“Moje matka mě celý život ponižovala a kritizovala, teď jsem si všimla, že to začínám dělat i já svým dětem,” je v šoku paní Žaneta. Nikdy nechtěla být jako její máma

Paní Žaneta (42 let) neměla ideální dětství. Otec je opustil, když měla pět let, a její matka to nezvládla. Vinila za to všechny kolem sebe a svou zlost si vybila na jediné dceři. Tu neustále kritizovala, předhazovala jí vše, co dělá špatně. Celé její dětství. Není tedy divu, že si s sebou paní Žaneta nesla trauma, které postupně zpracovávala. Teď si ale najednou všímá, že i ona kopíruje chování své matky vůči svým dětem.

Moje matka mě celý život ponižovala a kritizovala

Moje dětství bylo peklo. Máma mě nebila, ale denně si našla něco, za co jsem mohla. Byla jsem příliš hlučná, příliš tichá. Když jsem donesla jedničku, řekla mi no a co, čekáš ovace ve stoje? Když dvojku, byla jsem úplně k ničemu. Uklidila jsem celý byt, ale máma vždycky si něco našla. Byla jsem podle ní ošklivá, tlustá, k ničemu. Nikdo si mě nikdy nevezme. Bylo to peklo a já se těšila až budu plnoletá.

V den 18. narozenin jsem si sbalila dva kufry a odešla. Nebylo to jednoduché, ale zvládla jsem to. Dlouho jsem v sobě neustále máminy urážky zpracovávala, chodila na terapie. Věděla jsem, že děti nechci. S tím jsem se také seznamovala se všemi mými partnery. Nikdo dlouho nevydržel. Až Tomáš. Ten mi pomáhal, zahrnoval mě komplimenty a říkal mi, že to, co moje matka říkala, jsou prachsprosté lži. Respektoval, že děti nechci.

Mohlo by se vám líbit

“Nechci dělat macechu cizím děckám, ale miluju svého partnera,” neví si rady Dominika. Děti jsou navíc dost rozmazlené

Dvě děti

Stalo se, že jsem otěhotněla. I přes antikoncepci. Zvažovala jsem, co dál, ale tím, že jsem měla po boku svého manžela Tomáše, zvládli jsme to. Porodila jsem dvojčata a začal kolotoč. Dlouho jsem si dávala pozor, abych nebyla jako moje matka. Jsem podporující, děti zkouší nové věci, chválím je velmi často, říkám jim, co dělají špatně, ale také to, co dělají dobře. Dlouho jsem se držela, snažila se. Sám manžel ale občas říkal, že je vidět, že si na svých dětech léčím traumata a přistupuji k nim jinak.

Jenže hluboce zakořeněné chování člověk asi nevymaže. Posledního půlroku si všímám, že reaguji stejně jako moje matka. Dvojčata budou mít deset a já jsem jim už zkritizovala úklid, dceři jednou oblečení, které si chtěla vzít, no, je toho hodně. Uvědomila jsem si to a večer to obrečela. Nechci se takhle chovat, ale mám strach, že se to ještě zhorší. Co mám dělat: Nechci být jako moje máma.

Mohlo by se vám líbit

“Manžel měl milenku a tchyně to věděla. Přesto mi nic neřekla a já se o ni starala,” píše smutně Vendula. Rozsypal se jí život, cítí dvojitou zradu

Vyjádření psycholožky Umay Wolf

Milá Žaneto, chci Vás nejprve ocenit za to, jak už jste se o sebe dokázala postarat ve smyslu, že jste si řekla o odbornou pomoc, a jak je vidět, mělo to pozitivní efekt. Pokud i nyní vnímáte, že Vám Vaše mateřská situace „přerůstá přes hlavu“, můžete se opět obrátit na odbornou pomoc, na psychologa či psychoterapeuta a řešit situaci buď samostatně, nebo jako rodinnou terapii, kam by byly zahrnuty i Vaše děti a manžel. Je totiž možné, že Vaše situace, kdy „reagujete jako Vaše matka“, může mít příčinu v nevhodně nastaveném fungování Vaší rodiny jako celku. Možná jste nyní více frustrovaná, unavená z běžných věcí, z práce apod. a potřebujete ošetřit své vlastní potřeby, hlídat si pitný, spánkový, výživový a odpočinkový režim.

Mohlo by se vám líbit

“Můžu se pro druhé přetrhnout, ale všichni to berou jako samozřejmost. Už nemůžu,” píše Elena. Potýká se s pocitem, že je pro rodinu jen služka

Nebo možná že potřebujete delegovat nějaké povinnosti týkající se Vaší domácnosti nebo dětí na manžela nebo jiné osoby, které Vám mohou pomoci. Co už je přesnou příčinou Vašeho fungování à la Vaše matka, můžete rozklíčovat s odborníkem na terapii. Pokud se chcete i sama vzdělat a inspirovat se k pochopení, jaká přesvědčení a toxické hry jste si odnesla ze své původní rodiny, doporučuji Vám knihu nebo audioknihu od Erica Berneho - Jak si lidé hrají. Možná, že Vaše hra je „Kdyby nebylo tebe“ nebo nějaká jiná, která se nyní aktivovala a stojí za to ji prozkoumat a hlavně z ní vystoupit a opět fungovat ve svých vztazích s respektem a rovnocenně, se zdravě nastavenými hranicemi.

Mgr. et Mgr. Umay Wolf

Jsem jednooborová psycholožka, terapeutka, arteterapeutka, lektorka a empowerment koučka. Od roku 2021 jsem frekventantkou komplexního psychoterapeutického výcviku zaměřeného na řešení, od začátku výcviku jsem zvládla přes 1700 terapií, hlavně v online verzi. Mám za sebou systemický výcvik v rodinných konstelacích, konsteluji 14 let. Pracuji jako psycholog ve zdravotnictví, jsem v předatestační přípravě z klinické psychologie. Mám i soukromou online praxi. Věřím, že jakákoliv změna je možná a jde ruku v ruce s motivovaností i s aktivním přístupem k problému. Mám důvěru v to, že pokud má člověk odhodlání a podporu okolí, je možné vyřešit i problém, který se na začátku jeví jako nepřekonatelný. Působím také na portálu Terapie.cz.

Pomoc hledejte na terapie.cz

Jak má paní Žaneta tuto situaci zvládnout? Co dělat? Jak byste reagovali vy? Přečtěte si také příběh paní Venduly, kterou podvádí manžel a její tchyně o tom všem věděla.

Galerie: Žaneta (42 let): Moje matka mě celý život ponižovala a kritizovala, teď jsem si všimla, že to začínám dělat i já svým dětem!

3 fotky 4 fotky