
Říká se, že vztah nejvíc prověří krizové okamžiky. Když jeden z partnerů onemocní, druhý mu obvykle bývá oporou a pomáhá. Alespoň by to tak mělo být. Co když však jeden z partnerů neví, jak pomoci? Nebo dokonce nechce a nezvládá celou tu situaci? To je případ Františka, který byl nemocný a jeho žena ho neopustila. Teď je situace opačná a František neví, co dál.
Byl jsem nemocný, manželka se o mě starala
Odsuzuji sám sebe, to se přiznám rovnou. Moje manželka je svatá, protože před pár lety mi lékaři diagnostikovali vážné onemocnění. Byl jsem rok doma. Po operacích mě čekaly lázně a rehabilitace. Situace v rodině nebyla lehká, protože jsme měly dvě dospívající děti. Srovnával jsem se těžko s tím, že se o mě musí žena starat a ještě mít brigádu, protože jsme byli bez mého příjmu. Všechno zvládla. Vyléčil jsem se, po roce a půl nastoupil do nové práce a začalo se blýskat na lepší časy. Teď už jsou děti z domu, máme jedno vnouče a druhé na cestě. Konečně jsme si mohli začít život užívat.
Manželka je nemocná a já to nezvládám
Před třemi měsíci si manželka našla bulku v prsu a asi už tušíte, co to rozjelo. Všichni by čekali, že jí budu oporou, ale já to neumím. Samotného mě to neuvěřitelně štve, protože mě žena nikdy neopustila a vyléčil jsem se tenkrát i díky ní. Jenže já takový nejsem. Vidět jí trpět, jak jí padají vlasy, chřadne, hubne, ale snaží se zůstat pozitivní, to mě mučí. Vlastně se s ní bojím mluvit, nejraději bych od všeho utekl. Nevím, co mám dělat. Naštěstí k nám chodí dcera a o manželku se stará, protože já to nedokážu. Neumím ji vzít za ruku a říct jí, že to musí zvládnout, že nás toho čeká ještě hodně společného. Nezvládám to a trápím se kvůli tomu, jaký jsem slaboch.

Vyjádření terapeutky Lucie Mucalové
Neviňte se za to, že nejste ženě oporou. A to je jen Váš úhel pohledu. Možná už jen to, že Vás žena u sebe má, je tou největší pomocí. Věřte, nikdo nám nedal metodiku na řešení tak těžkých chvil. Nikdo z nás nevíme, jak budeme reagovat, dokud to plně nežijeme na vlastní kůži. Rozhodně nejste necitlivý muž, naopak, jste plný emocí a bolí Vás vidět ženu ve stavu, kdy cítíte bezmoc a bolí Vás, že se trápí. Není potřeba vyslovovat to, co Vám nejde z úst. Někdy pomůže vyslovit nahlas, jak moc chcete být oporou, ale nejde Vám to.
Vnímám teď, že by pro Vás mohlo být užitečné popovídat si s psychologem nebo terapeutem o tom, co prožíváte, sdílet ten silný příběh, ve kterém nikdo není prorokem a nikdy nevíme, co je dobře a špatně. Máme někdy představu, že v nemoci musíme pomáhat, podporovat, vlívat energii do žil, ale někdy to samotné nemocné prudí. Chtějí, ať tam jsme, ať přinášíme i jiná témata a čas od času můžeme nabídnout, že tam pro ně jsme. Pokud je to pro vás složité, řekněte si o pomoc, sdílení, pod pokličkou mlčenlivosti, nestrannosti a nehodnocení.
Teď je více než důležité opečovat vlastní energii bez které se to celé složitěji zvládá. Bez vlastní energie ji horko těžko vnášíme jinam. A věřte, jste naprosto v pořádku, i když máte pocit, že je to celé špatně. Zasáhla Vás situace, na kterou se nechceme ani v nejhorších snech připravovat. Nemoc blízkého ovlivní nás všechny a nelze reagovat dle naučeného programu, každý máme jinou míru odolnosti a citlivosti.
Kdo je Lucie Mucalová
Koučka, terapeutka, párová poradkyně inspiruje ženy, jak zvolnit, nadechnout se a získat zpátky svou životní energii. Napomáhá ke spokojenějším vztahům. Kontakt na ní najdete na jejích stránkách Wellnesspromysl.cz.
Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře
Nejčtenější články
Doporučujeme

“Manželka je mi nevěrná, ale sám mám milenku, takže ji nemůžu konfrontovat,” neví si rady David

“Moje dcera zjistila, že není biologickou dcerou svého otce. Chce znát toho pravého,” je smutná Margita

„Ať udělám na Den matek pro mámu cokoliv, nikdy to nebude dost,” je smutná Katka

“S mámou jsme si nerozuměli, měla raději mého bratra, ale starám se já,” píše Josef

„Dcera má úzkosti, ale manžel to zlehčuje. Bojím se, že jí tím ubližuje,” neví si rady Lída

„Péče o mou ženu trpící demencí mě ničí. Ale opustit ji bych nedokázal,” píše Kamil

“Nikdy jsme si s mámou nerozuměly. Až její nemoc nás sblížila,” píše Nikola o svém vztahu s matkou. Mrzí ji, že k sobě našly cestu příliš pozdě

“Manžel nebere ohled na to, že jsem nemocná. Netuším, jestli s ním chci dál žít,” píše Gabriela. Její manžel ji považuje za hypochondra a její stav ignoruje

“Nevím, koho si vybrat. Manžela, nebo milence? Jsem zoufalá a nevím, co dál,” píše Míša. Po 15 letech manželství se zamilovala do kolegy v práci





