Přejít k hlavnímu obsahu

"Davide, šla jsem na potrat, necítím se ještě na dítě, promiň," píše se slzami v očích Klára vysvětlení příteli, jehož miluje

Mít dítě je velká zodpovědnost, kterou ne každý zvládne. V určitých životních fázích se lidé prostě na dítě necítí. Ať už je to z finančních důvodů, chtějí pokračovat v kariéře, nebo prostě jen nevěří, že rodičovskou roli zvládnou. Každý má právo se rozhodnout podle vlastní vůle. Co ale dělat, když jeden z páru dítě chce, a druhý naopak ne?

Klára nikdy nebyla ta, která by si chovala každé miminko a toužila už mít své vlastní dítě. Užívala si života, s kamarádkami skoro každý večer tančila v klubu, jezdila na holčičí dovolené, chodila na rande, prostě si užívala život. Když poznala Davida, zklidnila se, začala přemýšlet o kariéře. Jen ty myšlenky na dítě pořád nikde, a tak když se "zadařilo", vyděsilo ji to. 
 

Nakonec se rozhodla vše vyřešit sama. Ale příteli napsala dopis.

Mohlo by se vám líbit

Laura (41 let): Kamile promiň, ale chci se rozvést a neumím ti to říct do očí

Člověk se přirozeně během života mění a s ním se mění i jeho názory. Lidé nejsou stejní jako před pěti nebo deseti lety. Být tak v dlouhodobém vztahu je umění, protože změní-li se partner, může být těžké jeho nové já akceptovat. Co když se partneři změní natolik, že už spolu nemohou dále žít?
svetzeny.cz

Davide,

promiň mi to, co ti teď napíšu. Přemýšlela jsem dlouho, co dělat, ale stále mám jen jeden jediný verdikt. Musíme se rozejít. Ty chceš žít jiný život než já. Já asi děti nechci, alespoň ne teď. Vím, že ty jsi připravený a na děti se těšíš. Já ne. Ten cit se ve mě neprobudil, a když si představím svou budoucnost, děti v ní nejsou. Je mi to líto. Jsi super, mám tě moc ráda, umím si s tebou představit život, ale ty toužíš po rodině. A tu ti nemůžu dát. Není fér, abych se tvářila, že děti chci a ty jsi pak nakonec zůstal bez nich.

Vyděsilo mě to

Jsme spolu čtyři roky a poslední dva se bavíme o rodině a dítěti. Tedy spíš ty se bavíš. Sama jsem se chtěla na tu vlnu naladit, ale nejde to. Budily mě ze spaní sny, kdy mám dítě a nevím, co s ním. Nechci ho, nemám ho ráda. Byla jsem dokonce i dvakrát u psychologa, jestli nejsem blázen, ale uklidnil mě, že ne každý se na dítě cítí a chce ho. Když jsem si sama v sobě definitivně potvrdila, že děti nechci, byla to úleva i starost. Co ty? Musela jsem vymyslet, jak ti to říct. A do toho přišlo něco, s čím jsem nepočítala. Otěhotněla jsem. I přes antikoncepci, kterou beru už roky. Byla jsem nemocná, brala jsem léky a až pak se dočetla, že snižují působení antikoncepce. Vyděsilo mě to a nevěděla jsem, co dělat.

Mohlo by se vám líbit

Gabriela (37 let): Milý Davide, promiň, ale dusím se s tebou, musím pryč

Občas v životě toužíme po věcech, které nemůžeme mít. Svírá nás zvláštní pocit, který neumíme vysvětlit. Každý to může mít jinak. Někdo chce v životě peníze, slávu a moc, druhý se spokojí s kompletní rodinou vytvářející milující prostředí. Důležité je najít k sobě ten správný protějšek a v případě potřeby se nebát udělat velký životní krok. I když může být bolestivý.
svetzeny.cz

Šla jsem na potrat

Chvíli jsem přemýšlela, co dělat. Přísahám, chvíli jsem přemýšlela i nad tím, že bych ti to řekla, miminko by přišlo na svět a ty bys byl konečně spokojený a šťastný. Jenže co já? Já a moje rozhodnutí, že děti nechci? Přemýšlela jsem dlouho, pár nocí jsem nespala a pak se rozhodla. Potrat je jediné řešení, které mi dává smysl. Když jsem na něj šla, bylo mi hrozně. Ne proto, že bych rozhodnutí litovala, to vůbec. Věděla jsem, že to je konec našeho vztahu. Cítila jsem, že tě nemůžu takhle klamat a zároveň nemůžu tvůj sen zničit.

Bude nám oběma líp

Miluji tě pořád a moc, ale vím, že se v této zásadní věci neshodneme. Ty děti chceš a já ne. Přes to bohužel nejede vlak. Když spolu zůstaneme, jeden z nás se musí přizpůsobit. A tím, že to já můžu ovlivnit, bych brala antikoncepci dál a případné těhotenství bych řešila zase potratem. Nechci tě do ničeho tlačit a věřím, že si najdeš ženu, která s tebou bude chtít mít děti a budeš mít velkou rodinu, po které tolik toužíš.

Miluji tě, ale musím to ukončit. Pro tebe.

Sbohem, Klára

Mohlo by se vám líbit

Laura (53 let): “Milý manželi, děkuji, že jsi mi zlomil srdce a ublížil mi tak, jak nikdo jiný na světě”

Manželství bylo dar. Tak jsem ho alespoň viděla do chvíle, než mi zlomil srdce. On. Můj manžel. Vzal ho a rozbil na tisíc kousků. Myslela jsem si, že už nikdy nebudu nic cítit a nezvládnu se postavit zase zpátky na nohy. Ženská ale zvládne všechno, teď jsem o tom víc a víc přesvědčená. A paradoxně jsem silnější a odolnější. Laura si prošla peklem, ale nevzdala to. Zpětně vše hodnotí jako nejlepší zkušenost jejího života.
svetzeny.cz

Klára se rozhodla nemít děti, ale její partner děti chce. Jak tuto situaci vyřešit? Klára vidí jediné řešení. Rozchod. Dělá dobře? Co byste na jejím místě udělali vy?

Přečtěte si také příběh paní Drahomíry, která vidí, že její dcera dělá ve svém životě chyby, které by jí mohly velmi ublížit.

Zdroj článku
Doporučená videa z partnerského webu z Lifee.cz: