“Po manželově smrti jsem zjistila, že mi přes 20 let lhal. Nevím, jak dál žít,” je smutná Tereza

Paní Tereza (61 let) byla dlouho vdaná za jednoho muže. Milovala ho, věřila mu, myslela si, že všechno je v pořádku. Věřili si, neměli potřebu lézt jeden druhému do soukromí. Manžel ani nikam moc nechodil, občas s kamarády na fotbal nebo na pivo. Když zemřel, hodně jí to bolelo. Nemohla se s tím smířit. Ale pak se najednou dozvěděla něco, co s ní otřáslo. Až po jeho smrti zjistila, že jí manžel celé roky lhal. A vedle jejich vztahu měl ještě milenku. Tereza byla v šoku.

Po manželově smrti  jsem zjistila, že mi přes 20 let lhal

Žila jsem přes třicet let ve zdánlivě spokojeném manželství. Po manželově smrti jsem ale zjistila, že mi přes dvě desetiletí lhal. A s tím vědomím se teď každé ráno probouzím a nevím, kdo vlastně byl muž, kterého jsem milovala. Můj manžel byl technický konzultant. Každé dva týdny vyrážel na dvoudenní služební cesty – prý do firmy asi sto kilometrů od našeho bydliště. Byla jsem na to zvyklá, brala jsem to jako součást jeho práce. Vždycky říkal, že musí být na místě přes noc, protože porady bývají od rána a nevyplatí se mu jezdit dvakrát.

Nikdy mě nenapadlo o tom pochybovat. Důvěřovala jsem mu. Jenže manžel náhle zemřel na infarkt. Bylo to jako blesk z čistého nebe. Bolest byla obrovská, ale zároveň mě držela rodina – máme dvě dospělé děti a vnuka. Všichni jsme si navzájem byli oporou. Až do chvíle, kdy jsem náhodou narazila na emaily v jeho starém notebooku. Nehledala jsem nic konkrétního, chtěla jsem jen najít jednu pracovní smlouvu kvůli dědictví.

Dva životy, o kterých jsem nevěděla

Z těch emailů vyplynulo, že manžel měl přes dvacet let vztah s jinou ženou. Přespával u ní pokaždé, když měl „služebku“. Psali si něžné zprávy, mluvili o společných zážitcích, dokonce i o plánech na důchod. Žila prý sama, bez rodiny, a on jí byl tím jediným blízkým člověkem. Nešlo jen o fyzickou nevěru. On vedl dvojí život. Doteď si pamatuju ten hrozný pocit, kdy jsem si musela sednout. Svět se mi doslova zhroutil pod rukama. Všechno, co jsem považovala za jisté, přestalo dávat smysl. Nejhorší není ta zrada. Nejhorší je, že jsem nic nepoznala. Byla jsem slepá? Hloupá? Nebo jsem jen podvědomě nechtěla nic vidět?

Sama si ty otázky kladu každý den. Jsem naštvaná. Na něj, že mi lhal. Na sebe, že jsem tomu věřila. Na náš společný život, který najednou působí jako divadlo. Všichni mi říkají: „Musíš jít dál, Terko. Je to za tebou.“ Ale jak se jde dál, když vás podrazí člověk, kterému jste věřili nejvíc na světě? Můj muž tu už není, nemůžu se ho zeptat proč. Nemůžu mu říct, jak moc mě zklamal. Nemůžu se dočkat odpovědí, které už nikdy nepřijdou.

O odpověď na situaci paní Terezy jsme požádali psycholožku Jarmilu Svobodovou

Hněv a bolest jsou zcela normální reakce na to, když jste hračkou sociopata. Smutek nad životem, do kterého jste investovali a který jste nezískali? Hrůza z toho, jak snadno jste se nechali obelstít? Smutek ze ztráty milované osoby, jen abyste si uvědomili, že je to všechno špatně? Ale vaše situace není ojedinělá. V průběhu let jsem už slyšela několik podobných příběhů o pozůstalých a nešťastných. Je jasné, že jste zrazena a že se sama sebe ptáte, zda vás váš muž, který měl dva paralelní životy, milovali... Nebo to jen předstírali? Snažíte se vylovit ty dobré časy a vzpomínky, které jste společně sdíleli. Jsem si jistá, že existují terapeuti, kteří vám řeknou, abyste se držela těch dobrých časů a nenechala jeho milenkou a lží zastínit to všechno, co jste spolu prožili a vybudovali.

Jenže ono je to těžké, a to chápu také. S ní měl také život. Dvacet let! Dvacet let žil s vámi oběma. Napadlo vás za tou ženou zajít a promluvit si? Jistě, nebude to asi příjemné, ale možná zjistíte, že jste obě na stejné lodi. Obě jste ztratily někoho blízkého. A ona o vás asi věděla, proč vy o ní ne? Věděla všechno? Pokud vás to zajímá, promyslete, co chcete. Anebo nechte vše spát. Je to na vás.

Jak by se měla paní Tereza zachovat? Jak se vypořádat s tím, co prožívá? Manžela konfrontovat už nemůže, a tak svůj hněv nese v sobě. Co byste dělali na jejím místě vy? Přečtěte si také příběh paní Pavly, její manžel se zamiloval, ale ne do jiné ženy.