
Když se v manželství objeví problém, musí se řešit. Jenže co když zrovna nějaký konkrétní problém řešení nemá, zejména na první pohled? Jak vlastně říct partnerovi, že nechcete něco, co chce on? Zejména pokud jde o intimitu a doteky, které jsou v manželství běžné? Je možné, aby se našel kompromis, který vyhovuje oběma? Právě na to se nás zeptala už značně zoufalá paní Romana (54), která prochází menopauzou.
Paní Romana (54) má pocit, že se ocitla v pasti. Její tělo se změnilo, její potřeby taky. Prošla si náročnou menopauzou, která ji připravila o hodně, zejména o chuť na milování. Momentálně je ráda, že zvládla pocení a návaly. Jenže její manžel to nechce přijmout a svou manželku nutí do intimností.
Po přechodu chci mít svatý klid, ale manžel s tím má problém
Nikdy bych si nemyslela, že budu muset obhajovat právo na klid. Na ticho. Na to, že moje tělo už nechce fungovat tak jako dřív. A že to není chyba. Ani vina. Po menopauze se ve mně něco přepnulo. Ne ze dne na den, spíš potichu, nenápadně. Najednou jsem necítila potřebu blízkosti, která byla dřív samozřejmá. Nechyběla mi. Nevolala jsem po ní. Místo toho jsem toužila po spánku, po prostoru, po tom, aby na mě nikdo nic nechtěl.
Můj manžel to ale bere osobně. Tvrdí, že jsem se změnila. Že už ho nemiluju. Že ho odmítám. Když se snažím vysvětlit, že nejde o něj, že se prostě cítím jinak, mávne rukou. Prý si vymýšlím výmluvy. Prý je to jen v hlavě. A chce mě nutit. Jenže ono to není v hlavě. Je to v mém těle. V únavě, která se nedá dospat. V suchu, nepohodlí, v pocitu, že mě někdo tlačí do něčeho, co mi není příjemné. A čím víc naléhá, tím víc se uzavírám. Ne proto, že bych ho neměla ráda. Ale proto, že se necítím slyšená.
Pořád manžela miluji
Nechci ho zranit. Nechci, aby se cítil odmítnutý. Ale zároveň nechci jít proti sobě. Nechci se přemáhat jen proto, aby byl klid. Protože klid, který je vykoupený tlakem a výčitkami, žádný klid není. Neumím mu vysvětlit, že láska nemusí vždycky vypadat stejně. Že blízkost může mít jiné podoby. Že obejmutí, společná večeře, ticho vedle sebe na gauči pro mě dnes znamenají víc než cokoli jiného. A že to, že po menopauze něco skončilo, neznamená, že skončil celý náš vztah. Nejvíc mě bolí jeho věta: „Kdybys mě milovala, chtěla bys.“ Protože já ho miluju. Jen už nechci být tlačená tam, kam moje tělo a moje duše jít nechtějí.
Vyjádření psycholožky Karin Wolfové
Milá Romano,
hned na úvod své odpovědi bych ráda ocenila, jak hluboce, zrale a autenticky dokážete reflektovat svoji novou životní situaci a své potřeby. Jste v tom evidentně napřed před svým mužem, který zřejmě zůstává v pozici nezralého dítěte vyžadujícího egoisticky jen uspokojení svých potřeb formou, na kterou je zvyklé a neochotné se otevřít novým možnostem, které nyní pokročilý život nabízí. Pokud je v páru tak velký rozdíl v přístupu ke společnému fungování, obávám se, že moje odpověď s omezeným prostorem ve vyjádření nepřinese kýžený efekt.
Zde je vhodné obrátit se osobně na párového terapeuta, se kterým otevřeně můžete vše probrat a najít společně fungující řešení. K tomu je ale nutným předpokladem, že oba partneři jsou stejnou měrou ochotni otevřít se změně a chtějí na vztahu společně pracovat. Pokud se chcete inspirovat k samostudiu, doporučuji Vám knihu: Sedm principů spokojeného manželství, kde můžete najít inspiraci k posunu ve Vašem vztahu a v jeho fungování. Přeji Vám mnoho krásných a naplňujících chvil sama se sebou i zažitých s Vaším mužem.

Mgr. et Mgr. Karin Wolfová
Jsem jednooborová psycholožka, terapeutka, arteterapeutka, lektorka a empowerment koučka. Od roku 2021 jsem frekventantkou komplexního psychoterapeutického výcviku zaměřeného na řešení, od začátku výcviku jsem zvládla přes 1700 terapií, hlavně v online verzi. Mám za sebou systemický výcvik v rodinných konstelacích, konsteluji 14 let. Pracuji jako psycholog ve zdravotnictví, jsem v předatestační přípravě z klinické psychologie. Mám i soukromou online praxi. Věřím, že jakákoliv změna je možná a jde ruku v ruce s motivovaností i s aktivním přístupem k problému. Mám důvěru v to, že pokud má člověk odhodlání a podporu okolí, je možné vyřešit i problém, který se na začátku jeví jako nepřekonatelný. Působím také na portálu Terapie.cz.
Pomoc hledejte na terapie.cz
Jak má paní Romana dál fungovat? Jak manželovi dát najevo, že potřebuje čas a prostor? Jak to celé s ním komunikovat? Přečtěte si také příběh paní Michaely, která se nedávno dozvěděla, že máma dává peníze svému bratrovi a pak si stěžuje, že je bez peněz a ona ji sponzoruje.
Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře
Nejčtenější články
Doporučujeme

“Můj manžel se přestal mýt a já nevím, jak to mám změnit,” je zoufalá Magda

“Manžel nechává všechnu práci v domácnosti na mě, ale já už nemůžu.” Blanka je na pokraji sil. Radí jí psycholog Pavel Pařízek

“Můj manžel žárlí a neustále si stěžuje mé matce, která mi pak vyčítá kdeco,” je naštvaná Erika

“Líbí se mi manželův kamarád. Až tak moc, že nevím, jak to zastavit,” je nešťastná Jana

“Manžel mi uspal mého milovaného psa, nevím, jak to zvládnout,” píše Zuzana. Radí psycholog Pavel Pařízek

“Nemůžu si najít práci a můj manžel mi dává ultimáta, jinak se nebude o rodinu starat,” je na pokraji zhroucení Tereza

“V manželství mi chybí intimita a doteky, tak si hledám bokovky,” přiznává Eliška

“Manželka je mi nevěrná, ale sám mám milenku, takže ji nemůžu konfrontovat,” neví si rady David

“Můj otec mě a mámu opustil. Teď škemrá, aby ho vzala zpátky. A ona chce!” Nechápe Adéla






