Všestranné nadání zní lákavě, kdo by nechtěl být mimořádně talentovaný? Vždyť takové dovednosti otevírají mnohé dveře, říkáte si. Má to však i svá úskalí, kvůli kterým tyto schopnosti mnozí proklínají a radši by si je přáli nemít. Je všestranné nadání požehnáním, nebo spíše prokletím?
Jsou lidé, kteří už od malička někam směřovali, vždy věděli, co je baví a kým by jednou chtěli být. Pak je zde ovšem skupina lidí, kteří jsou všestranně nadaní a dlouho v životě tápou, jakým směrem se mají vydat. Všestranné nadání se může zdát jako výhoda, vždyť kdo by nechtěl umět hrát na několik hudebních nástrojů, tančit, ovládat několik cizích jazyků a k tomu ještě umět matematiku a válet v dějepisu. Vždyť tohle byl renesanční ideál – člověk vzdělaný ve více oblastech. Ve skutečnosti to všestranní lidé nemají v dnešní době zdaleka tak jednoduché.
Všestranně nadaní lidé to v životě nemají lehké. Mají velký potenciál, ale často jsou ztracení a nevědí, jak jej využít. Navíc dnešní doba přeje specialistům. Dokonce se může stát, že pokud často měníte práci, budou se na vás někteří zaměstnavatelé dívat skrz prsty jako na toho, komu práce příliš nevoní a nikde dlouho nevydrží. Existuje totiž rozkol mezi lidmi, kteří se specializují a lidmi se všestranným nadáním, kteří se dlouho v životě hledají. Jedna skupina nechápe tu druhou a naopak. Všestranně nadaní lidé se stejně jako ostatní už od malička setkávají s otázkami, čím budou, až vyrostou.
Na rozdíl od ostatních na takové otázky ale neumí odpovědět. Oni sami to totiž netuší. Jelikož jsou inteligentní a neví, co by jednou chtěli dělat, často tito žáci posléze navštěvují gymnázium, které už v raném věku rozvíjí jejich potenciál a nechává jim delší čas pro rozhodnutí, kým se jednou stanou. Tím ale jejich problémy nekončí, nezřídka kdy se stává, že po nástupu na vysokou školu zjistí, že to pro ně není to pravé ořechové, a změní obor, což se obvykle setkává s nepochopením okolí. Po dokončení studia vystřídají několik zaměstnání, a tak vypadají jako ti, kteří dlouho u ničeho nevydrží. Samotné je mnohdy trápí, když vidí, že jejich spolužáci pilně pracují na tom, aby se stali špičkami v oboru, ale oni se jednoho směru nedokážou držet.
Všestranné nadání má samozřejmě i své výhody. Možnost volby je sice dvousečná zbraň, ale řada lidí se svých snů musí vzdát už jen z jednoduchého důvodu, že pro dané povolání nemají dostatek talentu či inteligence. To se všestranně nadaným lidem moc nestává. Jejich výhodou na trhu práce je jednoznačně široká znalost několika oborů. Sice nejsou experti na danou oblast, ale mají povědomí o tom, jak obor funguje a znají to nejdůležitější. Díky tomu dokážou věci propojovat a jejich znalost více oborů řada zaměstnavatelů ocení. Pro lidi se všestranným nadáním je také typické, že se učí mnohem rychleji než ostatní. Což je logické, jinak by tolik znalostí a dovedností z různých sfér nebyli schopni načerpat.
Tato konkurenční výhoda řadu zaměstnavatelů ohromí, protože zaškolování nových zaměstnanců je nákladné a leckdy i zdlouhavé. Všestranně nadaní lidé si však nové dovednosti rychle osvojí a brzy ani jejich vedení nepocítí, že jsou ve firmě noví. Plusové body získávají i díky své flexibilitě. Nebudeme si nic nalhávat, řada lidí se nerada učí nové věci a způsoby, někteří se k tomu dokonce staví odmítavě a veškeré inovace se jim příčí. Všestranně nadaní lidé je vítají a vůbec jim nedělá problém přizpůsobit se technologickým novinkám i změnám systému. Na závěr je třeba zmínit, že existují pozice, které jsou jako dělané pro tento typ lidí. Tito lidé nejvíce vyniknou v těchto povoláních: dokumentarista, novinář, učitel, právník, event manažer, návrhář.
Zdroje: Toughnickel, Businessinsider
