Odhalené krčky nejsou jen estetický problém: Co prozradí vaše dásně o stavu vašeho srdce

Trochu krve při čištění zubů, citlivost na sladké nebo ustupující dáseň se zdají být banalitami, které vyřeší čas nebo měkčí kartáček. Skutečnost je ovšem mnohem drsnější a moderní medicína ukazuje, že tyto signály není vhodné podceňovat. Ústa fungují jako vstupní brána pro mikroorganismy, které tam sice mají své místo, ale nesmí se vymknout kontrole. Pokud zanedbáme péči, vytvoříme ideální prostředí pro zánět, a ten má přímou linku k celkovému zdraví organismu, a to včetně těch nejdůležitějších orgánů.

Když bakterie cestují krevním řečištěm

Abychom pochopili, proč mohou mít vaše dásně na svědomí infarkt, musíme se podívat na mechanismus, jakým ústní infekce funguje. Není to tak, že by samotný odhalený krček způsobil zástavu srdce. Odhalený krček je následkem parodontitidy, tedy zánětlivého onemocnění závěsného aparátu zubu, a právě tento zánět může ovlivnit naše zdraví. Bakterie, které se v ústech přemnoží, skrze narušenou tkáň dásní pronikají do krevního oběhu. Krev je pak roznese doslova všude.

Velmi přesně to popisuje na webu ordinace.cz Josef Kunkela, prezident České stomatologické akademie, který vysvětluje souvislost mezi ústní dutinou a fatálními srdečními příhodami: „Výzkumy ukázaly, že při zkoumání lidí, kteří zemřeli na infarkt, se v krevních sraženinách našli také mikroorganismy, které se zpravidla vyskytují v ústech. A jsou známé jako původci některých zánětů v dutině ústní.“ Tato slova jasně ukazují, že to, co pěstujeme na svých zubech, se může stát součástí sraženiny, která ucpe životně důležitou cévu.

Zánět v ústech jako spouštěč civilizačních chorob

Zánět dásní je zrádný v tom, že dlouho nebolí. Člověk si může myslet, že je v pořádku, zatímco jeho imunitní systém svádí marný boj s neustálým přísunem bakterií do krve. Přitom lidé s nemocnými dásněmi častěji trpí aterosklerózou, tedy kornatěním a zužováním tepen. Nejde ale jen o srdce, ačkoliv v České republice zemře na onemocnění srdce a cév ročně téměř 53 000 obyvatel, což je polovina všech úmrtí. Lidé s parodontitidou mají přitom riziko infarktu či mrtvice dvakrát až třikrát vyšší. Problém je ale komplexnější. Chronický zánět, který začíná u jednoho nevyčištěného mezizubního prostoru, může rozhodit rovnováhu celého těla.

Lucie Najmanová z Mikrobiologického ústavu Akademie věd varuje před podceňováním tohoto stavu a upozornila v Českém rozhlasu na širší souvislosti: „Zánět je společným rizikovým faktorem pro kardiovaskulární a nádorová onemocnění, onemocnění ledvin, neurodegenerativní nemoci, jako je třeba Alzheimerova choroba, metabolické poruchy, třeba diabetes mellitus či revmatoidní artritída. Takže vlastně všechny civilizační choroby, snad kromě chronického stresu, souvisí se zánětem.“

Od gingivitidy k odhaleným krčkům a ztrátě zubů

Jak se vlastně stane, že se zdravá ústa změní v semeniště nebezpečných bakterií? Vše začíná nenápadně zubním plakem. Pokud ho pravidelně neodstraňujeme, mění se v zubní kámen a bakterie se množí. Prvním varováním je gingivitida, tedy zánět dásní, kterým trpí většina dospělé populace. Dásně jsou zarudlé, oteklé a při čištění krvácejí. Mnoho lidí se v této fázi lekne krve a přestane postižená místa čistit, což je ta nejhorší možná reakce.

Tereza Kohoutová, stomatoložka z Akademie věd ČR, to vysvětluje v Českém rozhlasu na pravou míru: „U každého, kdo si mezizubní prostory nečistí, se to projevuje tak, že mu dáseň krvácí, když mezizubní kartáček znovu použije. Není to tím, že by se člověk poranil, ale stlačí zánětlivou dáseň, která je překrvená a tím se projeví její krvácení.“

Pokud se zánět neřeší, postupuje do hloubky a mění se v parodontitidu. Zánět napadá závěsný aparát zubu a kost. Dásně ustupují a odhalují se zubní krčky, které jsou citlivé a esteticky nevzhledné. To už ale není jen o kráse. Zuby se začínají viklat a hrozí jejich ztráta. Bakterie se v hlubokých dásňových chobotech množí jako o závod a odtud mají volnou cestu do celého těla.

Genetika a moderní diagnostika

Někdo si zuby čistí ledabyle a má klid, jiný dře kartáčkem poctivě, a přesto se mu dásně zanítí. Roli zde hraje i genetika a složení ústního mikrobiomu. Mgr. Hana Sládková Kavínová, vědecká specialistka z GHC Genetics, potvrzuje na webu zdravotnickykompas.cz, že u části populace existuje vrozeně silnější zánětlivá reakce. „Výsledky testu mohou například ukázat, jestli převládají bakterie spojené se záněty, kazy či halitózou, nebo naopak prospěšné mikroorganismy. Pokud jsou přemnoženy ty rizikové, jde o signál ke změně dentální hygieny,“ vysvětluje a dodává, že genetické testy a analýza slin dnes dokážou odhalit riziko mnohem dříve, než se objeví první vážné problémy.

Cesta k nápravě existuje

Dobrou zprávou je, že i když už k poškození došlo, moderní stomatologie si s tím umí poradit. Odhalené krčky a parodontitida se dají léčit. Základem je vždy perfektní hygiena a odstranění zubního kamene, často i z míst, kam oko nedohlédne. K tomu se dnes využívají šetrné lasery, které cíleně likvidují bakterie. V pokročilejších fázích nastupuje chirurgie. Ale stále platí, že kartáček a mezizubní nit jsou v tomto kontextu možná těmi nejdostupnějšími a nejlevnějšími nástroji pro prevenci infarktu, jaké máme k dispozici.

Máte těžké a oteklé nohy? Zacvičte si Svíčku na moderní způsob bez námahy