“Můj manžel nemá zájem o žádné intimnosti a já se cítím odmítnutá,” je smutná Alexandra

Paní Alexandra (47) si s manželem roky budovala spokojený život a nic se na tom výrazně nezměnilo. Se svým manželem si povídá, podnikají spolu mnoho různých věcí, rozumí si, umí si rozdělit péči o domov a vše ostatní. Jen mají jeden problém. Tedy, spíš manžel má problém v intimní oblasti. A odmítá cokoliv v posteli se svou manželkou. A ta je z toho přirozeně smutná a frustrovaná.

Můj manžel nemá zájem o žádné intimnosti

Nikdy by mě nenapadlo, že zrovna tohle se stane problémem v našem vztahu. S manželem jsme byli vždycky sehraní, smáli jsme se spolu, povídali si dlouho do noci, starali se o děti i domácnost. Všichni říkali, že působíme jako skvělý pár. A já to tak i cítila. Jenže poslední rok se mezi námi začala otevírat propast. Tichá, nenápadná, ale o to bolestivější. Začalo to nenápadně. Sem tam se vymluvil, že je unavený. Že měl náročný den. Že ho bolí hlava. Říkala jsem si, to se stává, není přece stroj. Věřila jsem, že to přejde. Jenže nepřešlo.

Naopak se to opakovalo čím dál častěji. A já se začala cítit divně, ale pořád jsem to omlouvala. Všichni máme období, kdy nemáme chuť, říkala jsem si. Jenže před půl rokem se to zlomilo. Přestal se mě dotýkat úplně. Žádné objímání, žádné letmé polibky, ani ta nejmenší něha. Jako by mezi námi stálo neviditelné sklo. Čím víc jsem se snažila přiblížit, tím víc ustupoval. A pak začal dělat něco, co mě zasáhlo nejvíc, chodil spát později, jen aby se vyhnul tomu, že budeme ležet vedle sebe.

Mohlo by se vám líbit

„Můj manžel se mi po porodu odcizil. Jsem máma, ale už ne žena,“ píše smutně Alice

Vyhýbá se intimnostem

Někdy jsem se probudila ve tři ráno a slyšela televizi v obýváku. Šla jsem tam a on spal na pohovce. Prý že „tam usnul“. Ale já věděla, že to není náhoda. Začala jsem přemýšlet, zdali je to mnou? Přestala jsem se mu líbit? Má někoho jiného? Nebo má zdravotní problémy, o kterých nechce mluvit? Ať jsem si ale vymýšlela jakoukoli odpověď, každý scénář bolel. Snažila jsem se s ním mluvit, jemně, bez výčitek. Vždycky mi jen řekl, že je unavený, že má toho hodně v práci, že ho to mrzí, ale že „teď prostě nemůže“.

Ale mně nešlo „jen o to jedno“. Chyběla mi blízkost. To, že mě obejme. Pohladí. Cítí mě. Vidí mě. A místo toho se cítím odmítnutá. Nežádoucí. Neviditelná. Nevím, co mám dělat dál. Zkusit to znovu probrat? Nebo mu dát dostatečný prostor? Přestat tlačit, jenže co když pak už nebude nic? Jak dlouho může člověk žít ve vztahu, kde se cítí nechtěný?

Pro odpověď na situaci paní Alexandry jsme využili odpověď Sheri Stritof z Verywell Mind

Paní Alexandro,

to, co popisujete, je velmi bolestivá situace. Cítit se odmítnutá a neviditelná ve vztahu, který byl dlouho plný blízkosti a důvěry, je hluboký stres pro každého. Vaše pocity jsou naprosto legitimní a nejsou přehnané ani „přecitlivělé“. Jste žádoucí žena, která potřebuje kontakt, bezpečí a pocit, že je partnerem viděna a milována, a teď se tyto potřeby nesplňují. Z vašeho popisu je zřejmé, že se u vašeho manžela postupně objevilo období, kdy se vyhýbá intimnosti. Důvody mohou být různé: stres z práce, únava, psychická nebo fyzická vyčerpanost, zdravotní problémy, snížená intimní touha nebo jiné nepřiznané obtíže. Nemůžeme hned předpokládat nevěru nebo ztrátu citů a často je za „obrazem vzdálení“ něco, co nesouvisí přímo s vámi.

Mohlo by se vám líbit

“Vdala jsem se podruhé. A v našem manželství je pořád jeho bývalá,” stěžuje si Vilma

Ale nezapomínejte: to, že partner ustupuje, neznamená, že vy jste méně hodnotná. Jeho chování odráží jeho stav, nikoli vaši hodnotu či přitažlivost. Je důležitá otevřená a empatická komunikace. Zkuste znovu promluvit, ale s jasným zaměřením na pocity, ne obviňování. Popište, co cítíte: „Cítím se odmítnutá, když se vyhýbáš blízkosti.“ Nepředpokládejte důvody: „Nevím, proč se to děje, ale chci pochopit.“ Nabídněte prostor k dialogu: „Můžeme najít způsob, jak být spolu blíž?“ Komunikace, která je klidná, otevřená a bez výčitek, často otevírá vašeho partnera, který se stáhl.

Pokud se někdo vyhýbá intimnosti, přílišný tlak může propast jen prohloubit. Na druhé straně, nesmíte ztratit hlas svých potřeb. Můžete například navrhnout malé kroky blízkosti: krátké objetí, držení rukou, společné chvíle bez intimností, jen aby obnovil pocit spojení. Když cítíte odmítnutí, je snadné začít se trápit a pochybovat o sobě. Pečujte o své sebevědomí. Najděte si aktivity, které vás naplňují a dávají radost. Sdílejte své pocity s důvěryhodnou přítelkyní nebo terapeutem. Uvědomte si, že vaše hodnota není určena jeho chováním.

Jak se má paní Alexandra zachovat? Zatlačit na svého manžela kvůli intimnostem? Nebo to nechat a trpět a přemýšlet, proč to tak je? Přečtěte si také příběh paní Jarky, která pečovala o nemocného muže, ale když sama potřebovala, nebyl tady.

Galerie: “Můj manžel nemá zájem o žádné intimnosti. Cítím se odmítnutá,” je smutná Alexandra

3 fotky 4 fotky