“Milý manželi, děkuji, že jsi mi zlomil srdce a ublížil mi tak, jak nikdo jiný na světě,” píše svému ex Laura

Milý manželi, vlastně už exmanželi,

děkuji ti, že jsi mi zlomil srdce. Vážně. Srazil jsi mě na kolena, ublížil jsi mi tak, jak nikdo jiný na světě. V den, kdy jsi přišel a řekl: „Už k tobě nic necítím, odcházím k ženě, která mě miluje a vypadá daleko líp než ty,“ se mi svět rozpadl. Slunce zašlo a nastala nekonečná noc. Mám pocit, že trvala minimálně půl roku. Ano, ponižovala jsem se. Prosila jsem tě, volala ti, přemlouvala tě, možná i vydírala, aby ses ke mě vrátil. Byla jsem dokonce ochotna smířit se i s tím, že si necháš milenky. Bože, jak jsem byla naivní a hloupá.

Uzdravení začíná v nitru

Když jsem tě slyšela u rozvodového soudu, co vše jsem podle tebe dělala špatně, znovu mě to srazilo na kolena. „Nikdy se mnou nikam nechodila a taky, proč by měla? Nevypadá vůbec reprezentativně, je tlustá, nepečuje o sebe,“ svěřoval ses soudci a posměšně tvrdil, že jsem šedá a škaredá myš. Tohle říkal člověk, který mi tvrdil, že mě miloval? Který dojatě plakal, když jsem mu porodila syna? Ten, kterého jsem obskakovala a vše mu podávala, když si zlomil nohu? Nevěřila jsem vlastním uším. Ty sis však ničeho nevšímal a popisoval, co jsem dělala špatně, jak špatná jsem, ošklivá, nudná. A hlavně jsi několikrát zopakoval, jaké bylo manželství se mnou utrpení. 

Mohlo by se vám líbit

Příběh ze života: “Zamilovala jsem se do svého kolegy, ale manžel o tom nemá tušení,” svěřuje se Gita. Psycholog radí, co dělat

Vzdávám to

Byla jsem odhodlaná bojovat za naše manželství, říct soudci, kde všude jsem ti pomáhala, jak jsem byla obětavá a co všechno jsi pro mě znamenal. Zarazila jsem se. Po tom všem? „Ať je to za námi, nechci bojovat,“ špitla jsem do ucha svému právníkovi. Doma jsem plakala. Bolelo to. Vytrhnul jsi mi srdce z hrudi, netušila jsem, jak bez tebe dál žít. Čas je však dobrý a jediný lék. Den ode dne mi bylo o chloupek lépe. Zatím, co ty sis, milý exmanželi, užíval se svou novou a mladou láskou, která tě na rozdíl ode mě reprezentuje, já jsem byla fénix. Povstala jsem z popela. Učila jsem se mít se ráda, nebrat si tvá slova o tom, že jsem ošklivá a nudná, k srdci. Pomalu jsem zase to mé vlastní srdce poskládala dohromady. 

Mohlo by se vám líbit

“Manželka mi odpustila nevěru, já to ale neumím”, svěřuje se Ivan. Psycholog radí

Pan pravý

Pak se objevil On. On s velkým O. Pan Pravý, jak mu s oblibou říkám. A ten Budižkničemu, jak mu rád říkáš ty. Objevil se, aby mě uzdravil. Nevěřila jsem mu, dlouho jsem byla skeptická. Neutekl. Vydržel a zahrnoval mě komplimenty a láskou. „Jsi nádherná žena a zasloužíš si lásku,“ říká mi dnes a denně. Díky němu jsem poznala, že láska je. Že je opravdová a skutečná a že se nemusí schovávat za výčitky. Nepřipadám mu nudná ani ošklivá. Když jsi mě s ním viděl, přeskočilo ti. Zjišťoval jsi, kdo to je, proč je se mnou, a dokonce jsi mi volal a snažil se mě urážet. Nevyšlo ti to. Jeho láska okolo mě vytvořila ochranný obal, tvoje snahy jsou marné. A hlavně zcela zbytečné.

Mohlo by se vám líbit

Nevěra je moje hobby: Příběhy čtenářů, kteří jsou nevěrní. Důvodem zdaleka nemusí být jen nespokojenost ve vztahu

Chceš se vrátit

Uvědomil sis, o co jsi přišel. Syn ti říká, jak vidí svou mámu šťastnou, usměvavou a spokojenou. Zlomené srdce se slepilo a začalo zase bít. Přišel jsi s prosbou o odpuštění. Dala jsem ti ho. Přišel jsi s prosbou, že chceš mou lásku zpět. Nevyšlo ti to s mladou slečnou, ani tou po ní. A uvědomil sis, že láska je mnohem víc než jen hezká a mladá tvářička. Už je pozdě. Já jsem nová žena, která by o tebe už ani nezavadila. Přesto ti děkuji. Za syna, který je pro mě vším. I za to, že jsi mi zlomil srdce. Jiný ho totiž zvedl, slepil a dal mu důvod, proč zase znovu cítit. A tentokrát cítím i opravdovou lásku. Tu, kterou jsi mi ty neuměl nikdy dát.