Přejít k hlavnímu obsahu

„Stále se snažím všem zavděčit. Kdo vlastně jsem, když neumím být jen sama sebou?“ Neví si rady Simona

Lidé od sebe vzájemně neustále něco očekávají. Čekají, že jim rodina bude pomáhat, že k nim lidé budou milí, a oni dostanou vše, co si zamanou. A existují skutečně i lidé, kteří dělají pro všechny všechno. Nedokážou odmítnout, neumějí říci ne. Jenže pak se sami ztrácí a netuší, kdo vlastně jsou. A právě s tím se potýká paní Simona (42 let).

Přidejte si Svět Ženy do oblíbených na Google zprávách

Paní Simona (42) má rodinu, přátelé, práci. Na první pohled vypadá spokojeně, protože má všechno, všechno skvěle zvládá. Jenže ona sama cítí uvnitř sebe prázdno. Má pocit, že všem vyhoví, snaží se zavděčit a udělá to, co po ní ostatní chtějí. Jenže kde je ona sama? Jak má být sama sebou, když ji druzí neustále využívají?

Stále se snažím všem zavděčit

Už od dětství jsem se chtěla zalíbit. Být ta „hodná holka“, která nikdy nezklame. Nosila jsem samé jedničky, pomáhala mámě, nikdy jsem se nehádala. Všichni říkali, že jsem spolehlivá a zlatá. A já si na to zvykla. V mém dětství mě to těšilo, že jsem někomu pomohla, někdo mě pochválil. Jenže s věkem se tahle moje potřeba zavděčit přenesla i do dospělosti. V práci udělám všechno, co po mně chtějí, i když jsem vyčerpaná a unavená. Kamarádkám naslouchám, i když nemám sílu. Doma se snažím být dobrou partnerkou, matkou, oporou. Jenže když se mě někdo zeptá, co já chci, tak pokrčím rameny. Já to totiž nevím. Začala jsem si všímat, že když zůstanu chvíli sama, nevím, co se sebou. Najednou nemám komu se přizpůsobit, a to mě děsí.

Mohlo by se vám líbit

Anna (57 let): Chci svého manžela zpátky, ale on už má jiné zájmy!

Vztahy jsou složité a i když si u oltáře slíbíte, že při sobě budete stát "v dobrém i ve zlém", ne vždycky to tak dopadá. Ve svatební den se cítíte šťastně a věříte, že to vydrží. Vaše láska je mladá a na společné chvíle se těšíte. Situace v životě se však mění a lidé se díky nim vyvíjejí, někdy bohužel každý zcela opačným směrem. A spolu s nimi se vyvíjí i vztahy a manželství. Opačné smýšlení pak občas znamená, že se cesty manželů musí rozejít. Velkým zabijákem vztahu je pak stereotyp.
svetzeny.cz

Kdo vlastně jsem, když neumím být jen sama sebou

Kdo je vlastně Simona, když zrovna nikoho nepotřebuje utěšovat, podporovat nebo rozesmívat? Co když za všemi těmi snahami o dokonalost není skutečné „já“, ale jen obava, že kdybych byla upřímná, lidé by mě přestali mít rádi? Možná jsem tak dlouho žila podle očekávání druhých, že jsem zapomněla, jaké to je žít podle sebe. Někdy si říkám, že kdybych přestala být tou, která všechno zvládá, možná bych se konečně cítila svobodná. Ale co když se mi ten obraz „dokonalé ženy“ už tak pevně vryl pod kůži, že bez něj nevím, kdo jsem? Co mám dělat, když už neumím být jen sama sebou, a přitom právě po tom toužím nejvíc?

