Středomořská dieta: Nejzdravější způsob stravování, který chrání srdce i mozek. Hubnutí je příjemným bonusem

Středomořská strava je založena hlavně na potravinách s nízkým obsahem tuku a cholesterolu. Většina z těchto potravin je bohatá na bílkoviny a vlákninu. Díky tomu vás zasytí na delší dobu a vy nebudete mít neustálý pocit hladu. Jídla jsou složena především z čerstvých, sezónních a průmyslově nezpracovaných potravin. Příprava jídel není vůbec složitá a obejde se většinou bez smažení.

Co je středomořská strava

Středomořskou stravou by se obecně daly nazvat zdravé pokrmy připravované v zemích hraničících se Středozemním mořem. V jídelníčku zemí jako je Itálie, Řecko, Španělsko nebo Francie převažuje čerstvá zelenina, ovoce, ořechy a semínka, luštěniny a obiloviny. Oblíbené jsou ryby a mořské plody a v neposlední řadě olivový olej. Oproti tomu v jídelníčku najdete minimum červeného masa a mléčných výrobků. Jižané si rádi jídlo vychutnávají v klidu a bez stresu. Takže na bagetu u počítače můžete rovnou zapomenout. Důraz dávají také na pravidelnou fyzickou aktivitu alespoň 30 minut denně.

Jaké potraviny patří do středomořské stravy?

Základními prvky středomořské stravy je zelenina a ovoce. Každý den byste měli konzumovat 7 až 10 porcí čerstvé zeleniny nebo ovoce. Do jídelníčku také zařaďte celozrnné potraviny, a to nejen pečivo, ale i cereálie a těstoviny. Máslo nahraďte olivovým olejem a nezapomínejte ani na zdravé tuky ze semínek a ořechů. Jezte také více mořských plodů a ryb jako je tuňák, losos, pstruh, makrela nebo sleď. “Sehnat kvalitní mořskou rybu je ovšem u nás složité. Dávejte si pozor také na to, k čemu je ryba určená - čili rybu k rychlému opečení dlouho neduste, nevysušujte. Na obale je v každém případě uvedeno, že je ryba zmrazená přímo na lodi. Takovou kupujte,” uvedla odbornice na výživu Monika Slavíková v Českém rozhlasu. Červené maso vybírejte libové nebo ho nahraďte bílým masem a luštěninami. Z mléčných výrobků konzumujte především řecký jogurt a menší množství sýrů. Potvrzuje to v rozhovoru pro Český rozhlas Alexandros Merkouris, autor dokumentárního snímku Dokonalé jídlo: “Kdybychom měli sestavit slovníček středomořské stravy, řekl bych, že se skládá hlavně z ovoce, zeleniny, celozrnných obilovin, ořechů, luštěnin. Potom z přiměřeného množství vajec a mléčných výrobků. Důležité je, že červené maso tam není každý den, ale spíše jednou za čas. Středomořská strava je ve skutečnosti založená na rostlinách”. Součástí tradiční středomořské stravy je také červené víno, které se konzumuje pouze v malém množství v průběhu jídla.

Jaké potraviny určitě do středomořské diety nepatří?

Celkově se vyhýbejte těžkým tučným a smaženým jídlům, masovým polotovarům, uzeninám, rafinovaným obilovinám a vysoce zpracovaným potravinám. Omezte i nadměrnou konzumaci bílé mouky. Místo velkého množství soli a cukru dochucujte kvalitním kořením a bylinkami. A také žádné slazené limonády. Raději popíjejte vodu ochucenou bylinkami nebo kousky ovoce či vybrané zeleniny.

Proč držet středomořskou dietu

Neexistují žádná přesná pravidla, jak středomořskou dietu dodržovat, zvláště když každá středomořská země má odlišnou kuchyni. Nelze se tedy řídit konkrétními počty kalorií nebo velikostmi porcí jídla a vše si můžete přizpůsobit vlastním potřebám. Důležité je, konzumovat správné potraviny a vynechat ty nevhodné. Obecně jídelníček bohatý na nenasycené mastné kyseliny, bílkoviny, vlákninu, vitamíny a minerály tělu jen a jen prospívá. Vědecké studie dokonce potvrzují, že právě středomořská strava dokáže snížit kombinované riziko mozkové mrtvice, infarktu a úmrtí na srdeční choroby.  Pomáhá také snižovat hladinu „špatného“ LDL cholesterolu a zlepšit krevní tlak. Navíc, pokud budete jíst zdravé potraviny, korigovat porce jídla a příjem kalorií a do své každodenní rutiny zapojíte i fyzickou aktivitu, můžete dosáhnout pozitivních výsledků v redukci váhy a problémy se spaním. Kromě spousty zdravotních přínosů je středomořská strava chutná, pestrá a výživná. "Ukazuje se, že mediteránní styl má velký význam nejen pro ochranu cév a srdce, ale i pro náš kognitivní výkon," uvedl MUDr. Robert Rusina, Ph.D., přednosta Neurologické kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice.