelu se začala sypat. Firma se potýkala s finančními problémy a v roce 1973 byla zakladatelka nucena odstoupit z pozice prezidentky. O pět let později musela stanout před federálním soudem kvůli obviněním z manipulace s účetními záznamy a poskytování nepravdivých informací. Přijala trest v podobě pokuty 57 tisíc dolarů a dvou a půl tisíce hodin veřejně prospěšných prací, s Elliotem prodali zbývající akcie a firmu definitivně opustili. V 90. letech pak firmu Nearly Me prodala nadnárodní korporaci Kimberly-Clark a zbytek života strávila v ústraní. V roce 2002 zemřela ve věku 85 let na komplikace spojené s rakovinou tlustého střeva.
Záhada nad Pacifikem: Co se doopravdy stalo s Ameliou Earhartovou, která chtěla obletět svět
Zdroje: historyhit.com, kveller.com, time.com, people.com
Galerie: Ruth Handler: Matka panenky Barbie změnila hračkářský průmysl a vymyslela lehké plastikové prsní protézy a implantáty
Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře
Nejčtenější články
Doporučujeme

Záhada nad Pacifikem: Co se doopravdy stalo s Ameliou Earhartovou, která chtěla obletět svět

Margarete Steiff vybudovala na invalidním vozíku hračkářské impérium a stvořila legendárního plyšového medvídka

Barbora Markéta Eliášová: Z chudého sirotka první Češkou, která sama procestovala svět a přežila ničivé zemětřesení v Tokiu

Rozsekaná mačetou ve vlastní posteli: Šokující příběh Dian Fossey, která zachránila horské gorily, ale sama zaplatila životem

Zvrácená hraběnka prolila tisíce panenských rudých kapek nejen v temném sklepení Čachtického hradu, než zažila děsivý pád

Jeanne de Clisson: Z milující matky a vážené šlechtičny se stala nejděsivější pirátka La Manche

Tajemství hmyzu odhaleno: Jak odvážná malířka Maria Sibylla Merian v 17. století utekla od manžela do pralesa a navždy změnila vědu

Sophie Blanchard: Bála se kočárů, v oblacích ale odpalovala ohňostroje. Šílený osud první aeronautky světa, které fandil i Napoleon

Ada Blackjack: Neuvěřitelný příběh inuitské švadleny, která přelstila smrt v Arktidě