Vyjádření psycholožky Karin Wolfová

Milá Simono, “hodné holky” se v dětství starají o své blízké, když pečující osoby (často rodiče) nejsou bezpečnou a jistou oporou pro ně, stanou se tak samy “dospělými” a přebírají zodpovědnost za druhé, ty reálně dospělé, kteří to za sebe ani za své děti nedělají. Většinou mají takoví rodiče potíže sami se sebou, mají dlouhodobou, chronickou fyzickou nebo psychickou nemoc, závislost apod. Už je načase, abyste se začala starat o sebe, převzala zodpovědnost za sebe, za své štěstí. Pokud nevíte, co Vám “chutná”, a to může být i doslovně míněné, tak to zkuste prozkoumávat, zkoušet, zdravě a bezpečně experimentovat. Pokud máte ráda například vajíčka, ale nevíte na jaký způsob, udělejte si je na 5 způsobů a všechny ochutnejte a zkuste si mezi nimi vybrat tu, co chutná jen Vám, ne někomu druhému, často Vašemu blízkému.

Mohlo by se vám líbit

Danuše (64 let): Před půl rokem mi zemřel syn a já se neumím hnout z místa!

Říká se, že nejhorší je, když rodiče přežijí své děti. Bohužel se to občas stává a začít znovu je těžké. Nikdy se rána z tak strašné ztráty zcela nezahojí. A chce to dost času, aby tolik nebolela. Jenže jak dál žít, když pohřbíte milované dítě? Co má dělat máma, která se dívala do hrobu svého syna? Tento nešťastný osud potkal i paní Danuši, která se na nás obrátila s prosbou o pomoc.
svetzeny.cz

A možná že ani 5 způsobů nebude stačit pro nalezení toho Vašeho nejlepšího, hledejte ve všem vždy tu verzi (volbu), která Vám přináší nejvíce radosti a nadšení. Dovolte si objevovat svět jako malé dítě, kterým jste nikdy být nemohla, dovolte si zvědavost a zvídavost. Ochutnávejte svět všemi svými smysly, zamilujte se do sebe a sebepéče. Dovolte si žít, žít svůj vlastní život. A pokud Vám to přijde jako něco, co je nyní nad Vaše reálné možnosti, požádejte o podporu a pomoc odborníka - psychologa či psychoterapeuta a s doprovodem jděte za svým cílem. Přeji Vám hodně radosti a příjemných překvapení na Vaší nové cestě Vaším svobodným životem!

Info ikona
Mohlo by se vám líbit

"Můj manžel si po 50 letech manželství našel přítele. Dnes žijeme ve třech," svěřila se nám Olina (70)

Když jsme se s manželem brali, bylo mi devatenáct a jemu jednadvacet. Byli jsme mladí, zamilovaní a vůbec jsme nepřemýšleli nad tím, co všechno nás v životě čeká. Vzali jsme se v malé vesnické kapličce, on měl půjčený oblek a já šaty ušité od své tety. Tehdy by mě ani ve snu nenapadlo, že spolu zůstaneme dalších padesát let. A už vůbec ne, že po půlstoletí manželství se náš vztah promění v něco, co by si málokdo uměl představit.
svetzeny.cz

Mgr. et Mgr. Karin Wolfová

Jsem jednooborová psycholožka, terapeutka, arteterapeutka, lektorka a empowerment koučka. Od roku 2021 jsem frekventantkou komplexního psychoterapeutického výcviku zaměřeného na řešení, od začátku výcviku jsem zvládla přes 1700 terapií, hlavně v online verzi. Mám za sebou systemický výcvik v rodinných konstelacích, konsteluji 14 let. Pracuji jako psycholog ve zdravotnictví, jsem v předatestační přípravě z klinické psychologie. Mám i soukromou online praxi. Věřím, že jakákoliv změna je možná a jde ruku v ruce s motivovaností i s aktivním přístupem k problému. Mám důvěru v to, že pokud má člověk odhodlání a podporu okolí, je možné vyřešit i problém, který se na začátku jeví jako nepřekonatelný. Působím také na portálu Terapie.cz.

Pomoc hledejte na terapie.cz

Jak se má paní Simona v životě pohnout dál? Jak se má naučit pečovat o sebe a znát svou sebehodnotu? Co má nyní dělat? Přečtěte si také příběh paní Vlasy, která otevřela dveře svého domova synovi a teď neví, jak se ho zbavit.

„Stále se snažím všem zavděčit. Kdo vlastně jsem, když jsem jen sama sebou?“ neví si rady Simona
Zdroj článku
×