Čtení myšlenek bylo kdysi spojováno s nadpřirozenými schopnostmi, ale brzy se za pomoci vědy může tato dovednost stát reálnou. Vědci usilovně pracují na tom, aby našli způsob, jakým naše myšlenky a pocity analyzovat a číst. V budoucnu by to mohlo pomoci diagnostikovat neurologická onemocnění i psychické problémy.
Jiří Horáček je odborník, který se výzkumem mozku dlouhodobě zabývá. V roce 1991 absolvoval Lékařskou fakultu v Plzni, v roce 2002 obdržel hodnost PhD., docentem psychiatrie je od roku 2004 a profesorem byl jmenován roku 2009. Specializuje se na aplikované neurovědy a zobrazení mozku. Pracuje v Národním ústavu duševního zdraví, je autorem několika monografií a více než 200 odborných článků.
Čtení myšlenek a informací z mozku je dovednost, po které toužili lidé odpradávna. I v 21. století se nám to zdá jako sci-fi a hudba daleké budoucnosti. Profesor Jiří Horáček poskytl rozhovor Českému rozhlasu, ve kterém hovoří o tom, jak věda v této záležitosti pokročila. „Už dneska probíhají experimenty, které se snaží do jisté míry pomocí právě třeba zobrazení funkce mozku odhadnout, co ten člověk doopravdy prožívá. Jsme sice na začátku, ale v experimentálních podmínkách, kupříkladu když máme nějakou zobrazovací metodu, třeba funkční magnetickou rezonanci a ten člověk je vystaven nějaké sérii specifických stimulů a pak poprosíme ten expertní systém, software nějaký, aby nám odhadl, na co ten mozek třeba zrovna myslí, nebo který z těch stimulů ten mozek prožívá, tak ten software je nám schopen s vysokou pravděpodobností říct, co ten člověk v tu danou chvíli prožívá,“ říká profesor Horáček.
Také však upozorňuje na to, že to zatím funguje pouze v experimentálních podmínkách, odhaduje, že za pár desítek let budou lidé schopni číst aktivitu psychiky pomocí detekce signálu, který snímáme z mozku. O pokroku v této oblasti informoval i blog Scientific American, který píše o tom, že tento experimentální postup je předurčený k tomu, aby byl brzy zaveden v lékařské praxi. Vidina je slibná, pár minut sledování elektrické aktivity v mozku pomocí EEG by mohlo v budoucnu pomoci odhalit neurologická onemocnění, ale třeba i psychické nemoci.
Náš mozek je stále opředen řadou záhad. Jednou z nich je souvislost jeho činnosti s tím, co prožíváme. „O mozku nevíme zcela principiální věc, a to sice jak mozek a činnost mozku souvisí s tím, co my prožíváme, jak mozek vytváří ten mentální svět. My víme, kde je mozek aktivní, nebo co se v mozku děje, když něco – poslouchám hudbu, koukám se na něco, řeším úlohu, velkou násobilku a tak dále, ale nevíme přesně, jak ty neurony generují to, co my v sobě potom prožíváme, to čemu říkáme fenomenální vědomí, to znamená náš vnitřní svět, ten vnitřní prožitek.“
To však není jediná věc, kterou o mozku ještě nevíme, jaké další podstatné otázky si vědci kladou? Zcela objasněn nebyl ani proces toho, jak se vzpomínky a informace ukládají do naší paměti. Další nejasnost panuje kolem toho, jak je náš mozek schopen pracovat se simulací budoucnosti. Obrovskou neznámou jsou pak emoce obecně, často se o mozcích mluví jako o systémech, které zpracovávají informace, ale jakýkoliv popis mozku, který nezahrnuje emoce, obavy či motivaci, je neúplný. Další výzkum je také potřeba provést ohledně inteligence, vnímání času a spánku a snů.
Zdroje: https://blogs.scientificamerican.com/observations/mind-reading-and-mind-control-technologies-are-coming/, https://dvojka.rozhlas.cz/jak-mozek-zprostredkovava-svet-kolem-nas-vidime-realitu-rozhovor-s-neurovedcem-7452113?fbclid=IwAR39joiuEmbLbu6d5aGD3fHqhYJrJOVeldgQFIqLcHHTwYLy0ACWpNhuWpo
