“Děti se chtějí odstěhovat k otci, který o ně nestojí. Mě nenávidí a viní mě z rozvodu, co mám dělat,” ptá se Renáta

Zuzana Žáková | 04/07/2025
žena, děti, problémy, nenávist
Foto: Freepik

Přidejte si Svět ženy do oblíbených na Google zprávách

Když se rodiče rozvádí, je to vždycky nepříjemné, těžké a složité. Rodina najednou není rodinou, vše se rozpadá, mění a děti tak přicházejí o své jistoty a své pevné body. Není to jednoduché pro dospělé a co teprve pro děti? Ty se mohou chovat různě, protože tak reagují na situace, které si nevybraly. A právě tímto obdobím si prochází i paní Renata, kterou navíc její děti viní z rozpadu rodiny.

Paní Renáta (43 let) má pocit, že dala rodině všechno. Ale po letech je tou špatnou. Manžel se zamiloval, těžce budovanou rodinu odkopl jako špinavé prádlo. Děti opustil, dům ve kterém žili, chtěl prodat. Vzal jim vše a paní Renáta musela být ta, která vše dětem usnadňovala a snažila se přežít novou situaci. Zůstala na vše sama. A vrcholem všeho je, že jejich děti chtějí jít bydlet k otci. Má to však háček.

Manžel si našel milenku

Ještě před dvěma lety bych přísahala, že žiju obyčejný, ale spokojený život. S manželem Michalem jsme spolu byli skoro dvacet let, máme dvě děti, dům na hypotéku, dovolená jednou ročně, sobotní grilování. Nic extra, ale naše. Pak přišla Michalova krize středního věku. Začal víc běhat, víc utrácet, oblékat se, pečovat o sebe. A nakonec si pořídil i mladší milenku

Když jsem ho konfrontovala, přiznal se. Prý potřebuje změnu, protože už dlouho nebyl šťastný. O pár týdnů později sbalil věci a odešel. Nejen ode mě, ale z našeho života. Zůstala jsem s dětmi, hypotékou a prázdnotou. Musela jsem prodat dům, protože exmanžel chtěl peníze pro svou zlatokopku. Jediný domov, který naše děti znaly. Zbylo nám každému půl milionu. Ne, to opravdu nestačí na nový začátek.

žena, děti, problémy, smutek
“Nechci dělat macechu cizím děckám, ale miluju svého partnera,” neví si rady Dominika. Děti jsou navíc dost rozmazlené

Děti se chtějí odstěhovat k otci, který o ně nestojí

Přestěhovali jsme se do menšího bytu, děti musely měnit školu. A místo, aby se snažily adaptovat, začaly se bouřit. Klára přestala mluvit. Honza se hádá a odmítá úkoly. Když jsem se jich snažila obejmout, odstrčily mě. „Ty jsi ho vyštvala,“ vyčetly mi. Byla jsem v šoku. Prý jim řekl, že se necítil dobře, nebyl se mnou šťastný a teď je skutečně šťastný a nenechá si to zkazit. Prý to musí pochopit. Chtějí jít za ním, bydlet s ním. Já jsem ta špatná. Neposlouchají, bojkotují vše, co řeknu. Jsem ta, kvůli které jejich tatínek nebyl šťastný. Tohle poslouchám denně. 

Jenže jejich táta o ně ve skutečnosti nestojí. Řekl mi naprosto bez obalu: „Musíš jim to nějak vysvětlit. Teď není vhodná doba, máme s Ivou (jeho novou přítelkyní) jiné plány.“ Zůstala jsem tam sedět a dívala se na něj. Na toho muže, se kterým jsem žila polovinu života. Nechtěl ani slyšet o tom, že by si děti vzal k sobě. Ale dětem říká něco jiného. Hraje si na oběť. Na romantického hrdinu, kterého jsem zničila. A já mám doma vzteklé, ztracené děti, které mě nenávidí za něco, co jsem neudělala. A netuším, jak dětem tohle říct.

Na situaci reaguje psycholožka Martina Poláková:

„To, že se váš bývalý manžel rozhodl odejít a přepsat minulost podle vlastních potřeb, není odrazem vašich chyb, ale jeho neschopnosti čelit realitě a převzít odpovědnost. Je přirozené, že děti reagují zmatkem, vztekem a hledáním viníka a bohužel je jednodušší obvinit toho, kdo zůstal, než pochopit složitost zrady toho, kdo odešel. Děti v tuto chvíli bojují s pocitem ztráty jistot, bezpečí i důvěry a jejich hněv je zoufalým voláním o pomoc. Co teď potřebují nejvíc, je váš klid, trpělivost a upřímnost. Doporučuji s nimi mluvit otevřeně, ne očerňovat jejich otce, ale pojmenovat pravdu přiměřeně jejich věku. Ujistěte je, že jejich pocity chápete, že nejste dokonalá, ale nikdy jste je nechtěla zranit. Zároveň je důležité nastavit hranice a dát jim najevo, že jejich chování, jakkoliv pochopitelné, není bez následků. Nezvládnete to ale sama, proto vyhledání rodinné terapie by mohlo být klíčovým krokem ke znovunalezení rovnováhy. Pamatujte, že láska rodiče, který zůstane, může mít nakonec větší sílu než sliby rodiče, který utekl. Neztrácejte víru, i když je to teď těžké, dáváte svým dětem to nejcennější: přítomnost, péči a upřímnost. A to je základ, na kterém se dá znovu stavět.“

Jak se má paní Renáta se vším vyrovnat? Jak tohle řešit? Co byste na jejím místě dělali vy? Přečtěte si také příběh paní Tamary, kterou nenávidí její tchyně a dává jí to najevo neustále

syn, muž, influencer, hraní her
“Můj sedmnáctiletý syn chce být influencer. Nechodí ven, hraje hry a věří, že ho to jednou uživí,” píše paní Světlana. K synově budoucnosti je skeptická

Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře

příběh rady pomoc děti rodina rozvod rozpad rodiny vztahy nové začátky

Nejčtenější články

Kvíz: Procvičte si po ránu mozek a otestujte své abstraktní a logické myšlení „Vnuk mi k narozeninám poslal jen zprávu, možná jsem staromódní, ale zabolelo mě to,“ přiznává Věra Léto právě začíná: S těmito tipy si letní dny užijete na maximum

Doporučujeme

Načíst další