Vánoce s rodinou mohou být splněným snem. Všichni se sejdete pohromadě a společně oslavíte nejkrásnější svátky v roce. Užíváte si čas, povídáte si a jste spolu v přítomném okamžiku. Prostě máte najednou čas na to, co během roku nezvládnete kvůli pracovnímu shonu. Jenže pro jiné mohou být Vánoce i čas, kdy vidí rozdíly mezi tím, jak rodina koho přijímá. Někdo se dokonce může cítit méněcenný uprostřed lidí, kteří by mu měli být nejbližší.
Slečna Klára (36 let) se už odmalička cítila méněcenná. Její rodiče dávali víc lásky a veškeré pozornosti, včetně hmotných dárků, její sestře Karolíně. Z každého průšvihu vyvázla bez trestu, studovala na několika školách a rodiče jí vše platili, „půjčili“ ji také na byt, sponzorovali její svatbu a pomáhají jí, kdykoli si řekne. A říká si často. Na Vánoce se jako rodina scházeli na pronajaté chatě, kde si sestra slečny Kláry užívala s rodinou pohodu a hlavně to, že je o vše postaráno. No a kým? Právě slečnou Klárou, která musela zajistit rodinnou večeři a jídlo pro všechny. Proto nechce vše opakovat i letos. Pohár trpělivosti přetekl a znovu trávit Vánoce s rodinou Klára už letos odmítá, protože tam bude zase jen služkou.
Mami, tati, cítila bych se zase jen jako služka
Mami, tati,
nechci s Vámi a Karolínou být na Vánoce. Raději budu doma sama než s vámi. Vidíte jen Karolínu, a to už odmalička. Ona studovala tři vysoké školy než našla to, co jí bude „skutečně naplňovat a bavit“, jak vám tvrdila. Nemusela nic, vše jste platili, i její nákladný život. A já? Musela jsem na brigády a financovat si kolej i vše ostatní. Když se vdávala, zaplatili jste jí automaticky celou její svatbu, ale mě jste řekli, že pokud si budu chtít Jirku vzít, musím začít šetřit, ať si vše zaplatím. Když se Karolína snažila pořídit si vlastní byt, dali jste jí „půjčku“, která nebyla a nikdy nebude splacena. Takže jste jí vlastně koupili větší polovinu bytu, kde žije se svým manželem. A co já? Já jsem taky neměla finance na spoustu věcí. Jenže mám nějakou hrdost, která mi nedovolí jít k vám žebrat. Nejsem vyžírka jako Karolína.
Na Vánoce spolu
Na Vánoce býváme už roky všichni spolu. Pronajmete nějakou chatu a není tomu jinak i letos. Jenže to má zase spoustu problémů. Minimálně pro mě. Karolíně a její rodině jste velký pokoj s radostí zaplatili, po mě chcete příspěvek na ubytování, protože já mám práci stabilní, ale Karolína ne. Je její problém, že není schopná nikde vydržet. Navíc jste „rozhodli“, že budu vařit štědrovečerní večeři pro všechny. To znamená, že pro vás budu jen vaše služka, která všechno oddře, zatímco vy si nazdobíte stromeček a budete si užívat, popíjet horkou čokoládu a jíst cukroví. Tak to ne. Pohár mé trpělivosti přetekl a já už odmítám posluhovat celé rodině. Nechci a nebudu s Vámi na Vánoce. Musíte si najít jinou služku, která to za vás odmaká. Já budu raději doma, i kdybych měla být sama.
Klára
Nejlepší odpověď na situaci slečny Kláry nabízí odborníci oslovení magazínem Brightside.me
Za prvé, vaše pocity jsou zcela oprávněné. Z vašeho dopisu je patrné, že již dlouhou dobu nesete emocionální tíhu toho, že se s vámi ve vaší rodině zachází jinak. Orientovat se v rodinné dynamice může být neuvěřitelně složité, zvláště když máte pocit, že misky vah jsou neustále nakláněny ve prospěch někoho jiného. Je pochopitelné, že jste dosáhla bodu zlomu. Z vašeho pohledu by nebyl vánoční výlet ani tak o oslavě rodinných svátků, ale spíše o posílení stejného nerovného zacházení, kterému jste čelila roky. Důsledné upřednostňování sestry by u každého způsobilo, aby se cítil nedoceněný a rozhořčený, a rozhodnutí nevystavovat se prostředí, které je pro vás zraňující, je rozumnou volbou.
I když je frustrující mít pocit, že neustále bojujete za spravedlnost, stanovení hranic včas a jasně je zásadní, zvláště když jednáte s lidmi, kteří nemusí vidět nespravedlnosti stejně jako vy. Vynechání Vánoc je silnou zprávou vaší rodině, že už nejste ochotná hrát roli, ve které se cítíte špatně. Ale co chcete, aby se stalo dál? Chcete, aby vaše rodina poznala své chování a napravila to? Nebo jste připravena přijmout, že se tato situace nemusí změnit, a rozhodnout se, kolik úsilí chcete vynaložit na udržení vztahu s vaší rodinou? To jsou otázky, na které si musíte odpovědět. A pak byste měla jednat. Například si promluvit v klidu, bez emocí a konstruktivně s rodiči. Pokud jste to již v minulosti zkoušela a nic se nezměnilo, možná budete muset přijmout, že můžete ovládat pouze to, jak na danou situaci zareagujete, nikoli na jejich chování.
Slečna Klára se rozhodla říct jasné ne na všechny ústrky, které ve své rodině vnímá. Dělá dobře? Nebo by to měla přejít, zase překousnout a dál dělat vše tak, jak jí rodiče nařídí? Jak byste se na jejím místě zachovali vy? Přečtěte si také příběh slečny Báry, která nechce děti, ale její okolí to nebere dobře.
Galerie: Klára (36 let): Mami, tati, nechci s vámi a sestrou trávit Vánoce, budu tam jen služka!
Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře
Nejčtenější články
Doporučujeme

“Sestra mi přebrala přítele a já jí odstřihla, odpustit už jsem jí nestihla,” je smutná Ivana

“Moje rodina mě odstřihla, protože jsem odmítla půjčit sestře peníze,” vypráví smutně Romana

“Milá Marcelo, už ti nemůžu pomáhat, mám svou rodinu a svůj život,” píše smutně Markéta

“Milá sestro, prosím, postarej se o naše rodiče, já to ze zahraničí sama nezvládnu,” píše své sestře dopis Linda

“Maminko, mrzí mě, že jsme si spolu nestihly vše vyříkat, teď už to nikdy nepůjde,” píše dopis do nebe Markéta

“Milá dcero, doufala jsem, že mě neopustíš. Ale vidím, že jak jsem stará, jsem pro tebe přítěží,” píše dopis paní Jaroslava

“Moje sestra mi celý život závidí. Pomlouvá mě, dokonce proti mně poštvala i vlastní mámu,” neví si rady Romana

“Milý Marceli, ozveš se, jen když něco potřebuješ. Ale já jsem tvoje máma, ne banka ani výdejna obědů,” píše v dopise svému synovi zklamaná Danuta

“Milá mami, nechci pro tebe být dobrá, jen když něco potřebuješ, jsem tvé dítě,” píše smutně Amálka. Chybí jí mateřská láska











