Když jsme se s manželem brali, bylo mi devatenáct a jemu jednadvacet. Byli jsme mladí, zamilovaní a vůbec jsme nepřemýšleli nad tím, co všechno nás v životě čeká. Vzali jsme se v malé vesnické kapličce, on měl půjčený oblek a já šaty ušité od své tety. Tehdy by mě ani ve snu nenapadlo, že spolu zůstaneme dalších padesát let. A už vůbec ne, že po půlstoletí manželství se náš vztah promění v něco, co by si málokdo uměl představit.
Náš život byl vlastně docela obyčejný. On pracoval jako technik, já jako učitelka. Vychovali jsme dvě děti, které dnes mají své rodiny. Byli jsme spolu v dobrém i zlém. Zažili jsme hádky, smíření, chvíle radosti i velice náročné dny, když nám zemřeli rodiče. A i když jsme byli rozdílní, vždycky jsme byli jeden druhému oporou. Když jsme oslavili zlatou svatbu, měla jsem pocit, že už mě nic nemůže překvapit. Jenže život má někdy jiné plány.
Můj manžel si po 50 letech manželství našel přítele
Jednoho dne mi manžel řekl, že se seznámil s někým, kdo mu změnil pohled na sebe sama. Nejdřív jsem tomu nevěnovala pozornost. Myslela jsem si, že jde o nového kamaráda z jeho zájmového kroužku. Ale pak jsem si všimla, že je jiný. Byl radostnější, více se smál, začal se starat o svůj vzhled a celkově působil mladší. A tehdy mi přiznal, že ten nový člověk v jeho životě není jen přítel, ale jeho partner. Muž, do kterého se zamiloval. Moje první reakce byla směsicí šoku a naštvanosti. Po tolika letech společného života jsem měla pocit, že svého manžela přece znám do posledního detailu. Najednou ale všechno bylo jinak. Samozřejmě že jsem cítila bolest, možná i zradu. Ale překvapivě rychle jsem si uvědomila, že on mě nepřestal mít rád. Jen v sobě objevil něco, co dlouhá léta potlačoval.
Poznala jsem ho
Pak jsem poznala i jeho přítele. Upřímně, šla jsem na to setkání s velkým napětím. Čekala jsem, že to bude těžké, možná nepříjemné. Ale stal se pravý opak. Byl laskavý, pozorný a choval se ke mně s velkým respektem. Nechtěl mi manžela brát, spíše se snažil, abych se necítila odstrčená. Najednou jsme se ocitli v situaci, kdy jsme začali žít ve třech. Naše domácnost se proměnila. Lidé zvenku by možná čekali napětí, ale ono tam nebylo. Spíš u nás panoval klid a zvláštní harmonie. Večer sedáváme u stolu společně, povídáme si, smějeme se. Samozřejmě že to není vždy snadné. Občas mám dny, kdy se cítím na druhé koleji, a musím se s tím v sobě vyrovnat. Ale pak si připomenu, že jsme prošli půlstoletím manželství a že tohle je jen jiná forma rodiny.
Naše děti o tom vědí a každý zareagoval jinak
Dcera byla zpočátku zmatená, ale postupně přijala, že její otec je šťastný. Syn potřeboval delší čas, aby to dokázal pochopit. Ale i on nakonec uznal, že to není o odsouzení, ale o respektu. Důležité je, že jejich otec nežije ve lži a já s tím dokážu žít. Když se ohlédnu zpět, cítím vděčnost. Za to, že jsme spolu s manželem prožili tolik let. Za to, že jsem dostala možnost poznat i jeho jinou stránku, o které možná ani on sám dlouho nevěděl. A také za to, že jsme dokázali vytvořit prostor, kde se nikdo necítí odstrčený. Někdy se mě kamarádky ptají, jak to zvládám. Odpovídám, že klíčem je láska. Ta, která mezi mnou a manželem zůstala, a přibyla ta, kterou si do života přinesl.
Život po padesáti letech manželství rozhodně nemusí být nudný. Může být překvapivý, někdy komplikovaný, ale stále krásný. A já vím, že dokud máme jeden druhého, nezáleží na tom, jestli jsme dva nebo tři. Dr. Lori Beth Bisbey, psycholožka a koučka pro intimitu a sex, se ve svém rozhovoru pro People vyjádřila k partnerství se třemi lidmi (tzv. „throuple“). Zdůraznila, že tento typ vztahu může fungovat, pokud jsou všichni partneři připraveni na hlubokou míru důvěry, komunikace a sdílení zodpovědnosti. Podpořila myšlenku, že „tento vztahový styl může vyhovovat lidem, kteří oceňují složité interakce a vysoce kvalitní komunikaci“, upozorňuje však i na sociální stigmatizaci a potřebu odolnosti vůči společnosti.
„Nebudu pro sousedku chůvou zadarmo. Už toho bylo dost!“ píše naštvaně Daniela
Galerie: Příběh: Můj manžel si po 50 letech manželství našel přítele.
Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře
Nejčtenější články
Doporučujeme

"Měla jsem poměr se svým šéfem, když jsem ho ukončila, dostala jsem výpověď," svěřila se Monika

"Když jsem se z toho konečně dostala, Radek se vrátil. Prý se změnil," svěřila se Aneta

"Přebrala jsem své sestře přítele. Nenávidí mě a lásku mi nepřeje," svěřila se Petra

"Manžel měl každý týden novou milenku a já mu to dlouhé roky tolerovala. Teď ho ani nepozdravím," svěřila se Martina

"Jsou spolu už 50 let a pořád se milují. V dnešní době je taková láska spíš výjimkou než pravidlem," svěřila se Julie

"Opustil mě kvůli stejně staré ženě, navíc ošklivé. Život s ní je prý jednoduchý," svěřila se Jitka

Jsem vdaná, přesto mé srdce patří člověku, který je o mnoho let starší, svěřila se nám Klára

"V padesáti jsem se zamilovala do ženy. Můj život má konečně správný smysl," píše paní Alena

"Můj strýc se zamiloval do mé kamarádky, dělí je 30 let," svěřila se Petra. Strýc vedle ní omládl











