Když je ve vztahu dítě z předchozího manželství, ať chcete, nebo ne, stále máte v životě i bývalého partnera vašeho současného partnera. A je na domluvě, jak moc zasahuje, vědomě nebo nevědomě, i do vašeho vztahu. Jistě, každý většinou řekne, že je to kvůli dětem. A jistě, kvůli společným potomkům se komunikovat musí. Ale když je to už přes určitou hranici, je potřeba to začít řešit. Stejně jako v případě paní Vilmy (44).
Paní Vilma (44) po prvním manželství věřila, že ještě bude šťastná. A taky si našla partnera. Zamilovali se, vzali se a začali nový život. Jenže spolu s manželem si vzala také jeho minulost. A ta se odmítá stáhnout do pozadí. Jeho bývalá manželka. Neustále mu volá, připomíná se, píše, vyptává, řeší dceru jen, aby s ním byla v kontaktu. A manžel paní Vilmy tvrdí, že o nic nejde. Ostatně ani mnohé celebrity nemají rozchody jednoduché.
Vdala jsem se podruhé a v našem manželství je pořád jeho bývalá
Když jsem se s Lubošem poznala, byla jsem opatrná. Po rozvodu jsem měla jasno: už nikdy nechci vztah plný tajemství, nejistoty a hádek. On byl jiný, klidný, pozorný, rozumný. Věděla jsem, že má dceru z předchozího vztahu, a to mi nevadilo. Naopak, připadalo mi hezké, jak se o ni stará, jak mu na ní záleží. Jenže s dcerou v jeho životě zůstala i jeho bývalá. A ta, jak se ukázalo, není typ, který by se uměl smířit s tím, že už není „ta hlavní“. Volá mu i večer. A on tvrdí, že to kvůli dceři. Zpočátku jsem to brala v klidu. Musí se spolu domluvit ohledně jejich dcery, kdy si ji vezme, kdy ji odveze, školní věci, oslavy. To všechno chápu. Jenže pak to začalo být častější. Volá mu i večer. Píše mu zprávy o věcech, které s dcerou vůbec nesouvisí, co si koupila, kam jela, co se jí stalo v práci.
Kvůli dceři musí vycházet
Když jsem se ho zeptala, proč jí prostě neřekne, aby to nepřeháněla, odpověděl: „Nechci dělat zbytečné scény, kvůli dceři musíme vycházet.“ A já mám pocit, že se schovává za „jejich dceru“, aby se vyhnul nepříjemnému rozhovoru. Dělá, že o nic nejde, ale mně už z toho praská hlava. Snažím se být rozumná. Nechci mu zakazovat kontakt s matkou jeho dítěte. Ale zároveň nechci, aby mi v noci bzučel telefon s jejími zprávami, které začínají: Ahoj, jak se máš? Připadám si, jako bych s ní soupeřila, i když bych neměla.
A nejhorší je, že on mi o jejich komunikaci nic neříká. Když se zeptám, uzavře se. „Řeším jen dceru, nech to být.“ Jenže já cítím, že to není jen o dceři. Cítím, že ta žena ho pořád nějak drží. Že ví, jak se mu dostat pod kůži, přes city, přes minulost, přes výčitky. Někdy si říkám, jestli to stojí za to? Milujeme se. Aspoň myslím. Ale někdy mám pocit, že jsem v tom vztahu navíc. Vdala jsem se za něj, protože jsem chtěla klid, jistotu, nový začátek. A místo toho žiju v napětí, čekám, kdy zase zazvoní telefon, a bojím se, že jednoho dne prostě řekne: „Ona mě pořád miluje.“ Už jsem unavená z věčného vysvětlování, že nejde o žárlivost, ale o respekt. Chci, aby mě chránil. Aby se postavil za náš vztah.
Na situaci paní Vilmy odpovídá psycholožka Klára Nová
Je naprosto normální cítit se nepříjemně, když zjistíte, že váš partner je stále přítelem svého bývalého partnera. Ohledně jejich současného přátelství panuje mnoho nejistot, například ohledně jejich záměru nebo motivů pro trvalý vztah, úrovně emocionální, fyzické a intelektuální intimity, kterou v současné době sdílejí, a obav z toho, k čemu by jejich vztah mohl vést. Lidé mají tendenci se potýkat s tím, že se člověk může přátelit s bývalým partnerem, zvláště pokud mezi nimi nikdy nebylo základní přátelství. Ale ono to možné je, zejména kvůli dětem, a naopak je to pro všechny zúčastněné lepší. Vidí tak, že i po rozchodu se dá domluvit a hezky fungovat. Ale musí to mít jasné hranice.
Když bývalí romantičtí partneři obnoví vztahy, byť platonické, romantické a intimní zážitky, které je spojovaly, přetrvávají a často se mohou snadno znovu roznítit. Určení, zda je přátelství s bývalým partnerem problematické, je subjektivní. Pouze osoba ve vztahu může určit, jak se s přátelstvím svého partnera cítí dobře, a v konečném důsledku žádné objektivní faktory nemohou převážit nad jejími hranicemi a potřebami. Užitečným vodítkem k určení, zda je jejich přátelství problematické, je však pochopit, co vám na něm vadí, najít řešení a sdělit partnerovi svá omezení. Promluvte si. Řekněte mu, že máte strach, že se cítíte ohrožená. Možná vám vysvětlí, že je to naprosto zbytečné. Vy musíte cítit, jak věci jsou. Pokud problémy budou přetrvávat, poproste partnera, abyste společně zašli na terapii. Nepíšete, zda se s jeho bývalou ženou znáte a stýkáte, Zvažte i tuto možnost.
Jak má paní Vilma postupovat? Nechat bývalou manželku, aby stále zasahovala do jejich vztahu? Nebo chtít situaci řešit? Co byste dělali na jejím místě vy? Přečtěte si také příběh paní Zuzany, která neví, co dál se životem.
Galerie: “Vdala jsem se podruhé. A v našem manželství je pořád jeho bývalá,” stěžuje si Vilma
Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře
Nejčtenější články
Doporučujeme

“Manžel mi uspal mého milovaného psa, nevím, jak to zvládnout,” píše Zuzana. Radí psycholog Pavel Pařízek

“Vzali jsme se kvůli dětem a teď si nemáme co říct,” neví si rady Renáta

“Manžel má poměr. Štve mě to, ale nemůžu odejít, nemám ani korunu,” neví si rady Patricie

“Manžel si před pár lety spletl dárky, další Vánoce už jsme trávili sami,” vzpomíná Vlaďka

„Nevím, jestli ho miluju, nebo se jen bojím být sama,” potřebuje radu Adriana

“Manžel mě uvěznil v luxusu a já nevím, jak z toho ven,” píše smutná Kamila

„Moje manželka mě ponižuje před všemi, tvrdí, že je to vtip, ale mě to ubližuje,“ svěřuje se Roman

„Můj manžel v padesáti zblbnul, nosí melír, prsteny a chce pařit na festivalech,“ píše zoufale Marta

“Po třiceti letech jsem zjistila, že ho nikdy nemiluji. Jen jsme spolu nějak zůstali,” píše smutně Milena











