V životě jsou chvíle dobré, ale také ty špatné, jinak by to ani nešlo. A pak jsou situace, které jsou pro mnoho lidí kritické, najednou se objeví a musíte je začít řešit. Jenže co když vám najednou dojde síla? Říkáte si, že tomu dáte chvíli a pak zjistíte, že už za "chvíle" trvá třeba rok. Nebo i víc. A co pak? Jak znovu začít fungovat? Manžel paní Karly ztratil práci. Slíbil, že vše vyřeší, jenže paní Karla ho už dlouho živí. A nic se neděje.
Paní Karla (46) žije s přítelem pár let. Oba si z předchozích manželství odnesli zklamání, a tak se do svatby nebo společného bydlení nehrnuli. Vše šlo postupně. Najednou Vojta přišel o práci. Přišlo to jako blesk z čistého nebe. Společně se domluvili, že to zvládnou. Vojta chodil na pohovory, ale nic moc se nerýsovalo. A tak je doma už rok. A vypadá to, že práci si už hledat nechce a na paní Karle tak zůstává veškerá finanční zodpovědnost. Jenže už toho má dost. I proto se rozhodla napsat Vojtovi dopis.
Milý Vojto, najdi si práci, nebo se rozejdeme
Milý Vojto,
už rok tě mám denně doma. Chápu, že ztráta zaměstnání pro tebe nebyla snadná. Byl jsi z toho zklamaný, měl jsi pocit, že se proti tobě všechno spiklo. V té době jsem tě podporovala, uklidňovala, že to zvládneme. Ale teď je to už dvanáct měsíců a nic se nezměnilo. Ty jsi stále bez jakékoliv práce, celé dny trávíš doma, a přesto mi s ničím nepomůžeš. Všechno je jen na mně. A už toho mám dost. Pracuju, starám se o domácnost, řeším účty, vaření i uklízení. A ty? Sedíš u televize nebo u počítače. Nejsem naivní, všímám si toho, že ani nehledáš práci tak, jak jsi sliboval a jak jsi hledal na začátku. A když se tě zeptám, kdy už se do toho pustíš, vždycky máš nějakou výmluvu.
Už to nezvládám. Nejsem tvoje služka. Nejsem ani tvoje banka. Nebudu tě živit. Začínám mít pocit, že mě bereš jako samozřejmost. Jako někoho, kdo bude živit tebe i domácnost, zatímco ty se schováváš za sliby „příště už určitě“. Ale já nejsem tvoje služka, ani tvoje peněženka. Jsem tvoje partnerka a potřebuju, abys mi byl rovnocenný.
Dávám ti nůž na krk
Vojto, říkám a píšu ti to naprosto jasně: najdi si práci. Aktivně, hned, bez dalších odkladů. Protože pokud se do toho nepustíš, já už takhle dál pokračovat nebudu. Nemůžu nést na zádech celou domácnost a ještě cítit, že ti je to jedno. Chci rovnocenného partnera, ne další dítě. Potřebuju mít vedle sebe muže, který si uvědomuje odpovědnost, ne někoho, kdo se schovává před realitou. Pokud se to nezmění, bude lepší, když půjdeme každý svou cestou. Nezvládám pracovat, dělat směny navíc, abychom měli víc peněz a ještě přijít domů, kde je nepořádek a ty se ptáš, co bude k večeři. Už toho mám dost. Rok jsem fungovala, je čas na tobě. Najdi si práci a to hned! Jinak si půjdeme každý svou cestou.
Karla
Nejlepší odpověď na situaci paní Karly má psycholožka z portálu Marriage Missions
Ztráta zaměstnání může prověřit slib ‚v dobrém i ve zlém‘. Míra nezaměstnanosti je na seznamu vysoko, spolu s úmrtím a rozvodem, jako jedna z nejstresovějších událostí v životě. Nikdo rád nepřemýšlí o nezaměstnanosti. Ale je to stav, který je stále častější. Ať už kvůli „správnému dimenzování“ firem, propuštění nebo změně kariéry, je to vždycky nepříjemné období. Co způsobuje stres? Zaprvé, manžel/ka, který/á přišel/a o práci, mohl/a utrpět vážnou ránu pro svou identitu. To platí zejména pro manžele, protože většina mužů se do značné míry definuje svou prací. Také mají tendenci věřit, že výdělky manžela jsou hlavním příjmem rodiny, ať už je to pravda, nebo ne. Zvládání nezaměstnanosti partnera může být pro všechny manželské partnery obtížné. Obzvláště obtížné je to, když jsou výzvy ochromující a přicházejí na vás ze všech stran. Tento typ situace časem ovlivňuje vaši mysl a to, jak spolu jako manžel a manželka komunikujete.
Mnoho párů navíc dnes nemá naspořeno dostatek peněz, aby přečkalo delší období nezaměstnanosti. V závislosti na délce nezaměstnanosti je reálná možnost, že dojdou peníze. Stejně tak je reálné zadlužení kreditními kartami nebo ztráta domu v případě nesplácení hypotéky. To vše těžce doléhá na oba partnery, zejména na toho, kdo se cítí nejvíce zodpovědný za „obživu rodiny“. (Sandra Lundberg, z knihy The First Five Years of Marriage) Ať už uděláte cokoli, prosím, věnujte se záměrně práci na svém manželství, alespoň ze své strany. Možná nemůžete ovládat to, co dělá nebo nedělá váš manžel či partner, ale dělejte to, co byste chtěla, aby se dělo vám, kdybyste byla na jeho místě. Jistě, partner si musí najít práci. Motivujte ho, pomozte mi zjistit, co by chtěl dělat. Věřím, že tento moment překonáte. Není možné, aby vše bylo jen na vás.
Jak se má paní Karla zachovat? Vydržet s partnerem a netlačit na něj? Nebo mu dát nůž na krk? Jak byste se zachovali vy? Přečtěte si také příběh paní Kamily, která j zoufalá - její manžel hraje automaty.
Galerie: “Milý Vojto, najdi si práci, nebo se rozejdeme. Nebudu tě živit!” píše rázně Karla
Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře
Nejčtenější články
Doporučujeme

“V manželství mi chybí intimita a doteky, tak si hledám bokovky,” přiznává Eliška

„Ať udělám na Den matek pro mámu cokoliv, nikdy to nebude dost,” je smutná Katka

“Ulítla jsem s bývalým manželem. Byla to chvilková slabost a teď mám výčitky,” je nešťastná Lenka

“Máma protěžovala bratra, ten ji teď obírá o peníze a ona chce pomoc ode mě,” je znechucená Nela

“Změnila jsem práci a manžel žárlí na mé kolegy,” je překvapená Adéla

“Můj manžel nesnáší mou mámu a já nevím, jak to řešit,” je nešťastná Katka. Řešení poradí psycholog Pavel Pařízek

“Připadám si úplně bezcenná, všichni mě jen využívají a já neumím říct ne,” je smutná Diana

“Zjistila jsem, že mě manžel podvádí, ale on tvrdí, že to tak není,” je zmatená Alžběta. Odpovídá psychoterapeutka Dagmar Pechová

“Moje kolegyně mě v práci pomlouvá a škodí, kde může,” je v šoku Leona. Cítí jen bezmoc











