“Miluji svého muže, ale i tak si občas dopřeju bokovku. Neumím s tím nic dělat,” zoufá si Ilona. Přemýšlí, že vyhledá terapii, podvádět prostě potřebuje

Paní Ilona (45 let) je ve svízelné situaci. Její manželství je dobré, rozumí si s manželem, mají spolu dvě děti, chodí spolu pravidelně na rande, povídají si. Nic nenasvědčuje tomu, že by bylo jejich manželství špatné. Přesto si paní Ilona tu a tam dopřeje bokovku a je manželovi nevěrná. Neumí s tím nic udělat, snaží se, ale je to silnější než ona. Občas potřebuje povyražení i mimo manželské lože. Proč tomu tak je, se nám pokusila popsat ve svém příběhu.

Miluji manžela

A je to pravda. Miluji ho, nikdy bych mu nechtěla ublížit. Nikdy. Nechci se s ním ani rozvést, ani od něj odejít. Náš vztah je hezký, vše klape. I přesto si sem tam najdu milence. Jedna noc, já si užiju a vrátím se zpět. Manžel o tom nemá ani páru a já se občas trápím. Nechci mu ubližovat, ale je to silnější než já. Líbí se mi být pro někoho žádoucí, že mě někdo sbalí v baru, pošle mi pití nebo sbalí nějak jinak. Nechodím nikam muže lovit. Ani se nijak nepřipravuji na to, že dnes podvedu svého manžela. Prostě se to stane. Není to pravidelně a ani často, ale děje se to a já to potřebuju.

Nechci se rozvádět

Nikdy jsem s nikým nespala víc než jednou, celkem je to asi pět bokovek a rozhodně nemám ambice zvyšovat frekvenci mých nevěr. Mockrát jsem chtěla přestat, vyčítám si to. Vždycky si říkám, že tohle bylo naposledy, ale pak se to zase zvrtne. Stydím se před svým manželem, který je na mě hodný. Nechci mu to rozhodně říkat, nechci mu ubližovat. Já podvádím a já taky pak několik dní nespím, jak si to, co jsem udělala, vyčítám. Jenže s tím nic moc neumím udělat, jak už jsem říkala. Je to prostě silnější než já. Asi vyhledám terapeuta, protože nevím, jak z toho ven.

Nejlepší odpověď na Iloninu situaci nabízí odborníci z Psychology Today

Nevěra není vždy výsledkem špatného primárního vztahu. Ve skutečnosti mi podvodníci, se kterými pracuji, často říkají, že milují svého partnera, považují ho za atraktivního, váží si svého vztahu a nechtějí poškodit život, který si oni a jejich drahá polovička společně vytvořili. Často investovali spoustu času a energie do budování nejlepší možné verze „sebe samých“, a nyní je tato vize života rozbita. A spolu s tím může být také narušena jejich sebeúcta a schopnost zvládat život.

Pro některé je podvádění způsob, jak prozkoumat potlačované části sebe sama. Tito "podvodníci", či přesněji lidé, kteří se nevěry opakovaně dopouštějí, ve skutečnosti nechtějí změnit jádro toho, kým jsou; chtějí jen na chvíli uniknout omezením. Někdy sami bojují se svým vlastním sebevědomím. Necítí se atraktivní, mocní, chytří, mladí nebo cokoli jiného. Takže hledají ověření pomocí podvádění, potřebují si dokázat, že jsou stále žádoucí. Někdy podvodníci opakují nebo latentně reagují na nevyřešená traumata z dětství — zanedbávání, emocionální zneužívání, fyzické zneužívání, sexuální zneužívání atd. Někteří lidé podvádějí, protože mají nerealistická očekávání ohledně toho, co může (a měl by) jim poskytnout jejich partner a primární vztah.

Co má paní Ilona dělat? Říct vše manželovi a být upřímná? Nebo si vše nechat pro sebe? Jak byste se v dané situaci zachovali vy? Přečtěte si také příběh paní Anny, které se do bytu vrátila maminka a je jim tam poněkud těsno.